Editorial: Odvaha hledat jádro pudla

Milí čtenáři,

aféra Dieselgate zaměstnává spoustu lidí. Doslova k neudržení jsou evropští politici. Hodlají zjednat pořádek a zatočit se šlendriánem všeho druhu. Dokonce i uvnitř europarlamentu vznikla zvláštní komise, která má vyšetřit, kde udělaly bruselské úřady chybu, že fixlování s emisemi procházelo. Jak má takové vyšetřování vypadat, zatím nevíme, ale měli bychom pro pány poslance jeden tip. Podívat se do zrcadla. Před osmi lety se totiž mohli v Bruselu přetrhnout, aby protlačili závazné limity emisí oxidu uhličitého. Přírodní látky, která nijak neškodí lidskému zdraví. Zástupci automobilek byli na jednání pozváni, ale nikdo je neposlouchal. „Proti nám stáli lidé, kteří problematice vůbec nerozuměli a rozumět jí nechtěli. Legislativa se řešila především přes výbor na ochranu životního prostředí, a když jsem tam mluvil, bylo to, jako bych mluvil do zdi,“ vzpomíná dnes tehdejší generální tajemník Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) Ivan Hodač. Předpisy o emisích zdravotně škodlivých látek vznikaly jinde a poslanci nechtěli slyšet, že to spolu souvisí. Tak vznikl nefunkční paskvil: dvojí regulace, která si odporuje. Spalovací motor je kompromis. Buď má čisté emise škodlivin a vysokou spotřebu paliva (a tedy i emise CO2), nebo opačně. Své o tom vědí v Americe. Diesely tam nepotřebují proto, že výrobcům nikdo nenařizuje, aby celá modelová paleta jezdila průměrně za 4,5 l/100 km. Ano, to je hlavní důvod, proč se v Los Angeles od sedmdesátých let snížila koncentrace oxidů dusíku o 70 %, zatímco v Paříži výrazně stoupla a dodnes ne a ne klesnout.

Krutou ironií osudu zároveň se založením bruselské vyšetřovací komise přišla další, opravdu bombastická zpráva. Klimatologové Mann, Santer a Meehl, kteří v osmdesátých letech vyvolali paniku nepodloženými spekulacemi o přicházejícím globálním oteplování, v odborném časopise Nature Climate Change konečně oficiálně přiznali, že byli vedle. Růst teplot pozorovaný od začátku sedmdesátých let se kolem roku 2000 zastavil, přestože emise CO2 nadále rostly. Už nejen kritici, ale i samotní strůjci poplachu to museli uznat: třicetileté oteplování v minulém století si zajistila příroda sama, nikoli člověk. Copak s tím teď bude dělat Brusel, když nezodpovědné strašení klimatickou katastrofou vtělil do tolika direktiv a zákazů? Přizná chybu a uleví automobilkám na poli spotřeby paliva, aby mohly účinněji snižovat emise jedovatých a rakovinotvorných zplodin? Dostane boj s astmatem a leukémií přednost před lpěním na zelené ideologii? Slyší nás česká europoslankyně Kateřina Konečná, která ve vyšetřovací komisi získala funkci místopředsedkyně?

Martin Frei, redaktor