Téma: Kdo uteče, nevyhraje

Každoročně roste počet dopravních nehod, od nichž řidiči ujedou. Jak vyplývá z policejních statistik, jen za osm měsíců letošního roku se tak stalo v 8560 případech z celkem 54 526 bouraček. „Je to o dalších 630 případů více než ve stejném období loni,“ srovnává Markéta Johnová z Policejního prezidia.

I když jde většinou o případy, kde se poškodí „plechy“ na parkovišti u obchodního centra, najdou se i takové, kde je ohroženo zdraví nebo lidský život. Právě takových bylo jen za prvních osm měsíců 516. Za leden až srpen 2012 ujelo od srážek s následky na zdraví 531 řidičů, předloni se to týkalo 496 karambolů. Tedy okolo jednoho procenta všech nehod ročně.

Kdo dnes, kdo zítra?

Proč řidiči ujíždějí? Vězí za tím jednak lhostejnost, ale také obava z dalších postihů – zejména pokud řídí pod vlivem alkoholu nebo omamných látek. „Podle zkušeností soudců není důvodem neposkytnutí pomoci obava, že řidič něco nezvládne nebo špatně poskytne pomoc, ale nadřazení vlastních zájmů. Hlavně obava z trestu včetně odnětí řidičského oprávnění,“ uvádí na pravou míru spekulace o důvodech neposkytování pomoci Zuzana Steinerová, mluvčí Krajského soudu v Praze.

„Obava z možného postihu za nesprávné poskytnutí první pomoci ale není namístě. Primárním cílem je zachránit lidský život,“ má jasno i Johnová. Případný strach, že by se postižený nebo pozůstalí „hojili“ na poskytovateli první pomoci kvůli zhoršení důsledků samotné nehody, je neopodstatněný.

Stejného názoru jsou soudy. „Během dvanáctileté soudní praxe jsem se s takovým případem nesetkal,“ potvrzuje Marcel Lehečka, předseda soudu v Rakovníku. „Pokud by se to stalo, určitě bychom o takovém případu věděli,“ doplňuje.

Co hrozí, když ujedeš?

Obecně je neposkytnutí pomoci mimo silnici trestáno až dvěma roky ve vězení. V případě, že se jedná o člověka, který je podle povahy svého zaměstnání povinen pomoc poskytnout jako lékař nebo zdravotní sestra, pak tři roky.

Ovšem u bouraček je to ještě ostřejší. „Řidič, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne potřebnou pomoc osobě, která utrpěla újmu na zdraví, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na pět let,“ cituje příslušný paragraf trestního zákona Štěpánka Čechová z ministerstva spravedlnosti.

„Trestné už je samo neposkytnutí, typicky ujetí od nehody, bez ohledu na to, zda druhý její účastník skutečně nějakou pomoc potřeboval,“ doplňuje Johnová.

Za poskytnutí první pomoci se přitom podle ní považuje již samo zavolání na zdravotnickou záchrannou službu. Zasahovat by měl nejen účastník dopravní nehody, ale i náhodný kolemjedoucí.

Co na to soudy?

Počty ujetí od karambolů s následky na zdraví se v posledních letech pohybují stále kolem pěti stovek ročně. Neposkytnutí pomoci se ale dostává k soudu stále častěji. Ze statistik ministerstva spravedlnosti vyplývá, že loni stanula před soudem stovka řidičů, kteří od nehod ujeli. „A dvaadvacet z nich to udělalo pod vlivem alkoholu,“ přibližuje Čechová. „Osmdesát řidičů, kteří loni stanuli před soudem, bylo odsouzeno. Dvanáct k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,“ dodává.

A i když těch, kteří šli za neposkytnutí pomoci za mříže, bylo za poslední roky do dvaceti, je to výstraha pro všechny.