Reportáž: Osvěta na kolech | SvetMotoru.cz
Svět Motorů

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

17. 10. 2013

Reportáž: Osvěta na kolech

Police v bibliobusu jsou nakloněné, aby knihy při jízdě nevypadly

Na jejich spočítání stačí jedna ruka. Takovou raritou jsou dnes u nás pojízdné knihovny – bibliobusy. Za jednou z nich jsme se vypravili do Plzně.

(více v čísle 42/13)

Tomanova ulice v plzeňské čtvrti Bory má jednu zvláštnost. Na tiché autobusové zastávce tu každou středu mezi 11.00 a 14.30 stojí žlutý Irisbus Crossway – zdejší pojízdná knihovna. Jsme překvapeni, kolik lidí má o bibliobus zájem. Za dobu reportáže nejsme s dvoučlennou posádkou, kterou tvoří knihovnice a řidič, ani na chvíli sami. Provoz je tu skoro stejný jako v klasické knihovně. Čtenáři si knihy půjčují, přečtené vracejí a prohodí i pár slov.

Do knihovny na kolech se vstupuje po několika schodech jako do klasického busu, jen místo sedaček najdete regály s knihami. Jsou jich stovky, nechybějí letošní časopisy, dětské komiksy, ale ani mluvené slovo – převážně dramatizace literatury nebo záznamy divadelních her. Knižní fond má bibliobus vlastní, časopisy schraňuje z příslušného roku a drží i minulý ročník. „Podle požadavků čtenářů vybíráme a dovážíme knihy ze skladu. Velký zájem je hlavně o novinky, ty dostáváme každých čtrnáct dní. A už vypůjčený titul si mohou čtenáři rezervovat,“ upozorňuje Jitka Hlavničková, vedoucí pojízdné knihovny. Je s ní spojena už patnáct let.

Čtenáři na prvním místě

Provoz bibliobusu, který měsíčně ujede zhruba 500 km, není levnou záležitostí. Jen nafta na jízdu a topení vyjde měsíčně v průměru na osm tisíc korun.

Hlavním středobodem je ale služba pro čtenáře. Hlavně ty, pro něž je každý krok těžký. „Senioři často mají jen tu knihu, a tedy nás,“ říká Jitka Hlavničková. Autobus jezdí kromě šesti prázdninových týdnů každé pondělí až čtvrtek, má celkem devět pravidelných zastávek. Z desáté v Doudlevcích, nyní zrušené, se věrní čtenáři za svojí knihovnou vypravili na zbývající.

A kolik lidí bibliobus na jedné zastávce navštíví? „Okolo třiceti. Záleží na lokaci, počasí a roční době,“ vysvětluje knihovnice. Jak jsme se přesvědčili, mezi návštěvníky převažují penzisté. Jde zhruba o necelé dvě třetiny pravidelných čtenářů. Dalšími abonenty jsou školáci, kde převažují spíše děvčata, nebo maminky s dětmi. „Přestože nám hlavní část zákazníků vzhledem k věku odchází, nahrazují je mladší,“ říká Hlavničková.

 

„Když jsme před šesti lety začali uvažovat o nahrazení předchůdkyně, přestavěné z původně linkové Karosy C 734, chtěli jsme bus žluté barvy, aby byl dobře vidět,“ popisuje knihovnice. „V tom nám vyhověli. Ale nejradši bych byla, kdyby byl náš bibliobus nízkopodlažní. Pak by naši čtenáři, kteří jsou převážně v penzi, nemuseli zdolávat čtyři schody,“ dodává s odkazem na nejčastější návštěvníky Jitka Hlavničková.

Pojízdná knihovna, která stála téměř šest milionů korun, byla vyrobena na zakázku města Plzně přímo ve výrobním závodu Irisbusu ve Vysokém Mýtě. Jen se postupně dodělaly další police, aby nabídka knih mohla být co nejširší.

 

Čtyři dny v týdnu

Obyčejný den busu začíná v 8.30, kdy jej řidič Karel Marvánek před jízdou zkontroluje a případně uklidí. Zhruba za hodinku je bibliobus připraven k cestě za čtenáři. Okolo půl desáté vyráží za Jitkou Hlavničkovou do skladu knihovny v Plzni Slovanech. Odtamtud vyjíždí půl hodiny před začátkem výpůjční doby na jedno z devíti stanovišť. Pojízdná knihovna do nich míří pravidelně podle vlastního „jízdního řádu“. Čtenářům se osádka bibliobusu věnuje až do půl šesté večer, v šest už autobus stojí v garážích.

A jak se žije samotné knihovnici? Chce mít co nejlepší nabídku, a tak pravidelné obměně a doplňování věnuje každou volnou chvilku. „Je to poslání,“ svěřuje se. Neměnila by.

Přes šedesát let

Přestože je myšlenka pojízdných knihoven stará přes sto roků, masovějšího rozšíření se na západě Čech dočkaly až od 50. let minulého století. Tehdy se Plzeň zapojila do akce Pomoc pohraničí a poskytla čtenářům dva bibliobusy. V době největší slávy jezdily do čtyř okresů. Ve 110 obcích půjčovaly více než pěti tisícovkám lidí bezmála 37 tisíc svazků. Jak se ale rozšiřovala nabídka oblastních knihoven, jejich provoz byl utlumován. Většina skončila ještě před rokem 1960. Nově byla myšlenka bibliobusu oprášena v polovině 90. let, přímo v Plzni slouží pojízdná knihovna od roku 1996. Aktuální šestiletý Irisbus Crossway nahradil v roce 2007 původní karosu, do níž teklo a byla v ní zima.

Co čtenář nevidí

Aby žlutá knihovna na kolech vždy z garáží ČSAD Doubravka dorazila za svými čtenáři, o to se stará řidič Karel Marvánek. „Naše knihovna je jedním z prvních modelů autobusu tohoto typu ve výrobě, takže jsme museli vychytat nějaké dětské nemoci,“vzpomíná. Problém byl například s řídicí jednotkou, která po poruše nekomunikovala. Bus prostě nešel nahodit a pomohlo až přenastavení jednotky startování. Za chybu považuje i nevhodně nainstalované přídavné topení. „Naftu do nádrže, které bohužel chybí vodoznak, dolévám jiným otvorem než při klasickém tankování. Navíc vede úzkým hrdlem s dvěma pravými úhly. Musím tedy nalévat velmi opatrně, jinak palivo šplíchá ven,“ ulevuje si Marvánek. Jinak ale bus slouží dobře, hlavně v něm v zimě nemrzne ani knihovnice, ani čtenáři. Kontrolám a drobné údržbě se věnuje každý den. Závažnější problémy, jež si žádají větší opravu, zadává servisu, který také sídlí v areálu v Doubravce. Pohonné hmoty tankuje na klasické čerpací stanici. „Nechceme bionaftu. Stačí nám problémy s AdBlue, které rozežírá hrdlo a zátku nádrže. Měnili jsme ji za šest let už dvakrát,“ hodnotí řidič.

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
42 / 2013 Objednat číslo Další články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF


Přihlásit se / Zaregistrovat se
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Po přihlášení pokračujte zde!

Zapomněli jste heslo?
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851