MEGATEST: Velké měření benzinů

Automobilový benzin představuje standardizovaný rafi nérský produkt, jehož parametry určuje norma ČSN EN 228. Mnozí prodejci však nabízejí značkové benziny, jež slibují vyčistit motor či snížit spotřebu. Máme jim věřit?

Třeba firmy Benzina, OMV a Shell nabízejí dva typy 95oktanových benzinů – levnější a dražší. Ani ten levnější prý není úplně standardní a umí nějaké věci navíc proti zcela normálnímu od neznačkových prodejců, ale dražší nabízí ještě mnohem víc. No rozumíte tomu? My moc ne, a tak jsme uspořádali dosud nejnáročnější spotřebitelský test v historii Světa motorů. Nakoupili jsme deset vzorků v Čechách, tři v Německu a jeden v Polsku. Snažili jsme se o reprezentativní průřez trhu, takže značkové čerpací stanice jsme proložili prodejci standardní jakosti (Čepro a jeho Euro- OIL) i vyloženými diskontéry (Tank ONO), kteří často kvůli nízké ceně upadají v podezření z pančování paliva, tedy nezákonného přimíchávání nezdaněných látek. Od prodejců nabízejících dva typy 95oktanového benzinu jsme samozřejmě odjížděli s dvěma kanystry. Poslední, patnáctý vzorek představoval standardní český benzin obohacený aditivem určeným k individuálnímu přidání do nádrže. Zajímalo nás, zda si značkový benzin můžete vyrobit sami.

Mazivost umíme změřit

Dalším podnětem k tomu, že jsme se rozhodli připravit test benzinů, byla vaše nejčastější reakce na několik předchozích testů motorových naft. „Dobré, ale kdy bude test benzinů?“ ptali jste se. Důvod, proč jsme to neudělali dřív, je však objektivní: nebyla k dispozici zkouška, jíž by se daly hodnotit slibované nadstandardní parametry značkových benzinů.

Jak může benzin zařídit, aby motor měl vyšší výkon, nižší spotřebu (a tedy i nižší emise), a navíc déle vydržel? Jedině přísadami – zejména čisticími a mazivostními. A zatímco čisticí schopnosti se měřívýhradně motorovými zkouškami v cenách od 200 000 Kč na vzorek, mazivost je dle zcela nové metodiky EN ISO 12156-1 možné měřit i u benzinů (tradičně ji měříváme u nafty). Jelikož obě přísady – čisticí i mazivostní – bývají obvykle součástí jednoho balíku aditiv, lze předpokládat, že benzin, který maže, bude i čistit. A kdyby ne, i samotná mazivost leccos zmůže (viz samostatný oddíl). Zástupci petrolejářských značek teď jistě zuří. Nejenže chceme jejich vznosné fráze a názvy konfrontovat s technickou realitou, ale ještě vyzrazujeme know-how! Ano, značkovým neboli prémiovým benzinem je totiž samozřejmě v základu úplně normální benzin z tuzemských nebo blízkých příhraničních rafi nerií, zušlechtěný však balíkem aditiv. Právě v jejich složení spočívá celá utajovaná receptura. Objemově přitom aditiva tvoří nanejvýš tisícinu z paliva, na druhou stranu jsou poměrně drahá. Přidávají se buď automatizovaným zařízením na výdejních lávkách skladů a rafi nerií, nebo ručně při stáčení benzinu do tanků čerpacích stanic.

A co kvalita?

Nadstandardní (tedy dosahované aditivací) vlastnosti motorových paliv nejsou nikým kontrolovány. ČOI měří všem stejně a u dálničních značkových i vesnických „dvorových“ čerpacích stanic kontroluje stejné parametry – nejdůležitější kvalitativní ukazatele z normy ČSN EN 228. Za rok 2013 bylo nevyhovujících 2,5 procenta vzorků automobilových benzinů. Pokud se s normou neshodují třeba jen v tlaku par, obvykle to u moderního auta nepocítíte. Ale jestliže se třeba benzin při přepravě smísil s motorovou naftou (pak má vyšší konec destilace a destilační zbytek), může už způsobit poškození motoru – například zapékání pístních kroužků. Proto jsme se kromě mazivosti v našem testu zaměřili i na nejdůležitější standardní normou vyžadované parametry, neboť palivo může motoru prospívat až poté, co jej neničí.

Asi nejdůležitějším parametrem každého paliva je výhřevnost, tedy množství energie v něm obsažené. Snižuje ji zejména obsah lihu, povinně přidávaného vinou zemědělské lobby (v maximálním množství pěti procent). Zejména nás zajímalo, jak na tom s výhřevností bude palivo E10, které může mít lihu až deset procent a masivně se už prodává v Německu. Na možnost jeho tankování se nás v dopisech často ptáte. Za kompletní sadu zkoušek patnácti benzinů zaplatil Svět motorů laboratořím SGS celkem 212 808 Kč.

Výsledky testů se dočtete v SM, č. 22/2014.