Je těsně po jedenadvacáté hodině, když vyrážíme na naši večerní štaci. Otázka zní jasně: funguje systém liniové koordinace světelných křižovatek alias zelená vlna? Praxe by měla být taková, že pokud projedeme kolem semaforu se zelenou, než se dostaneme k dalšímu, bude svítit stejný signál i na něm. Tedy pokud se jedná o některý z hlavních tahů a jedeme povolenou rychlostí.

Stosemaforatá

A kde lépe vyzkoušet skutečnost než po uklidnění provozu v našem hlavním městě? To se může pochlubit více než šesti stovkami světelných návěstí. Možnost průjezdu celé ulice na zelenou ale rozhodně není pouze pražskou záležitostí. „Liniovou koordinaci navrhujeme a používáme na úsecích, kde je vzdálenost jednotlivých signalizačních zařízení do tisíce metrů,“ říká mluvčí Ostravských komunikací Jiří Maléř. Obdobná situace vládne i v dalších velkých městech: „Pokud jde o propojené křižovatky, jsou navrženy a spočítány tak, aby pracovaly ve vzájemné koordinaci,“ vysvětluje Radka Štědrá z olomouckého magistrátu.

Barbora Lišková

Autor: Svět motorů

Přínosy sladění světelných signálů jsou přitom nasnadě. Řidič, který projede městem na zelenou, ušetří čas i palivo. Obyvatel je potom vystaven menší dávce výfukových plynů a hluku. „Nastavení zelené vlny také zvyšuje kapacitní možnosti jednotlivých tahů,“ vyjmenovává Kdy pomalu znamená rychleji další plusové body Vladimíra Navrátilová za Brněnské komunikace.

Jak upozorňuje, má to i svá ale: „Při nesprávně nastavené koordinaci nebo jejím použití na nevhodných místech může zelená vlna svádět řidiče k překračování povolené rychlosti, případně k jízdě na červenou,“ dodává.

Dokonale červená

Vybrali jsme si proto deset pražských tahů a vyrazili zjišťovat, jaká je realita. Hned první úsek z náměstí Míru k řece se neukazuje v jiném než červeném světle. Že stojíme na obou kříženích s magistrálou, bychom ještě unesli. Semafor pro chodce, který nás zastavuje v Resslově, už ne. V okolí není ani živáčka. Podobný potkáváme i za řekou, když se vydáváme na Strakonickou. Kdyby to bylo o sto metrů dříve na rušné křižovatce, řekneme budiž, ale tady nám to hlava nebere.

Celou dobu přitom jedeme striktně podle předpisů a doporučení – padesát na tempomat. „Koordinace funguje pouze při dodržení konstantní padesátky na tachometru – tedy asi 46 km/h ve skutečnosti,“ znějí nám v hlavě slova olomoucké mluvčí. Do kopce na Barrandov jsme za brzdu, i když pak zrychlujeme na předepsaných sedmdesát. Jenže zatímco rychlíci čekají na první červené, my bychom bez problému projeli. Tedy kdybychom nemuseli čekat, až se rozjedou. Podobné je to i na dalších světlech. Zatímco řidiči spěchajících žlutých superbů v tu chvíli proklínají stavitele semaforů, my v poklidné atmosféře zdoláváme jednu zelenou za druhou.

Pozor, bus!

Hodně zvědavi jsme také na Evropskou ulici – spojnici Letiště Václava Havla s centrem. Po desáté je to i tady samý taxík. Trochu nás překvapuje, když nám hned na začátku padá červená. Pak se to ale vysvětluje – z vedlejší ulice přijíždí autobus. Podobnou situaci zažíváme jinde ještě jednou. Na celé řadě semaforů nejen v hlavním městě má totiž hromadná doprava přednost. Stejně jako chodci. Do toho hustý provoz. A proto na zelenou vlnu přes den takřka nenarazíte.

Ale zpět na noční Evropskou: ve chvíli, kdy padá zelená, znovu nastavujeme stanovené tempo. Většina aut nás míjí a mizí v dáli. Znovu je potkáváme na Veleslavíně, kde stojí na červené. A potom ještě jednou u hotelu Diplomat. V obou případech se však stihnou dát do pohybu, než k nim dojedeme. Na Dejvické zjišťujeme, že jsme bez zastavení absolvovali 5,3 kilometru, během nichž jsme minuli čtrnáct zelených. Slušné! Trasu absolvujeme pro jistotu ještě jednou a výsledek se výrazně neliší.

Téměř (ne)dokonalé

Podobné je to na Černokostelecké a Vinohradské směrem do centra – celkem zvládáme téměř osmikilometrový úsek s jedinou stopkou. Chceme vyzkoušet, jestli nešlo o náhodu, ale běda. Tu samou trasu ve shodném směru sice podruhé absolvujeme dokonce bez jediného zastavení, jenže cestou na start vidíme červenou hned sedmkrát! Jednou tu máme tramvaj, potom chodce. Mezi hřbitovy nás zastaví semafor jen tak, aby se nenudil. Možná někde cítí tramvaj. Fakt, že v opačném směru funguje zelená vlna perfektně, uklidňuje tak napůl.

U Muzea jsme stáli, další semafory už ukázaly zelenou

Autor: Jiří Káš

Ze sedačky nás ale zvedla červená u Lidlu na Kolbenově. To si takhle jedete na pěkné zelené vlně, když vás uprostřed ničeho zastaví semafor pro chodce vedoucí k obchodu. Ne, ani v tomto případě není v okolí kilometru živá duše, navíc tady mají ve chvíli našeho průjezdu – těsně po dvanácté – už tři hodiny zavřeno. K vzteku!

Šlo by to i lépe

Hodinu po půlnoci dorážíme do redakce, celkem jsme noční Prahou najeli přes sto padesát kilometrů. Výsledek? Dá se říct, že zelená vlna v metropoli funguje, na většině dlouhých úseků jsme si nemohli stěžovat. O to víc naštve několik zaznamenaných fatálních přešlapů.

Zdržovala nás mimo jiné preference hromadné dopravy na některých semaforech.

Nejvíce ale překvapilo, jak moc se vyplatí jezdit přesně podle předpisů – respektive dokonce pomaleji. Držet na prázdné čtyřproudové Evropské nebo Poděbradské tachometrovou padesátku je nezvyk, který se ale vyplatí. A nejenom kvůli čekání na světlech. Cestou jsme potkali hned tři policejní vozy měřící rychlost.

Pokud nechcete stát, jezděte pomaleji. My jsme dodržovali striktní padesátku.

Autor: Jiří Káš

Psali jste nám na facebooku: Fungují ve vašem městě semafory v režimu zelené vlny?

Jan Bednařík V Uherském Hradišti tak fungují.

Petr Jindřišek v Hradci Králové jak kdy. Po bouřce ne.

Petr Pohl V Praze to nefunguje a už dlouhou dobu přemýšlím, zda je to další úřednická buzerace s cílem motivace k používání MHD.

Honza Neplech Na průtahu Olomoucí zelená vlna vcelku funguje. V centru nikoliv.

Richard Nováček V Třebíči nikdy nefungovala. Brno OK.

Miroslav Velký Vezír Vaněk Zlín tak na 70 %.

Filip Juriš Centrum Vyškova málokdy, asi na 50 %.

Lukáš Janík Brno ani příliš ne, Zlín od Otrokovic Želechovice ano.

Daniel Draxler Jo, když je zelená, tak všude – Jindřichův Hradec.

Michal Pavlíček V Liberci rozhodně ne. Na druhou stranu tu semafory fungují téměř nepřetržitě, není problém v noci postávat osamocen na červené.

Petr Bodlina Ježek Ve Znojmě máme přesný opak. U nás je režim červené vlny. Radka Svobodová Čápová v Ústí nad Orlicí ani prd. Taky tu máme červenou vlnu.

Yilmaz Hasab Plzeň – při dodržení stanovené padesátky skoro nikde.

Jiří Kohout Zelená vlna téměř nemůže pořádně fungovat u křižovatek s preferencí MHD. Těch je nejenom v Praze spousta a rozhazují celý systém.

David Kondrát Ani v Jihlavě neznají pojem zelená vlna.

Martin Přikryl V Břeclavi fungují tak, že když není zrovna špička, jsou vypnuté a bliká jen oranžová. Takže když je provoz podprůměrný, ale stále nezanedbatelný, je problém dostat se z vedlejší silnice na hlavní.