Lékařka radí, jak na cestu k moři: Nejsme ze železa | SvetMotoru.cz
Svět Motorů

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

Lékařka radí, jak na cestu k moři: Nejsme ze železa

Vyzpovídali jsme lékařku Milenu Mrnkovou

Fotogalerie

3 fotografie

Jak se připravit na dlouhé letní cesty, co nepodcenit a proč nejíst okurku? Vyzpovídali jsme lékařku Milenu Mrnkovou.

Že je tisícikilometrová cesta k moři pro tělo náročná, o tom nepochybuje snad nikdo z nás. Na to, jak se na ni připravit a jak ji přežít ve zdraví, jsme se ptali Mileny Mrnkové, primářky Centra individuální péče Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Co dělat před mnohahodinovou jízdou třeba k moři?

Dlouhá cesta nese rizika, proto je zapotřebí dodržovat určitá pravidla. V první řadě musí být řidič vyspalý, což ne každý zvládá. Když si představím balení na cestu, ne vždy se podaří jít včas spát. Také bychom si na cesty neměli brát řešení složitých psychologických problémů. Všechny stresující záležitosti doporučuji vyřešit s předstihem, a ne je nechávat na poslední chvíli, nebo je dokonce nosit s sebou za volant. Další podmínkou je být v dobré fyzické kondici. Tedy asi těžko budeme usedat za volant, když jsme nemocní, necítíme se dobře nebo užíváme léky vylučující řízení. Pokud nějaké bereme a nejsme si jisti, zdali mají vliv, je vhodné konzultovat to s ošetřujícím lékařem.

Pití a čerstvé potraviny

Co doporučujete před dlouhou jízdou k jídlu?

Člověk by neměl být nacpán. Zvláště česká kuchyně je velmi energeticky bohatá, což není ideální. Nikdo by ale zároveň neměl být lačný. Doporučuji lehkou nenadýmavou stravu v přiměřeném množství.

A cestou?

Zásadní je příjem tekutin. Myslím, že hodně lidí má tendenci jej podceňovat. Navíc když je příjem, je i výdej – tedy přirozené přestávky.

Co je vhodné pít?

Doporučit musím bylinné čaje či vodu. Pokud má cestovatel zažívání v pořádku, nevadí ani jemně sycené minerálky. Na doplnění energie lze konzumovat i sladké nápoje, na žízeň ale nejsou ideální. Stejně jako třeba káva a silný čaj. Příjem tekutin by v žádném případě neměl klesnout pod dva litry za 24 hodin.

Proč je pití tak zásadní?

Když člověk dlouho sedí, možnost pohybu je omezená a tím dochází v organismu k celé řadě změn. Například je omezen zpětný návrat krve z dolních končetin. Proto je pitný režim tak důležitý. Jestliže není dokonalý, celé vnitřní prostředí se zahušťuje a vyvstávají z toho další rizika.

Jak by měla vypadat ideální svačina na cestu?

Vhodný je dostatečný příjem ovoce a zeleniny. Obsahují vitamíny i hodně vlákniny, takže zasytí organismus. Není ale zas tak moc energeticky vydatná. Naopak v ovoci je velké množství cukrů, takže může sloužit jako pohotovostní zdroj energie. V zelenině bych se vyvarovala luštěnin, brokolice nebo třeba kedlubny, které mohou nadýmat. Dokonce ani obyčejná okurka není úplně ideální. Obsahuje sice spoustu vody, ale je špatně stravitelná. Vhodná je tedy třeba mrkev, kiwi, energeticky bohatý je i banán. Ten také zasytí, neobsahuje však vitamíny.

To máme ovoce, zeleninu… Co když ale budeme mít opravdu hlad?

Souhlasím, že by to asi na dlouhou cestu nestačilo. Nejprve bych doporučila vyvarovat se fastfoodů, kde nabízejí bílé bulky plněné bůhvíjakým mletým masem. Nehodí se ani sekaná nebo měkké salámy. Šunka je totéž v bledě modrém. I když je nutričně někde jinde, v obou případech jde o rychle se kazící potraviny. Maximálně lze na prvních pár hodin vzít nějaký trvanlivý salám, ale rozhodně ne na delší cestu. Zrazovala bych také od různých dresinků a jiných majonézových záležitostí.

A co je tedy ideální?

Celozrnné pečivo tmavšího typu. Dodá spoustu vitamínů, třeba B, vlákninu, zasytí, nevytváří zažívací problémy.

To pořád není na dlouhou cestu úplně široký výběr.

Časem asi nezbude než využít stravovacích zařízení, kde si člověk může koupit další čerstvé jídlo. Nelze totiž doporučit ani konzervované potraviny.

Pravidelně stavět

Hovořila jste o tom, že nelze doporučit kávu ani čaje. Co se tedy dá použít na povzbuzení?

Ano, často požívaná silná káva není ideální. Je možné s ní krátkodobě zastřít únavu. Navíc víme, že podporuje dehydrataci, a nám jde o opak. Stejné je to s energetickými nápoji. Je to trochu takové bičování organismu. Jde prostředky stimulující, ale na druhé straně organismus vyčerpávající. Daleko vhodnější je zařazovat pravidelné přestávky v řízení. Všichni by měli z auta vylézt a protáhnout se. Pokud je řidič unavený, měl by si i zdřímnout.

Dá se říct, jak časté by pauzy měly být?

Určitě ne po delší době než dvou hodinách. Je to ale individuální. Profesionálové jsou na dlouhé cesty zvyklí, naopak jiné to je, když jednou za rok jede po své ose k moři jedinec, který normálně usedá za volant na pár chvil. Pro všechny ale platí, že frekvence pauz by se měla v čase zkracovat. Jinak hrozí nebezpečí mikrospánku. Při každé jízdě jde o nepodcenění správného momentu odpočinku. Jinak riskujete život nejen svůj, ale i posádky a ostatních účastníků provozu. Nejsme ze železa a musíme to respektovat.

Maximálně pět stupňů

Na co dalšího si dát pozor?

Při sezení trpí pohybová soustava. Většina svalů, a teď samozřejmě nemluvím například o dýchacích, je v nečinnosti. Proto i jejich prokrvení je menší, týká se to rovněž nervové soustavy. Kdo se řízení věnuje a sleduje provoz, je navíc v permanentním napětí. Tím může dojít ke kontrakturám – začne vás bolet za krkem nebo záda. Negativně ovlivnit to může i špatně nastavená ventilace.

Jak tedy správně nastavit klimatizaci?

Uvnitř nesmí být přetopeno, zcela špatně je i pustit si klimatizaci na nejvyšší stupeň. Rozdíl mezi interiérem a venkovní teplotou by neměl být vyšší než pět stupňů. Proud vzduchu také nemá jít na krk ani obličej. Je pravda, že když je venku pětatřicet a klimatizaci nastavíte na třicet, bude vám horko. Jinak ale riskujete, že podpoříte reflexní děje ve svalech a kontraktury – tedy třeba zakousnutý krk. To samé je, když na sebe necháte jít průvan z otevřeného okénka.

Co udělat, aby člověk dojel ve zdraví?

Zdraví je biologická, psychologická a sociální pohoda. Člověk má nějaké tělesno, duševno a je zasazen do sociálního kontextu. Tedy do rodiny, vztahů nebo práce. To vše má velký vliv na aktuální zdravotní stav a ovlivňuje i řízení. Jednou je úplně v pohodě, o týden později to může být naopak. Právě v takových situacích dojde k nějakému problému. Je třeba dbát na subjektivní pocity, a když se necítíme dobře, včas zastavit.

Vyzpovídali jsme lékařku Milenu Mrnkovou
Autor: Jiří Pekárek

Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF


Přihlásit se / Zaregistrovat se
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Po přihlášení pokračujte zde!

Zapomněli jste heslo?
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851