Dodávka na CNG s rekordním nájezdem: Na běžícím pásu | SvetMotoru.cz
Svět Motorů

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

Dodávka na CNG s rekordním nájezdem: Na běžícím pásu

Dodávka na CNG s rekordním nájezdem

Fotogalerie

10 fotografií

Jak ujet s dodávkou za tři roky milion? Musí to být pořádná rychlost. Vypravili jsme se za takovou do středočeské Vráže.

(více v čísle 13/16)

Je ještě tma, když se na parkovišti depa zásilkové služby GLS ve Vráži u Berouna scházejí řidiči. Ve chvíli, kdy přijíždí náklaďák a couvá k jednomu z otvorů, dávají se všichni do práce. Ve velké hale se nahrnou k válečkovému dopravníku, po kterém během chvilky začnou z korby jezdit balíčky.

„Na začátku služby sem vždy přijede tento vůz z jihlavské centrály. V něm jsou zásilky z celého světa, které doručíme do některých částí Prahy a středních Čech,“ popisuje šéf Radek Kaňka, zatímco se náklaďák vyprazdňuje. Okolo projíždějí pneumatiky, žrádlo pro psy, složené bicykly, ale i celá řada jiných, zcela neidentifikovatelných balíčků. Muži podél pásu je odebírají, skenují speciálním tabletem a staví z nich hromádky. „Každý zná svou trasu a podle toho si zásilky už na začátku řadí,“ uvádí vedoucí. Během necelé hodiny projede po pásu přes šestnáct set kousků, které se dnes budou doručovat. Před Vánoci, kdy zde mají nejvíce napilno, jich ale běžně bývá i o dva tisíce více. Pás se zastavuje a řidiči si jdou do kanceláře dispečera pro potřebné papíry. „Teď už si jen dotankují vůz, naloží a vyrazí za zákazníky,“ vysvětluje Kaňka. To čeká i nás – jenže cesta bude poněkud speciální.

Řidiči hledají, které balíky patří jim. Následně si je vyskládají na čáry na podlaze podle toho, jak je budou nakládat a následně doručovat zákazníkům.
Autor: Jiří Pekárek

Milionář

Důvod, proč jsme sem dnes dorazili, se skrývá zaparkovaný kousek stranou. Doslechli jsme se totiž, že zde mají velké Iveco Daily 35 S 14 GV na CNG, které v barvách společnosti za poslední tři roky zdolalo milion kilometrů. „Než jste dorazili, najeli jsme s ním dalších pětaosmdesát tisíc,“ popisuje Zdeněk Šudrla, který nás dnes bude doprovázet. „Na programu máme pouze jednu velkou zastávku ve Stodůlkách,“ říká nám. Jinak řidiči zvládnou i šedesát klientů za směnu.

„Tohle auto ale jezdí běžně jinou trasu,“ vysvětluje, zatímco se marně snažíme dopočítat, jak by rozvážkou po městě mohlo natočit taková kvanta kilometrů. Normálně totiž zdejší vozy za stejnou dobu najezdí mezi dvěma a třemi sty tisíc. „Tato dodávka běžně vozí zboží ze záručních oprav pro Bosch. Šestkrát v týdnu je na trase Neuenstein – Mikulov,“ říká Šudrla, který má na starosti údržbu vozu, ale občas sám trasu absolvuje. Jen pro představu to znamená cestu dlouhou přes sedm set kilometrů jedním směrem. „Auto je v pohybu 21 hodin denně, střídají se na něm čtyři řidiči,“ počítá.

Jeden má na starosti trasu z Kladna do Německa a zpět. Než si odpočine, otočí se další ze středních Čech pod Svatým Kopečkem. Tímto způsobem dodávka najela za tři a čtvrt roku průměrně 28 000 km měsíčně, tedy 920 za den.

Naše dodávka skončila v rodinné vilce ve Stodůlkách. Vezli jsme sem přes šest desítek krabic.
Autor: Jiří Pekárek

Stačí pečovat

„Dnes je to tak, že auto se stává jen věcí. Dříve to byl majetek, o který bylo třeba se starat. A tak přistupujeme i k tomuto iveku,“ směje se Zdeněk. Po pravdě bychom vůbec nepoznali, kolik má auto za sebou – že to nebude málo, prozrazuje jen ostřílené levé světlo. „Zbytek předku se také měnil. Nedávno jsem měl drobnou nehodu,“ popisuje řidič, když lezeme do kabiny. U té bychom už nájezd netrefi li ani omylem. Vše je přitom původní. „Řídí jej starší pánové, kteří navíc auto každý týden čistí. Roli hraje i to, že se jezdí hlavně po dálnici na tempomat,“ ukazuje náš průvodce důvod, proč je auto tak zachovalé.

Vůz je podle něj jinak vzorně spolehlivý. Opraváře zatím škádlila hlavně elektrika. „Zlobí konektory a cívky. S těmi jsme měli potíže opakovaně. Stačí, aby byl problém na jedné, a auto začne jet na benzin, kde je velmi omezený dojezd. Proto jsem přidělal pojistku ke každé cívce a od té doby se selhání neopakuje,“ dodává dlouholetý praktik. Mimochodem sbíral zkušenosti s technikou i v tak nehostinném prostředí, jakým je súdánská poušť, kde na montáži vrtal studně. Vyjíždíme ku Praze. Motor na stlačený zemní plyn zní dost podobně jako běžný diesel – ostatně liší se pouze některé díly.

Raději preventivně

Nás ale samozřejmě nejvíce zajímá, jaké další opravy se na autě dělaly. „Ve stavu 700 000 km se měnila ložiska převodovky a preventivně i spojka, o dvě stě tisíc později se dělala lůžka zadní nápravy a čepy řízení. Horní uložení vydrží tři až čtyři sta tisíc. Rozvody jsem měnil poprvé podle manuálu – ve čtyřech stech tisíc. Jenže byly zcela netknuté, proto se na ně znovu sahalo až tehdy, kdy se počítadlo přiblížilo k milio nu,“ popisuje některé opravy.

V té době se měnilo také turbo. Řidič si stěžoval, že do kopce už auto nestačí kamionům. Proto jej zkontrolovali a naměřili o čtvrtinu nižší plnicí tlak.

„Drtivá většina prací se ale dělá preventivně. Raději vyměním něco, čím si nejsem zcela jistý, než abych pro auto musel do Německa,“ říká. Tam se zatím vypravil pouze jednou – když se odporoučel alternátor. Ale ani tenkrát se auto nevrátilo na odtahovce – opravář přijel s novým dílem a na místě jej přehodil.

Jinak probíhá pouze pravidelná údržba. „Každý týden kontroluji nahuštění pneumatik a auto myji. Zhruba po dvaceti tisících – jednou za čtrnáct dní – prohlédnu brzdy, čepy a vůle v podvozku. Olej měním asi jednou za měsíc mezi nájezdem 38 000 a 42 000 km, jenže stejně je absolutně čistý,“ vysvětluje. Každoročně vůz ojede čtyři sady pneumatik. Ze spotřebních dílů pak každých 150 000 km brzdové destičky. V seznamu měněných součástí najdeme i tři čelní skla a několik bočních zrcátek.

Bude jezdit dál

Přijíždíme do cíle – k domku ve Stodůlkách. Zdeněk vynáší balíčky, majitelka je hbitě ukládá do garáže. Řidič skenuje kousek po kousku a za chvilku už je celá hromada úhledně srovnaná. „Poprosím ještě podpis a máme to,“ říká Šudrla. Ještě než vyrážíme, zvoní mu telefon – volá řidič, který běžně jezdí obvyklou trasu do Německa. „Auto jsem včera servisoval, proto se chtěl ujistit, jestli je vše v pořádku. Iveku nic není. Další rok, tedy zhruba půl milionu, ještě určitě zvládne,“ loučí se s námi.

Z agregátu stále nikde neuniká olej. V motorovém prostoru ale na orezlých a zaprášených součástkách poznáte, že nejde o obyčejnou tříletou ojetinu.
Autor: Jiří Pekárek

Problém za milion

S překvapivým problémem se v GLS setkali, když se přiblížilo překročení šestimístné hranice. „Na tachometru se ukázalo šest devítek a pak už jen čárky,“ popisuje Zdeněk Šudrla. „V autorizovaném servisu nám řekli, že se musí vyměnit tachometr i řídicí jednotka motoru za pětapadesát tisíc,“ dodává. Naštěstí pomohl odborník na palubní elektroniku, který původní jednotku přeprogramoval.

A co plyn?

Řidiči jezdící pravidelnou linku do Německa mají přesně naplánováno, kde budou čerpat CNG. Plně dotankovaná dodávka ujede maximálně 400 až 500 kilometrů. „Jezdíme většinou do sto dvaceti. Výhodou je, že řidič trasu dokonale zná. Proto přesně ví, v kolik musí kde být, a může tomu přizpůsobit jízdní styl,“ vysvětluje Zdeněk Šudrla. Dlouhodobá spotřeba kolísá mezi devíti a deseti kily CNG na 100 km. Z toho vyplývá, že náklady na jeden kilometr se pohybují kolem 2,50 Kč. Stejně výkonný vůz s motorem na naftu má udávanou spotřebu 10,9 litru, při současných nízkých cenách paliv tedy jezdí zhruba se stejnými náklady.

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
13 / 2016 Objednat číslo Další články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF


Přihlásit se / Zaregistrovat se
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Po přihlášení pokračujte zde!

Zapomněli jste heslo?
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851