Povinné reflexní prvky: I chodec může být viníkem

Od dvacátého února letošního roku mají chodci novou povinnost využít mimo obec za snížené viditelnosti reflexních prvků. Jak říká v rozhovoru šéf dopravní policie, první statistiky naznačují, že smrtelných nehod mimo obec za tmy skutečně ubylo. Jenže novela zákona o silničním provozu, který se reflexními prvky zabývá, přinesla i další rozměr pohledu na noční srážky s chodcem.

Podíl je běžný

„Povinnost nosit reflexní prvky vlastně způsobila rovnováhu mezi řidičem a chodcem. Vznikla právní situace, kdy se nejen řidič musí věnovat řízení, ale chodec má povinnost být viděn,“ popisuje advokát Jan Černý. Před účinností novely nakazující chodcům zviditelnit se byl pro policii a potažmo i státního zástupce primárním viníkem řidič. „Zažil jsem i případy obvinění, kdy chodec šel po špatné straně vozovky, byl tmavě oblečený a třeba i pod výrazným vlivem alkoholu,“ dodává Jan Černý.

Odborníci se shodují na tom, že dnes už se při šetření dopravních nehod zaměřuje nejen na řidiče, ale i na případný podíl chodce. „Máme zde nějakou povinnost a posuzuje se, zda chodec měl reflexní prvek, nebo neměl. Pokud by jej šofér s reflexním prvkem býval viděl, může docházet i k situacím, že řidič bude zcela vyviněn. To se dříve při kolizi motorového vozidla s chodcem stávalo velmi zřídka,“ pokračuje Jan Černý.

Zapomeňte na pojistné plnění

V určitých případech tedy nově může být chodec shledán částečně nebo kompletně vinným. A to se může promítnout i do pojistného plnění. „Vždy závisí na prošetření nehody policií na místě. Může se ale stát, že pojišťovna chodce neodškodní, protože si za nehodu může sám,“ říká Jiří Cívka z Generali. S tím souhlasí i Libor Beran z Allianzu: „Vždy platí obecná povinnost předcházet škodě. Platí také možnost krácení. V každém individuálním případě zkoumáme, jestli byl prvek použit, jak byl umístěn, i jakou měl odraznou plochu,“ říká a upozorňuje na další úskalí. „Je typické, že chodci mívají reflexní prvek zezadu, což může být naprosto k ničemu pokud jdou v protisměru. A pak se na to přihlíží jako na spoluvinu i vinu – a ta může být i stoprocentní,“ říká Beran a ukazuje případ z praxe.

Uvidíme za pět let

„Maminka s kočárkem šla za tmy mimo obec a neměla na sobě žádné reflexní prvky, navíc šla po špatné, tedy pravé straně. Zezadu přijelo devadesátkou auto. Řidič ji zaregistroval na třicet metrů, při vteřinové reakční době tedy ujel 25 metrů, než udělal úhybný manévr, aby ji nesrazil. Jenže v protisměru jelo auto, proto došlo k čelnímu střetu s tragickými následky. Je zcela jasné, že žena je minimálně nějakým podílem vinna. Pravděpodobně se tak po ní bude minimálně část nákladů vymáhat – a to může jít do milionů korun,“ popisuje Beran z Allianzu možnost, kdy může být dokonce částka vymáhána po chodci.

Podle Berana bude vyšetřování podobných nehod velmi náročně a nezřídka bude muset dojít i na vyšetřovací pokusy. Už nyní je přitom podle šéfa dopravní policie běžné, že soudy stanoví procentuální podíl odpovědnosti jednotlivých stran. U nového zákona se však na konkrétní výklad a soudní praxi zatím čeká.

„Chodec v bezpočtu situací řekne, že nečekal sníženou viditelnost, nebo že to podle něj špatný výhled ještě není. To pak bude na posuzování znalců a zároveň půjde o výkladovou věc soudů. Předpokládám proto, že potrvá nejméně pět let, než si budeme moci říci, jak to vlastně je,“ dodává Jan Černý.

Povinné reflexní prvky

Autor: Jiří Pekárek

Co říká zákon

„Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích,“ hovoří silniční zákon. Důležité je zdůraznit, co je snížená viditelnost. Definována je jako situace, kdy účastníci provozu na pozemních komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci, například od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu. „Lidé si neuvědomují, že snížená viditelnost není jen tma nebo soumrak či svítání, ale povinnost používání reflexních prvků platí i za denního světla, a to za situace, kdy hustě prší, sněží nebo je mlha,“ upozorňuje Martin Farář z Besipu.

Kam s tím?

Reflexní prvek musí být viditelný pro všechny ostatní účastníky silničního provozu. „Z toho důvodu v případě reflexní pásky doporučujeme její umístění na holeň do oblasti nad kotník nebo na zápěstí. Ideální je, máme-li pásky dvě. Vždy je dáváme na pravou stranu, protože mimo obce, kde není chodník, chodíme proti směru jízdy, tedy pravou stranou do vozovky,“ doporučuje Martin Farář, šéf Besipu. „Světla přijíždějícího auta svítí nejprve do dolní poloviny těla, proto je dobré mít pásku co nejníže. Důležité je vyvarovat se toho, aby nám ji zakrylo oblečení, zvláště když ji dáváme na zápěstí,“ dodává.