Černý kombík jsme představili v čísle 39. Stal se věrným a statečným společníkem našich reportážních cest, při nichž nebývá čas na ležérní styl jízdy, což navzdory dvanácti letům stáří snáší s dobráckým nadhledem. Zatím nás nikde nenechal a v dálničních kopcích se nedá zahanbit ani stroji podstatně mladšími a modernějšími.

Zatímco kilometry naskakují, pod kapotou by měly probíhat ozdravné procesy odbourávající nečistoty na tryskách i uvnitř mechanismu vstřikovačů. Za dalších několik týdnů se o výsledku přesvědčíme, až servis vstřikovače znovu vymontuje a detailně proměří. Zatím si přibližme, co přesně má kvalitně aditivovaná nafta dělat a proč.

Čísla nejsou všechno

Prémiové palivo může obyčejnou naftu překonávat v různých parametrech. Často se zmiňuje takzvané cetanové číslo, které zjednodušeně řečeno udává, jak snadno se nafta v motoru vznítí. Rozhoduje tedy například o maximálním výkonu, hluku motoru a zimní startovatelnosti. Některými přídavky lze cetanové číslo zvýšit, samozřejmě hraje roli také základní nafta – některým vzorkům paliva nakoupeného v Německu jsme naměřili cetanové číslo vyšší než zákonem požadovaných 51

Pokud ovšem taková nafta zároveň neobsahuje výkonná čisticí aditiva, budou se postupně na trysky vstřikovačů napékat usazeniny, kvalita rozprášení se zhorší a výkon stejně klesne. Cetanové číslo tedy není vše, rozhodně ne v dlouhodobém měřítku.

Shořet beze zbytku

Co naopak o dlouhém životě dieselu rozhoduje zcela nepochybně, jsou schopnosti udržet vstřikovače a jejich trysky čisté. Kvalita rozprášení nafty je důležitá pro čistotu spalování. S ní v dieselu stojí a padá všechno, protože nekvalitní spálení nafty působí kouřivost, hromadění sazí v oleji i okruhu recirkulace spalin a rychleji zanáší filtr pevných částic. Jeho častější regenerace pak mají další negativní vliv na čistotu oleje a tím pádem i na životnost celého motoru. Čisticí aditiva v naftě všechny tyto problémy účinně brzdí přímo u zdroje, což naší redakci potvrzuje mnoho profesionálů, kteří i s moderními diesely najezdili půl milionu kilometrů bez závad.

Právě na čistotu je zaměřená komplexní aditivace Dynaflex, kterou pro svá dieselová paliva vyvinul Shell. Jde o takzvanou povýrobní aditivaci, základní nafta tedy pochází z českých rafi nerií a shoduje i se standardním palivem Shell FuelSave. Prémiová nafta V-Power ovšem celý aditivační balíček Dynafl ex obsahuje v násobně vyšší koncentraci. Laboratorní zkoušky, které Shell si nechal udělat v akreditované laboratoři SGS, potvrdily, že vliv na čistotu vstřikovačů je nezpochybnitelně výkonnější než u standardních paliv.

V poločase v pořádku

Smyslem našeho testu je potvrdit, zda se slibované účinky dostaví i v reálném životě. Proto je zkoušíme na ojetém autě, jehož vstřikovače už mají něco za sebou. Dalších 10 000 km je samozřejmě neuvede do původního stavu, ale je to už dostatečná vzdálenost, abychom viděli, zda se s nimi vůbec něco děje.

Zatím to vypadá slibně. V poločase jsme se totiž zastavili na kontrolu v mělnickém servisu Carent a nechali načíst diagnostická data. Z nich je vidět, že korekční dávky paliva jednotlivých válců se změnily. To znamená, že navzdory přibližně stejnému opotřebení motoru se vstřikovače chovají jinak než na začátku testu.

Jednoznačný závěr ale přinese až demontáž vstřikovačů na konci testu a jejich podrobná zkouška na testovací stolici. Stihnout to chceme do Vánoc, držte nám palce!

Jak je to s řepkou?

Mezi lidmi také často narazíme na názor, že by prémiová nafta neměla obsahovat biosložku. Je pravda, že samotné metylestery mastných kyselin (FAME) mohou mít na naše auto dva negativní dopady. Především zrychlenou oxidaci nafty v nádrži, která při delší odstávce vozidla působí tvorbu hustých úsad a kalů. Tomu však dnes každá kvalitní aditivovaná nafta předchází přídavky pro zvýšení oxidační stability, a rozhodně to není výsada nafty prémiové. Na druhou stranu biosložka podstatně zvyšuje mazivost nafty, čímž snižuje opotřebení mechanismu vstřikovačů. Její obsah v naftě tedy má i pozitivní přínos. Shell V-Power Diesel biosložku obsahovat může, a to většinou ve shodném množství jako v palivu Shell FuelSave Diesel.

Únavu nezapře, ale jede

Testované Mondeo Tournier z roku 2005 je z hlediska konstrukce příjemným návratem do starších časů. Sedadla i strop má trochu výš než dnešní auta, vnitřní prostornost dodává dlouhým cestám relaxovanou pohodu. Prakticky založeným jedincům vyhoví i obrovský kufr se širokým vstupem. Po 177 000 km jsou cítit unavené tlumiče, na nichž se auto mírně kolébá, a unavená, ostře zabírající spojka. Na originální díly to je slušná výdrž, horší dojem nechává místy ošoupaný interiér. Z praxe ale víme, že mondeo téhle generace mělo málo důvodů se náhle zastavit, a ani nás nikdy nikde nenechalo.