Lidé se zajímavými vozidly: Reportáž psaná na posedu (+video)
Fotogalerie
5 fotografií
Řady felicií řídnou, kosí je koroze. Přesto jich po silnicích jezdí stále dost. Majitelé oceňují nezničitelný český motor a levný servis. V okolí Třebíče jedna dře i v terénu.
Dušan Nechvátal pracuje v kanceláři, ale duší je myslivcem a rybářem. S dalekohledem a fl intou na posed či senem do krmelce nejezdí japonským off-roadem ani ruskou Ladou Niva, ale upravenou Škodou Felicia. „Míval jsem Mitsubishi Pajero, třídveřový model s turbodieselem 2,8 litru. V terénu jezdilo krásně, ale na zasněžené silnici tančilo jako divé. Navíc vinou drahých náhradních dílů to nebyla perspektivní ojetina. Prodal jsem ho a poohlížel jsem se po nějakém komfortnějším SUV. Abych měl čím jezdit, koupil jsem za 20 000 Kč na pár týdnů felicii, dal na ni větší kola a byl velice překvapen, co všechno s ní projedu. Začalo mě to bavit, auto jsem stále vylepšoval a nakonec už neměl potřebu kupovat nic jiného,“ vysvětluje Dušan, jak ho napadlo upravit felicii pro terén.
Jen dvoukolka, ale vysoká
Dušanova felicia není čtyřkolkou. „To je samozřejmě její největší limit. Jakmile se příď v prudkém stoupání odlehčí, trakce se vytratí. Ovšem co nevyjedu, to aspoň sjedu, takže v lese mám své jednosměrky,“ směje se Dušan.
Lesní cesty, podmáčené louky, hluboké blátivé koleje ani sníh však nejsou problém, což nám ve svém revíru i názorně předvedl.
„Použil jsem třeba jiné tlumiče, které mají uložení pružin výše. Dále sadu gum pro zvýšení světlosti – natočí se mezi závity a nedovolí jim tolik sednout. A také podložky pod tvrdší péra od značky Weitec. Celkově jsem se tak dostal na světlou výšku 220 mm,“ chlubí se Dušan. Pro srovnání třeba Nissan Patrol, o jehož terénní zdatnosti nikdo nepochybuje, má světlost 190 mm.
Znáte gumy Vraník?
V půlce prosince nemrzlo, takže lesy na Vysočině byly plné vody. Dušan řídí felicii po cestě, kde je jílovitého bláta po kotníky, člověk by musel lézt po čtyřech. Škodovka však předními koly stále „odfrézovává“ marast a postupuje vpřed. „Tajemství úspěchu tkví samozřejmě ve způsobu jízdy a volbě stopy, ale hlavně v protektorech značky Vraník s kultovním dezénem OR 32, který mívali na škodovkách a žigulících už naši tátové. Na ně nedám dopustit. V blátě či sněhu zabírají perfektně a jejich dezén se stále zvládá čistit,“ poukazuje Dušan na nectnost mnoha pneumatik s hlubokým vzorkem, který se však v blátě okamžitě zalepí a guma se promění ve „slik“. Vraníky mají též vyšší profilové číslo (80 místo 70), takže přispívají ke zvýšení světlosti auta. Výběr pneumatik a kol je podle Dušana opravdu klíčový. „Než jsem objevil české protektory, zkoušel jsem mnohem sofistikovanější gumy. Například dvanáctkrát dražší patnáctipalcové speciály Michelin pro rallyekros. V blátě byly docela slušné, ale vadil jim mokrý asfalt – klouzaly po něm jak po ledě. Pak jsem zkoušel ještě celá větší kola se zimními pneumatikami Goodyear Ultra Grip o rozměru 175/80 R14. Ty zase nebyly nejlepší v blátě. V hlubokém sněhu pak měla s takovým rozměrem kol problém spojka,“ vysvětluje Dušan své nadšení pro vysmívané protektory, za něž platí zhruba 700 Kč za kus. A opět ukázka, že vlastnictví opravdového terénního auta by bylo finančně náročnější nejen při koupi: „Obutí na pajero vyšlo v největší slevě na 12 000 Kč. A nejsem si jistý, že na dvoutunovém voze fungovalo tak dobře jako protektory na felicii.“
Když zapadnu, poradím si
Zmínili jsme problémy se spojkou. Ta je také jediné slabší místo jinak neskutečně houževnaté mechaniky Škody Felicia. „První jsem měl Sachs, ale odešla zhruba po 7000 km, stejně jako následující čínské Starline. Obě odešly na hluboké závěje a mou tvrdohlavost,“ vysvětluje Dušan.
Na rovnějších cestách nás Dušan nechá řídit. Žasneme, co v tom má proboha za motor! Na sešlápnutí plynu reaguje jak na výstřel z pistole a od dvou do šesti tisíc tahá úplně stejně. Šestnáctistovka od VW nejezdila zdaleka tolik. „Je to škodovácká třináctka MPI se sníženou hlavou, průchodnějším výfukem včetně svodů a řídicí jednotkou upravenou od Cimbu Autosport,“ vysvětluje Dušan a my už chápeme. Škodovácké motory v posledních feliciích (které koncern VW přestal schválně škrtit) jely jako nic po nich už bez úprav. Navíc jde o agregát, který se snad nikdy nepokazil, byť by v blátě a prachu najel půl milionu. „Když náhodou něco neprojedu, samozřejmě si umím pomoct. Vozím s sebou nafukovací vyprošťovací vak, pořádný hever, ruční i elektrický naviják a sněhové řetězy, jejichž nasazování se na rozdíl od mnohých nebojím ani v bahně – třeba když to žádá těžký vlek,“ loučí se sympatický myslivec.
Pokud vás článek zaujal, tak zde přinášíme video majitele ze stavby auta i ukázky jeho terénních dovedností.
