Leopold König: Na kole si věřím víc | SvetMotoru.cz
Svět Motorů

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

Leopold König: Na kole si věřím víc

Řidiče v koloně cyklistického pelotonu český závodník Leopold König obdivuje a rád by někdy řídil tak dobře jako oni

Fotogalerie

6 fotografií

Cyklista Leopold König obsadil na loňském závodě Tour de France sedmé místo a patří mezi deset nejlepších českých sportovců za rok 2014.

(více v čísle 4/15)

Na kole najezdí ročně více kilometrů než v automobilu. Podle svých slov používá mnohé návyky z bicyklu právě při řízení vozu. Dosavadní výkony Leopolda Königa vzbudily sympatie našich čtenářů. Možná o to víc, že se sedmadvacetiletý sportovec stal členem britského Team Sky, jednoho z nejvýznamnějších cyklistických týmů na světě.

V hlavě mám snímač

Řadíte se mezi řidiče konzumenty, nebo labužníky?

Od obojího trochu. Auto je pro mě prostředkem k přemisťování, v mém případě především na letiště. A když to jde, rád po mnohahodinové jízdě na kole trochu přišlápnu plynový pedál v automobilu.

Leopold König
Autor: Vlastimil Vacek a archiv

Hodně?

Moje maximum je 230 kilometrů v hodině na německé dálnici, což v takovém prostředí bývá snesitelné.

Co řídíte?

Nejčastěji svoji Octavii RS, ale rychlost vážně nepřeháním. Patřím spíše k opatrnějším řidičům, které vyučily kilometry strávené na bicyklu.

Kolik kilometrů ročně najezdíte?

Za řídítky třicet, za volantem dvacet tisíc.

S jakým dopravní prostředkem se cítíte jistěji?

Na kole si věřím víc, protože ho mám zmáknuté lépe než auto. A to si myslím, že jsem dobrý řidič.

Promítá se do vašeho chování za volantem zkušenost cyklisty?

Na kole trávím až šest hodin denně na otevřených silnicích a schopnost předvídat je v dnešním provozu zásadní. Jinak bych se dostal do nepříjemných situací.

Funguje to?

Stoprocentně vím, jak se chovají auta a řidiči. Řekl bych, že po půl milionu kilometrů na kole umím odhadnout, co se v jaké situaci stane. Tyhle návyky si přenáším i do řízení auta a cítím se bezpečněji. Podle dosavadních zkušeností jsou momenty, do nichž se na silnici s kolem pustím, ale s autem si raději netroufnu.

Máte nějakou metodu?

Když jedu na kole, neustále sleduji chování všech kolem sebe, jako bych měl v hlavě snímač, který všechno zaznamenává. Stejné je to v autě a mozek pracuje úplně stejně. Napovídá mi, tenhle člověk asi vstoupí do silnice nebo tahle paní si není jistá. Předvídavost mi umožňuje pohybovat se zejména v městském provozu relativně bezpečně.

Když vytahují devítku

Jak se chovají řidiči vůči cyklistům v Česku a zahraničí?

To je těžké. Většinou se to ukáže, když jedou náhodou dva cyklisté vedle sebe. Reakce tuzemských řidičů bývá v takovém případě v drtivé většině podrážděná. Ze zahraničí tak jednoznačnou zkušenost nemám.

Měl jste někdy z pozice cyklisty konflikt?

Několikrát. Bohužel často mívám pocit, že řidiči používají auto jako zbraň. Je to srovnatelné s tím, když na vás někdo vytáhne pistoli devítku. Kdyby bylo pár řidičů za své chování vůči cyklistům odsouzeno, asi by si další dali více pozor.

Jste tak radikální vůči Čechům?

Z pohledu chování vůči cyklistům to tak bohužel bývá, ale moje zkušenosti za volantem zase nejsou tak drastické. Naopak. Spíše bych řekl, že Češi jsou na solidní evropské úrovni. Vadí mi však jiná věc.

Jaká?

Zní to paradoxně, ale občas mám pocit, že někteří šoféři jezdí až přehnaně opatrně a pomalu. Jsou tím na překážku těm, co se pohybují po silnicích svižně a plynule. Také si myslím, že u nás na rozdíl od zahraničí neumíme dobře využívat kruhové objezdy. Přitom to je jedna z nejlepších věcí, které na současných silnicích existují.

Nohy si musí odpočinout

Jaká auta jste dosud vystřídal?

Začala to stará octavia a po ní přišla vectra, což bylo moje první auto s automatem. Od té doby jsem si na tenhle způsob řazení zvykl a současnou benzinovou Octavii Combi RS mám samozřejmě také v automatu.

Je to tím, že jste pohodlný?

Důležité je to s ohledem na nohy, které si mohou po tréninku nebo závodech odpočinout.

Co považujete od auta za standardní výbavu podle vašeho gusta?

Především pohon 4x4, který bohatě využiju na silnicích v podhůří Orlických hor, kde bydlím. Také si v autě pochvaluji vyhřívané sedačky a okna. Zapomenout nesmím na velký zavazadlový prostor, protože na cestách s sebou neustále vozím spoustu věcí.

Musíte za všech okolností řídit, nebo to bez problémů přenecháte někomu jinému?

Platí to druhé. Je to zajímavé, ale nejraději se nechávám vozit, když mám cestu na letiště.

To jsou vaše oblíbené destinace?

Přesně tak. Podle toho, kam cestuji, mířím nejčastěji na pražskou Ruzyni nebo do vídeňského Schwechatu.

Laikovi se zvedne žaludek

konig
konig
Autor: Ta
Není nebezpečné závodit v profesionálním pelotonu, když se tam pohybuje značné množství aut?

Naopak je to velmi bezpečné. Tam za volant pustí jen opravdu zkušené řidiče a většinou se jedná o bývalé cyklisty, kteří prostředí důvěrně znají. Když si do takového auta sedne nezasvěcený člověk, během etapy se mu musí udělat špatně od žaludku.

Proč?

S normálním řízením totiž nemá taková jízda prakticky nic společného. Musíte mít současně oči na všech zrcátkách, obsluhovat vysílačku, k tomu sedí v autě mechanik a na střeše je šest bicyklů. S tímhle vším musíte jet při alpských sjezdech opravdu hodně rychle.

Kolik?

Klidně i devadesátkou, a když to valíte z kopce, bývá mnohem obratnější kolo v násobku 1,3krát rychlejší hlavně v zatáčkách. Takže si dokážete představit, co musí prožívat řidiči doprovodných aut. Aby dokázali držet se závodníky krok, jedou tak sto deset.

A zvládají to?

K tomu všemu se motáte v serpentinách, najednou musíte pustit vůz za sebou kupředu, a k tomu vám ještě něco říkají do vysílačky. To by měl i legendární rallyeový jezdec Petter Solberg co dělat, aby tohle zvládl.

Zažil jste takovou situaci v autě?

Několikrát jako spolujezdec. Smekám před řidiči každého doprovodného vozu, když vidím, co všechno musejí zvládat. Nepamatuji si, že by někdo z nich kohokoliv ze závodníků srazil nebo mu ublížil, byť neúmyslně.

Jakou nejvyšší rychlostí jste jel na kole?

Sto pět v dešti při závodě Kolem Švýcarska 2011. Vzpomínám, že jsem se tehdy hodně bál.

Co se s tím dá dělat?

Nepřemýšlet. Když to budete řešit, začnete si podvědomě přibrzďovat a to je špatně.

Jaké máte zkušenosti s policisty?

Minimální a žádné negativní. Na začátku kariéry jsem jezdil v klubu, kde měl každý kartičku, díky které byli příslušníci vůči nám benevolentní. Teď už bych ji ani nepotřeboval. Pokud mě paměť neklame, za poslední tři roky jsem nebyl pokutovaný.

Máte automobilový sen?

Chtěl bych zkusit rallye. To je bez diskusí královna automobilového sportu i ve srovnání s formulí 1, kde je všechno nalajnované. Lákalo by mě zkusit si řídit takové auto, ale prubnout si také pozici navigátora, protože obojí má kouzlo.

Leopold König
Autor: Vlastimil Vacek a archiv

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
4 / 2015 Objednat číslo Další články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF


Přihlásit se / Zaregistrovat se
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Po přihlášení pokračujte zde!

Zapomněli jste heslo?
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851