Oblaka šedobílého kouře, známý pach spalin benzinu s olejem a zvuk připomínající trabant – tak vypadá výjezd náklaďáčku Barkas V901 s tříválcovým dvoutaktním motorem. Lounský majitel Jaromír Elbel si jej poskládal sám z dílů, které sehnal po známých a kamarádech, přes burzy a internetové aukce. Vyšel jej dokonce dráž, než kdyby auto koupil celé rovnou. „Jenže to by nebylo to dobrodružství a vzrušení z hledání, získávání, renovace a sestavování,“ podotýká zasněně hrdý majitel zelenočerného náklaďáčku s dřevěnou korbou. „Dnes by to vyšlo na ještě mnohem větší peníze, před osmi deseti lety bylo všechno výrazně levnější. To byla doba, kdy tahle autíčka ještě nikoho moc nebrala,“ dodává. V okolí jeho zálibu i příběh všichni znají, postup rekonstrukce sledují a mají pro něj jen slova chvály. Tedy snad až na ten kouř z výfuku. „Za posledních dvacet let jsme tomu smradu nějak odvykli,“ svěřuje se s úsměvem jedna ze sousedek, která kolem nás projíždí na kole.

Do nádrže vozu poháněného dvoutaktním benzinovým tříválcem se vejde 32 litrů paliva

Autor: Jiří Pekárek

Začalo to v roce 2003, Jaromír Elbel chtěl mít totiž nějaké dobové přibližovadlo pro svoji zálibu ve vojenské historii, konkrétně druhé světové válce. V roce 2004 si proto pořídil první podvozek válečného modelu Framo, poté kabinu, kryt motoru a postupně další roky náklaďáček renovoval. V roce 2008 ovšem o první vozidlo přišel. „Stal jsem se obětí podvodu, téměř hotové auto jsem svěřil firmě, která jej měla nalakovat. Jenže přišla do insolvence a náklaďáček už se mi zpět nevrátil,“ tvrdí s dávkou nostalgie Jaromír Elbel. Přestože se o něj hned přihlásil, po čase začalo být jasné, že už jej neuvidí, a tak řešil, co dál. „Nezlomilo mě to, jen zdravě naštvalo. I proto, že mi na něj hodně přispěli rodiče. Ale chtěl jsem to auto prostě mít,“ říká nadšenec. Doma měl ještě pár dílů a součástí, a tak začal znovu. A jak součástky na druhé auto získával? Někdy i kuriózně, třeba podvozek už jednou měl původně na díly, pak jej nechal za odvoz, aby ho následně vyměnil zpět za jiné díly. Jak dál vypráví, přes inzerát sehnal motor, kterému nechal srovnat hlavu a změřit tlaky, jinak jej stejně jako převodovku poskládal sám. Zvládl dát do kupy třeba i celý interiér náklaďáčku včetně renovace přístrojové desky s původními hodinami a tachometrem. „Naučil jsem se i čalounit, jen kapsy na dveřích mi ušil profesionál,“ svěřuje se s dávkou pýchy v hlase.

Poskládaný barkas byl původně vyroben na konci padesátých let, proto už se nejmenuje Framo jako konstrukční předchůdce z válečných let

Autor: Jiří Pekárek

Lakování auta a výrobu valníku znovu nechal na odbornících, jen už byl opatrnější. „Než velké renovační společnosti, které obvykle postrádají lidský rozměr práce, bych všem podobným bláznům doporučil spíše malé firmičky a samostatné řemeslníky. Ti mají skutečný zájem, práce je baví a vymýšlejí, co by se dalo udělat jinak a lépe,“ pochvaluje si volbu partnerů Jaromír Elbel.

Barkas už má zcela hotový a touží s ním vyjet na silnici. Jediné, co na krásně zrenovovaném autíčku chybí, jsou registrační tabulky. „Myslím, že je budu mít ještě v průběhu září,“ doufá. Proto i naše focení probíhalo ještě na uzavřeném pozemku.

Vnitřní prostory kabiny včetně palubní desky renovoval majitel na koleně, nechal si dělat jen sedačky a kapsy na dveřích

Autor: Jiří Pekárek

Framo, IFA, nebo Barkas?

Původně se vozy Barkas jmenovaly Framo a vycházely z plnohodnotných malých nákladních aut, která se v Německu vyráběla od poloviny 30. let. V roce 1939 začala produkce modelu Framo V501, ovšem nepřála mu válečná léta. I tak se malé náklaďáčky vyráběly až do roku 1943. Po skončení války odvezli strojní vybavení Rusové, avšak v roce 1947 se podařilo obnovit výrobu náhradních dílů. O rok později byl podnik v Hainichenu zestátněn, s koncem následujícího se opět rozjela produkce vozidel. Od roku 1950 už firma sériově vyráběla, po dalších dvou letech i na export. V té době nově produkovaný model IFA Framo V901 se silnějším motorem nahradil starší předválečný typ V501, který odešel do výslužby. Vůz měl už i více karosářských variant – kromě valníku a základní skříně například jezdil i jako kombi, sanitní vůz či minibus. V roce 1957 bylo spolu s přejmenováním výrobního závodu změněno i jméno vozu na Barkas V901/2. Jeho produkce skončila v roce 1961.

Víte, že…

… značka Barkas vychází z fénického označení pro blesk?

… sympatické náklaďáčky vyváželo tehdejší NDR do dvacítky zemí včetně Československa?

… ačkoli se vozidlo vyrábělo na stejném místě, změnilo se v éře NDR několikrát jméno výrobce i označení?