Tandemové salto vzad: Létání je tak krásné
Fotogalerie
24 fotografií
Redaktor Světa motorů Michal Štěpanovský a jeden z nejlepších světových jezdců ve freestyle motokrosu Petr Pilát si společně trouflfl i na tandemové salto vzad.
(více v čísle 51-52/17)Skočit backflip, jak se v branži říká, je dnes v tomto motocyklovém odvětví běžná věc. Ve dvou to ovšem zvládají pouze tři závodníci na světě. Český jezdec je jediným v Evropě, kdo to umí.
Když se mě zeptáte, jak mohl novinář přijít na takový nápad, odpovím že jednoduše. V pátek 17. února před polednem jsme s Petrem Pilátem seděli v kavárně nedaleko redakce. Poté, co bylo vypnuto nahrávání rozhovoru, jsme pokračovali v nezávazné debatě. „Troufl byste si na tandemové salto se mnou?“ zeptal jsem se spontánně.
Nastala chvilka mlčení, jako by se chtěl Petr ujistit, zda si nedělám legraci. „Tak jo. Ale chtělo by to mít alespoň pod metrák váhy,“ odpovídá. Přikyvuji s tím, že mám 108 kg, a to jsem si ještě dvě kila ubral.
Zranění ho nezastavilo
Pilát zahájil sezonu 2017 druhým místem z úvodního podniku mistrovství světa ve freestyle motorkosu. Pak však v březnu v den svých narozenin ve Francii upadl. Zlomený kotník vypadal na první pohled děsivě a k tomu se přidaly ještě bolesti v levém rameni. Začátkem června však už Petr seděl znovu na své motorce, trénoval a skákal. Dokonce se představil exhibičně na proslaveném Festivalu rychlosti v britském Goodwoodu a poté v dalších závodech světového šampionátu.
V redakci běžel můj čas v klasických týdenních výrobních cyklech. Tahle pravidelnost byla pořádku, horší už to bylo s váhou, která se nijak rychle nesnižovala. Petr se 28. září zastavil, abychom domluvili konkrétní termín skoku, a hmotnost ukazovala 103,5 kilogramu.
Když mi oznámil, že nejlepší bude datum v týdnu od 9. října, spadla mi brada při představě, jak málo času na redukci přebytečných kil mám. Poslechl jsem však jeho rady. Jedl jsem jen bílé maso, zeleninu a pil až šest litrů vody denně. Při vyhlášení mistrovství Evropy tahačů ve Španělsku jsem hladověl. Vyplatilo se to.
Pořád mi to nedochází
Pak už přišel čtvrtek 12. října. Ráno ukázala váha 96,1 kg a po poledni jsme vyrazili do Pyšel u Prahy. V půl druhé odpoledne byl v tréninkovém centru Petra Piláta klid. Na místo jsme dorazili s fotografem, kameramanem a s aparátem v ruce nás čekala kolegyně z deníku Sport. Těsně před druhou přijel Petr s otcem.
„Vy si opravdu troufnete? Já bych si k němu nesedl!“ usmíval se starší z dvojice Pilátů. Tvářím se sebevědomě, a není to žádná maska. Pořád mi totiž nedochází, co všechno vlastně takový skok obnáší.
Přilbu a chránič páteře, které jsem si přivezl, Petr odmítá. „Vzal jsem vlastní,“ říká. Dává mi motokrosovou přilbu s prodlouženým krytem brady a bez plexištítu. Nejdříve si oblékám chránič, který mi kryje záda i hrudník. Soukám se do kalhot, které s bídou zapínám. No jo, šestadevadesát kil je znát. Můj mentor má o dvacet méně.
Nikdy bych nevěřil, jak je složité dostat se do motokrosových bot. Oblékám se do dresu a Petr mi dává instrukce. Jak mám sedět, jak se držet. Kam s levou a kam s pravou nohou, kterou nesmím tlačit na jeho botu. Jinak by šlápl na brzdu a motorka by na nás spadla.
Á hop!
Až v tuhle chvíli mi dochází, co mě to vlastně napadlo. Usedám dopředu, podhmatem se chytám řídítek, tisknu kolena k motocyklu. Vyjíždíme z areálu. Petr několikrát zrychlí, zvedne přední kolo, aby se ujistil, že se udržím. Potom si plácneme pravačkou a jde se na věc.
„Teď už nevystoupím,“ říkám si a zachvěju se obavou. Pak už to jde ráz na ráz. Petr prudce zrychlí, motor zaburácí a mašina najede na rampu. Před očima se mihne modrobílá obloha. Žuch! Stroj se zaboří do molitanu a ztichne.
Krytem přilby si drcnu do řídítek a je to za mnou. „Jste v pořádku?“ ptá se Petr. Kývám a plácneme si rukama znovu na znamení, že se naše akce povedla. „Máte můj respekt. Já bych si před sebe nesedl,“ směje se Pilát.
Pak se musím vyhrabat z molitanu, což jde zpočátku obtížně, ale za chvíli jsem venku na pevné zemi. Sundávám přilbu a třesu si pravicí s přítomnými. „Pane redaktore, máte můj obdiv. V tomhle věku jít do backflipu. Gratuluji!“ blahopřeje Pilátův otec.
Klidně půjdu znovu
Otrnulo mi a říkám, že bych do toho šel znovu. A na tom trvám dodnes. Dívám se na první záběry a vidím, že jsem měl zadek dost vysoko. Na motorce vypadám neforemně. „Tohle se stává často. Je to dáno fyzikou, protože těžiště motorky je vpředu, a když se přetočíme, tělo má tendenci jít dopředu,“ vysvětluje jezdec.
S úsměvem dodává: „Pravda je, že jsem dal plný plyn.“ Sčítáme své hmotnosti, motorky a výstroj. Docházíme k číslu 280 kilogramů, jež se točily během necelých tří sekund, které trval skok. V nejvyšším bodě salta jsme byli podle Petrova odhadu dvanáct metrů vysoko. „Ono se řekne dopad do molitanu, ale když trénuju dvojité salto vzad, jsem dvacet metrů vysoko. A to jsou pak pořádné rány!“ připomíná jezdec.
Chvíli probíráme dojmy ze skoku a dáváme si slib, že další absolvujeme za pět let, až mi bude šedesát. „Když přemýšlím, s kým skákali tandemové salto vzad Američan Travis Pastrana a Australan Cameron Sinclair, nevím o nikom, kdo by byl starší než vy. Žádné oficiální statistiky ovšem neexistují,“ říká Pilát.
Loučíme se společně s Petrem i jeho otcem a vyrážíme směrem na Prahu. Je mi náramně fajn, protože mám za sebou zážitek, který je pro člověka výjimečný a nezapomenutelný.
Naše společná akce měla ještě zajímavý happy end. Třiadvacet dní poté vyhrál Petr Pilát letošní Gladiator Games v pražské O2 Areně. Současně poprvé v České republice předvedl skok flair, což je otočka o 540 stupňů.
Petr Pilát
◗ Narozen: 12. března 1991
◗ Stav: svobodný
◗ Povolání: motocyklový jezdec
◗ Bydliště: Pyšely u Prahy
◗ Motocykl: KTM 250
◗ Freestyle: jezdí od roku 2005
◗ Největší úspěchy: mistr Evropy (2015) ● nejmladší na světě skočil salto vzad (2006) ● saltem vzad přeskočil letící letadlo (2011) Petr Pilát je již deset let významnou osobností českého freestyle motokrosu. Ve čtrnácti letech (2005) skočil jako nejmladší člověk na světě salto vzad, které o čtyři roky později (2009) předvedl v tandemovém pojetí s tehdejším pražským primátorem Petrem Bémem. Na začátku roku 2011 zvládl v Mexiku backflip přes nízko letící letadlo. V březnu 2015 si těžce poranil břicho při tréninku. Po dvou měsících se stal mistrem Evropy. V současné době skáče jako jediný na světě skok Kapitán Pilát flip (salto vzad s nohou položenou na řídítkách). Provozuje akademii pro začínající závodníky. Je továrním jezdcem KTM.
