Umíme ještě vůbec řídit?

Vážení čtenáři, zatímco vášniví milovníci lyžování a jiných zimních sportů pomalu uvažují o rituální sebevraždě, my, kteří zimu posuzujeme hlavně podle toho, jak rychle nám na plynoměru rotují číslice, máme důvod k radosti.Tohle je zima přesně podle našeho gusta. A minulý týden mi došlo, že tato parodie na nejstudenější roční období je ideálem většiny Čechů. Jak jsem na to přišel? Stačil jeden jediný den s teplotou pod bodem mrazu, pár centimetrů sněhu – a většina silnic a dálnic se skoro uzavřela. Hrdinové našich cest z TSK najednou nebyli skoro nikde vidět. Nákladní auta a autobusy měly velké potíže a velmi často jejich zbytečné pokusy o vyjetí kopce skončily zablokováním celé silnice nebo dálnice. Děs. Při pohledu na to, co většina z Čechů předváděla za volantem, nutně muselo každého napadnout, zda ještě vůbec v zimních podmínkách umíme jezdit. Zřejmě stále častější absence sněhových vloček a ledu vede k tomu, že zapomínáme i to málo, co jsme kdy uměli. Asi by všichni potřebovali povinně navštívit školu smyků a jízdy na ledu. Ono to totiž jinak dopadá tak, že v reálu je úplně jedno, zda jezdíte starým šuntem na ojetých gumách nebo máte supermoderní čtyřkolku se sněhovými drapáky. Už dávní mořští válečníci věděli, že rychlost konvoje se vždy řídí podle nejpomalejší lodi. Toto pravidlo platí i na našich silnicích. A i kdybyste měli za volantem sebevíc přijít o nervy, nic na tom nezměníte.

Uklidňující čtení vám přeje

Zbyšek Pechr, šéfredaktor