600 – 300 = 214 619 + *
Vážení čtenáři,
podle čerstvého sčítání Asociace prodejců použitých automobilů zmizela za pět let z české mapy polovina autobazarů. Těch, co nabízely alespoň třicet vozů naráz, bylo v roce 2011 přes šest stovek. Dneska jen lehce přes tři sta.
S tím logicky souvisí článek na další straně o prodeji nových aut. Ten láme rekordy. Po deseti měsících najdeme v tabulkách už 214 619 nově registrovaných osobáků, což nemá obdoby. Předloni jich nebylo ani sto šedesát tisíc, tři roky zpátky sto pětatřicet.
Pravda, drtivou většinou se na tom podílejí firmy, což ale nemusí být vůbec špatný vzkaz. Vozy totiž drží dva tři roky a pak je nabízejí dál – trh se tak plní mnohem větším počtem zánovních ojetin než dřív. A také žádanějšími typy, především třídou SUV. Ta už není jen touhou horalů, ale i maminek ve městech a zmíněných firem včetně manažerů. Dříve nemyslitelná záležitost.
Z aut se stává klasické spotřební zboží. Pravda, ještě ne tak často měnitelné jako mobil a běžecké boty. Ale s takovou ledničkou a pračkou už si nezadají. S tím však souvisí jeden nepříjemný nešvar, jemuž jsme se podívali na zoubek v hlavním tématu. Víc než k ochraně zdraví lidí se pozornost při konstrukci aut upíná spíš k tomu, aby nové modely excelovaly v nárazových testech.
Honba za hvězdičkami přitom nemá s reálnou bezpečností moc společného. Schválně, kdo myslíte, že se mohl v marketinkových lákadlech dva roky zpátky chlubit víc hvězdičkami? Fiat 500, nebo Audi Q7, které pětistovku v reálném souboji sešrotovalo? I to se v hlavním tématu dozvíte.
Hezké podzimní čtení přeje
David Šprincl, zástupce šéfredaktora
