Jak se neupéct a také nehybernovat

Vážení čtenáři,

vrchol léta by měl podle všech propočtů být 17. července. Dlouhodobě má nejvyšší průměrnou teplotu ze všech dní v roce. Od té doby by teoreticky teploty měly začít klesat. Vcelku tomu věřím, byť absolutní teplotní rekord 40,4 stupně Celsia byl v Česku naměřen před pěti lety až 20. srpna. V každém případě je vedro hodně nepříjemné hlavně v autě. Zná to asi každý z nás. Necháme auto na slunci a promění se ve výheň. Často se ani nedá sednout na sedadlo. Nemine léto, aby odněkud nepřišla zpráva o krkavčím otci nebo matce, kteří v autě na slunci nechali své děti a vše skončilo tragicky.

Asi největší vedro, které jsem kdy s autem zažil, bylo před dvaceti lety na Borneu. Byl jsem tam tehdy jako novinář na Camel Trophy. Ten ročník se moc nepovedl. Obrovské lijáky změnily ostrov na bažinu. My jsme přijeli už do prudkého slunce. Paradoxně jsem největší žár okusil nikoli uvnitř defenderu, ale na jeho kapotě. Brodili jsme se nakloněnou rozblácenou cestou a už to vypadalo, že se převrhneme. Jihoafrického řidiče nenapadlo nic jiného, než že mě jako nejtlustšího z party vyhnal ven a já jsem strávil tři polední hodiny se sluncem přímo nad hlavou, zavěšen na hagusech jako protizávaží. Za tu dobu jsme zdolali 150 metrů… Následků výhně jsem se zprvu nebál, neboť manželka mě na rovník vybavila novinkou mezi opalovacími krémy. Šlo o údajný opalovák a repelent v jednom. Druhý den, kdy se mi sloupala spálená kůže snad i z chodidel, jsem se na zázračnou lahvičku podíval, a o opalovacím faktoru na ní nebyla ani zmínka. No, chybička se vloudí.

Aby se ani vám do letního cestování nevkradlo nějaké pochybení, jsme tady my ze Světa motorů. Matouš Jelínek na vlastní kůži vyzkoušel, jak vedro působí a jak se mu nejlépe bránit. A přidává rady, jak při boji s teplem nezmrznout.

Příjemné čtení vám přeje

Zbyšek Pechr, šéfredaktor