Vzhůru na jih!

Vážení čtenáři,

kam se podíváte, tam vás někdo přesvědčuje o strašných klimatických změnách. Právě tyto řeči o globálním oteplování vedou k útokům na auta, která si moc nezadají se středověkým honem na čarodějnice. Ano, ze čtyř ročních období se stala jen tři, neboť jaro zmizelo v propadlišti dějin. Ano, je málo vody, ale na druhé straně srážkové roční úhrny jsou vyšší než dřív. Každé ano však má své ale. Nikdo zatím ještě nedokázal, že nejde o pravidelné změny klimatu, které prostě k Zemi patří. Ale raději pryč od globální politiky.

Přestože řada lidí zahájila v domácích bazénech koupací sezonu už počátkem května a teploty jsou dlouhodobě velmi příjemné, táhne to Čechy na jih k moři. Naštěstí už můžeme jezdit, kam chceme. Takže nás ubylo na krásném, ale studeném Baltu (zrovna nedávno jsem objevil doma fotku, jak v roce 1984 sedíme se ženou u stanu na Rujáně v zimních bundách). Když před normálním Čechem vyřknete slovo moře, devět z deseti řekne Jadran. Prostě Jugoslávie v nás zanechala hluboké stopy a každoročně se ubezpečujeme, že zcela oprávněně. I letos jsme pro všechny, kteří se k Jadranu vydávají vlastním autem, připravili speciální šestnáctistránkovou přílohu. Její autor Matouš Jelínek s poctivostí sobě vlastní otestoval hned čtyři trasy a podrobně zmapoval jejich přednosti i zápory. Hlavní sdělení je asi to, že dálnic ve Slovinsku opět přibylo a objíždět je kvůli úspoře za známku už vypadá docela složitě, byť to stále jde. Vzhledem k naší vzrůstající životní úrovni je to ale asi i zbytečné. I když, to musí posoudit každý podle své kapsy a svých priorit.

Příjemné vybírání cesty vám přeje

Zbyšek Pechr, šéfredaktor