Jak chybujeme na kruhových objezdech: Typický Čech: zatají dech a nějak projede

Blikání při nájezdu, nepoužívání vnitřního levého pruhu a hlavně zbytečné zastavení uprostřed objezdu, když se chtějí zařadit do výjezdového pruhu – to jsou nejčastější chyby, které Češi dělají na kruhových objezdech.

 

Pokud nevěříte, stoupněte si na pár minut k jednomu z nich a dělejte si čárky. Nám se během necelé hodinky na známém Kulaťáku na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích podařilo vidět všechno z toho asi stokrát. A dokonce i šoféra se slovenskou značkou, který se nerozpakoval přímo v odbočovacím pruhu zastavit auto a ptát se na cestu. Nový ministr dopravy Zdeněk Žák si na objezdy chce posvítit. Staré plánuje zrušit a nové zakázat. Světelná křižovatka je prý lacinější a jednodušší pro řidiče.

 

Klidně kroužit

 

„Tento kruhový objezd je z hlediska chování řidiče normální komunikací o dvou a více jízdních pruzích,“ říká na úvod Ondřej Horázný, předseda Asociace Autoškol ČR, s tím, že pravidlo používání kruhového objezdu sice není v předpisech výslovně vysvětleno, ale vyplývá z logiky věci – když jsme před křižovatkou v pravém pruhu, musíme v něm jet i za křižovatkou. Pokud tedy na kruhový objezd najíždíme levým pruhem, měli bychom najet do levého i v kruhovém objezdu. Místo toho vidíme dlouhou frontu u pravého, protože se doleva všichni bojí.

 

Při pohledu do zákona o silničním provozu v paragrafu 22, odst. 5, najdete, že pokud je kruhový objezd označen předností v jízdě, musíte ji dát i průvodu zvířat či chodců. Ale to, že se po použití pravého pruhu má na prvním výjezdu vyjet? Nenajdete. A třeba proto si šoféři vykládají kruhové objezdy po svém a do levého pruhu se bojí najet. Například v Anglii na to mají přesná pravidla.

 

Před získáním řidičáku je povinné zvládnout křižovatku s řízeným provozem i jízdy na kruhovém objezdu. Vzhledem k absenci přesného pravidla se jejich správné projíždění těžko vysvětluje, dá se jedině zažít praxí. „Mnozí projedou kruhový objezd ve stresu jen tak, aby ho měli rychle za sebou,“ soudí Ondřej Horázný.

 

Sledujte značky!

 

Zmatek v hlavách motoristů možná udělala novela zákona o silničním provozu v roce 2006. Zatímco předtím vždy platila přednost řidičů jedoucích po kruhovém objezdu, od té doby musí být rondel označen tabulí C1 „Kruhový objezd“ společně se značkou „Dej přednost v jízdě“, případně „Stůj, dej přednost v jízdě“. Do té doby postačovala jen značka „Kruhový objezd“. „Platí tedy vlastně totéž co předtím, ovšem došlo k přizpůsobení legislativy reálnému stavu,“ říká Ondřej Horázný. „Nemůže tak nastat situace, že by při

průjezdu kruhovým objezdem bylo aplikováno pravidlo o přednosti zprava,“ doplňuje ředitel Besipu Roman Budský domněnku některých motoristů, kteří se domnívají, že potkají i takové kruhové objezdy. Pocit jim nejspíš dala jiná situace – pokud totiž modrá tabule C1 s kruhem uprostřed chybí, nejde o kruhový objezd, ale klasickou křižovatku podobného tvaru. A tam samozřejmě může platit i přednost zprava. „Pozor tedy na to, že některé kruhové objezdy vlastně nejsou kruhovými objezdy a platí tam obecná pravidla silničního provozu,“ shrnuje takové případy Ondřej Horázný s tím, že jeden podobný mají hned u autoškoly. Byť vypadá jako klasický kruhový objezd, platí na něm přikázaný směr vpravo. Je tam umístěna pouze dopravní značka C3A „Přikázaný směr jízdy zde vpravo“. Pozor na to při letních cestách do ciziny – třeba ve Francii na venkově je obvyklé, že nejsou kruhové objezdy značeny. Pak jde o klasickou křižovatku s předností zprava.

 

Blikat správně!

 

Zaměřme se ovšem na případy, kdy skutečně o kruhový objezd jde a je i označen příslušnou tabulí. „Někteří řidiči dosud chybují tím, že dávají znamení o změně směru jízdy při vjíždění na kruhový objezd. Skutečně nebezpečnou chybou pak někdy bývá zejména na kruhových objezdech s malým průměrem použití znamení o odbočení dříve, což může vést k nesprávnému pochopení ze strany řidiče vjíždějícího na objezd a nedání přednosti,“ varuje Roman Budský. Přitom od 1. července 2006 je blikání při vjíždění na kruhový objezd dokonce výslovně zakázáno!

 

Logika používání je podle Besipu jednoduchá: Na kruhový objezd je třeba vjíždět tak, aby po něm řidič jel v souladu s orientací šipek uvedených na dopravní značce Kruhový objezd, tedy proti směru hodinových ručiček. Při vjíždění na kruhový objezd je tak jasné, kterým směrem řidič pojede. Bylo by proto chybou dávat znamení o změně směru jízdy. Znamení naopak řidič dává při výjezdu z kruhového objezdu.

 

Pruhy neumíme

 

Ještě v jednom případě musíte na kruhovém objezdu dávat znamení o směru jízdy – když přejíždíte z jednoho jízdního pruhu do druhého. A tady také vznikají největší třecí plochy a důvod, proč se řidiči kruhových objezdů bojí. Podle předpisů totiž řidič jedoucí na další výjezd v levém pruhu – tedy správně používající kruhový objezd – nesmí při výjezdu ohrozit ani omezit řidiče jedoucího v pravém. A to přesto, že ten by neměl pravý pruh zneužívat k jízdě po kruhovém objezdu a na nejbližším sjezdu by ho měl opustit – jenže pokutu za to nedostane! V případě střetu hrozí řidiči z levého pruhu až pět trestných bodů (2000 Kč blokově, nebo 1500- -2500 Kč ve správním řízení) za ohrožení řidiče v pravém pruhu při přejíždění s vozidlem z jednoho pruhu do druhého. „Body v případě nehody jsou zde moc přísné a defi nice zákona v tomto nešťastná, vždyť na kruhovém objezdu prakticky nelze řidiče jedoucího v pravém pruhu neomezit. Za omezení se naštěstí body nedávají,“ říká Horázný a doporučuje v případě nehody v pruzích řešit zavinění bez přivolání policie, pokuty a trestných bodů. Bohužel zrovna střety přímo na čáře mezi pruhy se rozhodují velmi špatně a nelehko se hledá viník.

 

Těžko se pak divit, že řidiči nevyužívají ani největší výhody kruhového objezdu – pokud se nestihnou z levého pruhu včas zařadit nebo hledají správnou odbočku, mohou rondel klidně znovu obkroužit a vyčkat na vhodný okamžik.

 

Od devadesátek

 

Přetrvávající neznalosti šoférů v České republice vycházejí z faktu, že se zde ve větší míře začaly kruhové křižovatky objevovat teprve v devadesátých letech. Dnes jich je odhadem půldruhého tisíce. Inspirace dorazila z ciziny.

 

Nejčastěji se za vzor dávají britské rondely či okružní křižovatky, protože jsou tam obvyklé třeba i v rámci dálničních křížení a nájezdů.

 

Podle dostupné literatury se uvádí jako první jednosměrný kruhový systém ten z New Yorku z roku 1904. Pikantní je, že zrovna v USA nedosáhly kruhové křižovatky až donedávna takové popularity jako jinde ve světě. Pár let po USA se do myšlenky kruhových křižovatek nadchli v Paříži, kde pro změnu laborovali s přednostmi zleva či zprava. Dnes jich je ve Francii nejvíc. „Mají jich okolo patnácti tisíc,“ říká Květoslava Staňková, dopravní inženýrka tachovské policie, s níž najdete rozhovor dole na této straně.

 

Ovšem pokud chcete vidět nejhezčí kruhové objezdy na světě, musíte hledat v arabských zemích. Třeba v Ománu na ně narazíte na každém rohu a z jejich blyštivé výzdoby ve středu přechází zrak.

 

Měřitelné zlepšení

 

Proč vlastně kruhová křižovatka místo obvyklé? Kruhové objezdy se budují především z důvodu výrazného zvýšení bezpečnosti projíždějících řidičů. „Hlavním smyslem je dostatečně zpomalit všechna projíždějící vozidla, aby jejich případný střet proběhl v malých rychlostech a současně byla zajištěna co nejvyšší plynulost a propustnost příslušného místa,“ říká Roman Budský.

 

Podle celosvětové statistiky Besipu byla na téma kruhových objezdů vykonána celá řada studií. Jedna z nich prý například v USA porovnávala výskyt nehodovosti a jejích následků na čtyřiadvaceti křižovatkách před a po jejich rekonstrukci do podoby kruhového objezdu. „Výsledkem bylo zjištění, že nehodovost se snížila o devětatřicet procent, počet těžce zraněných o šestasedmdesát a usmrcených až o devadesát procent,“ porovnává Budský a dodává, že se rovněž výrazně snížilo zdržení vozidel projíždějících rekonstruovaným místem, a to až o pětasedmdesát procent.

 

Máme i české výzkumy

 

Například v letech 2007 a 2008 zadalo Ministerstvo dopravy ČR projekt na téma „Vliv geometrie stavebních prvků na bezpečnost a plynulost provozu na okružních křižovatkách a možnost predikce vzniku dopravních nehod“.

 

Studie zjistila, že na sledovaných vzorcích se na jednopruhových okružních křižovatkách nejčastěji vyskytla jen jediná nehoda za rok (téměř 30 % prověřovaných křižovatek). Na přibližně 25 % sledovaných jednopruhových křižovatek se dokonce nestala žádná bouračka. Obvykle se přitom takové křižovatky budují na místech hustého provozu. Maximální počet 17 nehod za rok se vyskytl pouze na jedné jednopruhové okružní křižovatce na Havlíčkově ulici v Kolíně (průtah silnice I/38). Dokud nebyl dokončený obchvat města, místní moc dobře věděli, proč se takzvanému velkému kruháči u nádraží vyhýbali…

 

Nejsou těžká zranění

 

Už jsme zmínili, že největší výhodou kruhových objezdů je menší zranění při nehodách. Většina z nich dokonce skončí úplně bez něj díky tomu, že na kruhových křižovatkách dochází nejčastěji ke střetům z boku, zatímco na klasické křižovatce spíše v pravém úhlu nebo čelně s těžšími následky. Typickým karambolem je i najetí zezadu, kdy se řidič rozjede k najetí do kruhového objezdu, ale nakonec si to rozmyslí a prudce zabrzdí. Jenže šofér za ním s tím nepočítá, už se také dívá doleva a narazí do něj zezadu. „Ročně máme v autoškole kolem tří nehod způsobených nárazem zezadu při najíždění do křižovatky,“ vypočítává Horázný.

 

Vlastní statistiku si vede třeba Pražská správa komunikací. Díky tomu víme, že mezi lety 1994 a 2003 došlo právě na zmíněném Vítězném náměstí v Dejvicích k celkem 847 hlášeným nehodám. Ovšem zůstalo po nich „jen“ sedm zranění těžkých a 52 lehkých. Na druhou stranu závěr pražské studie zrovna o užitečnosti kruhových objezdů nehovoří, protože tam ve sledovaných letech patřily mezi nejvíce nehodové i kvůli zástavbě v místech s hustým provozem.

 

„Osobně si myslím, že naši řidiči si na kruhové objezdy již zvykli, znají příslušná pravidla,“ prohlašuje optimisticky šéf Besipu. „Někdy si lze jen postesknout, že středové části kruhových objezdů jsou neupravené,“ končí. Na tom se asi nic nezlepší. Naopak jich nejspíš bude ubývat.