Nové pojetí dálniční sítě: Pomalým krokem k rychlosti

Má dva jízdní pruhy v každém směru, uprostřed svodidla a jinak než přes hladký připojovací pruh bychom se sem nedostali. O jakou jde silnici a kolik se tu smí jet? První, co asi většinu z nás napadne, bude dálnice a 130 km/h.

My ale zrovna projíždíme po loni otevřené spojce mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Tahle silnice do písmenka splňuje to, co jsme napsali. Přesto je vidět, že řidiči absolutně netuší, po čem jedou: před námi se plíží sotva osmdesát stylem nárazník na nárazník postarší opel s favoritem. Kdybychom je však chtěli předjet, zdáli se vyřítí skupinka jedoucí minimálně stotřicítkou. Kolik se zde smí?

Odpověď je prostá: protože jsme při nájezdu nikde nepotkali značku označující dálnici ani silnici pro motorová vozidla, jedeme po běžné komunikaci mimo obec, takže smíme v osobáku maximálně devadesát. Podobně uspořádaných úseků, kde je devadesátka těžko pochopitelná, bychom přitom našli po republice desítky. Proč se ale staví na první pohled dražší čtyřproudá silnice, když se zde stejně budeme ploužit? Odpovíme. Ale popořadě...

Dvě stejné

Zákon o pozemních komunikacích v současné době rozlišuje prakticky čtyři druhy komunikací: dálnici, silnici, místní a účelovou komunikaci. Na tom není nic překvapivého. Jenže jak jistě víte, úsek, kde se smí jezdit sto třicet, neoznačuje jenom značka s mostem znamenající dálnici, ale také autíčko značící silnici pro motorová vozidla neboli rychlostní. O té však zákony prakticky mlčí. Maximálně se dočtete, že všechny povinnosti a zákazy pro dálnici platí i zde. Čím se tedy liší? „Rozdíly jsou technického rázu,“ říká Zdeněk Neusar z ministerstva dopravy. „Oba druhy mají směrové dělení, všechny nájezdy jsou mimoúrovňové, mezi odlišnosti patří například skromnější prostorové uspořádání.

Na rychlostních silnicích také může být větší stoupání a klesání, užší pruhy a krajnice,“ dodává. Na obou se navíc v současnosti vyžaduje dálniční známka.

Dvě rozdílné

Proč tedy máme dva druhy komunikací, které jsou z pohledu pravidel zcela shodné? Nad tím se zamyslelo i ministerstvo a připravilo novelu zákonů o silničním provozu a pozemních komunikacích, která by měla pojmy předefinovat.

Proto se do budoucna počítá s novým rozdělením: dálnice se podle určení a dopravního významu rozdělí na odpovídající I. a II. třídě. Právě do druhé kategorie bude přesunuta většina současných rychlostních silnic.

V Česku se tak prakticky ze dne na den rozšíří dálniční síť o 300 kilometrů, což virtuálně pomůže ve statistických přehledech. Vedle toho návrh zákona, který v případě schválení parlamentem začne platit od prvního ledna, nově pracuje i se silnicí pro motorová vozidla. Jak říká důvodová zpráva k novele, „v posledních letech významně přibývá počet úseků silnic I. třídy, které jsou vybudovány jako čtyřpruhové se směrově oddělenými jízdními pásy a je technicky možné na nich umožnit jízdu rychlostí vyšší než 90 km/h, není však žádoucí je zařadit do sítě rychlostních silnic“.

Co s tím dělá novela? „Místní komunikace první třídy, která je budována bez úrovňových křížení, může být označena dopravní značkou Silnice pro motorová vozidla,“ čteme v ní.

Do této kategorie budou spadat i některé stávající rychlostní silnice, jejichž technický stav neumožní přesunutí mezi dálnice. Samotný pojem rychlostní silnice tedy zanikne.

Přestože nižší kategorie bude znamenat snížení nejvyšší povolené rychlosti, v praxi bude v úsecích, kde to bezpečnostní situace dovolí, možné jezdit rychlostí až 130 km/h také na těchto komunikacích.

Ale pozor! Obecně bude na silnicích po motorová vozidla nově nejvyšší rychlost nižší. „Bude se zde nově jezdit jen sto deset. Rychlost ale půjde místní úpravou snížit nebo zvýšit až o dvacet kilometrů v hodině,“ prozrazuje Zdeněk Neusar.

Zrychlíme brzy

Podle ministerstva se změny budou týkat stávajících úseků i nových projektů, které by rovnou mohly být budovány jako silnice pro motorová vozidla – tedy levněji a rychleji.

„U již existujících je změna podmíněna zpracováním bezpečnostních auditů. Rychlost 110 km/h po jejich úspěšném dokončení tedy bude možná pouze v úsecích, kde to bezpečnostní situace dovolí,“ doplňuje Neusar.

A právě takzvaná Hradubická, po které projíždíme, by měla být mezi prvními silnicemi, kde ke zvýšení rychlosti dojde. „Zpracování auditů zde již proběhlo, dále probíhá na silnicích I/27 v úseku z Plzně do Šlovic a I/35 z Liberce do Bílého Kostela nad Nisou,“ tvrdí ministerský mluvčí.

Už současná právní úprava navíc umožňuje po zvážení bezpečnostních aspektů lokálně zvýšit rychlost až o 30 km/h, na schválení novely zákona tak není nutné čekat. „Proto doufáme, že by se testování zvýšení rychlosti mohlo rozjet už v průběhu příštího roku,“ uzavírá Neusar.

A my optimisticky přidáváme: na silnicích, kde bude platit limit 110 km/h, nebude nutné použití dálniční známky.