Téma: Strom před autem neuhne | SvetMotoru.cz
Svět Motorů

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

22. 1. 2014

Téma: Strom před autem neuhne

Jak nehoda se stromem nakonec dopadne, záleží na mnoha okolnostech. Nejhorší je, pokud narazíte do paty kmene. To pak i relativně tenký dokáže hrozivě proniknout do karoserie vozu. Naopak strom usazený pod úrovní silnice auto někdy i vyvrátí, což je lepší případ.Jak nehoda se stromem nakonec dopadne, záleží na mnoha okolnostech. Nejhorší je, pokud narazíte do paty kmene. To pak i relativně tenký dokáže hrozivě proniknout do karoserie vozu. Naopak strom usazený pod úrovní silnice auto někdy i vyvrátí, což je lepší případ.

Fotogalerie

4 fotografie

Zatímco ochránci přírody a ekologové stromy podél silnic obhajují, experti zabývající se bezpečností silničního provozu by nejraději všechny vykáceli. Řidiči se přiklánějí na obě strany.

(více v čísle 4/14)

Aleje k našim silnicím patří. Jejich počátky lze vysledovat až v dobách vlády Marie Terezie. Tehdy samozřejmě poskytovaly jen výhody. Některé přetrvaly, jiné se s rozvojem společnosti a motorismu staly diskutabilními. Ve zmíněné době měly stromy například chránit koňská spřežení či pěší vojsko před sluncem. V zimě zase stromy zabraňovaly zavátí silnice sněhem. Ochránci přírody a obhajovatelé alejí ale mají i celou řadu jiných argumentů, k čemu jsou přínosné. Jedním z nich je, že patří k českému kulturnímu a přírodnímu dědictví, navíc v nich nalézá útočiště mnoho druhů ptáků. To ale může být motoristům fuk.

Bourají nejen mladí

Že nehody, při nichž dojde ke střetu vozidla se stromem, patří k nejtěžším, je už desítky let jasné. Strom se totiž nepohybuje a jeho kmen je prakticky nedeformovatelný. To znamená, že při nárazu vše záleží na karoserii vozidla a potažmo deformační zóně. Vinou značné setrvačnosti tak dochází k velkému zatížení posádky. Dle statistik je riziko smrti při nárazu vozidla na strom či sloup více než osminásobné v porovnání s tím, když dojde k vyjetí volně do pole. Z německých zkušeností vyplývá, že pokud by podél silnic byly namísto stromů keře, riziko usmrcení by bylo dokonce desetinásobně nižší než u stejné komunikace se stromořadím.

Agresivita stromu vůči vozidlu je značná. Podobně jako sloup velice snadno pronikne přídí auta, a to i nového, bezpečného.
Autor: Policie ČR, David Rajdl

Nehody, při nichž dojde ke střetu vozidla, se statisticky stávají zejména mladým řidičům. Třeba ÚAMK uvádí, že téměř každý pátý šofér ve věku 18-24 let zemře při nárazu do pevné překážky u silnice. Podle německého autoklubu ADAC je dokonce více než třetina nehod, které zaviní mladí řidiči vyjetím mimo vozovku.

Jsou-li stromy skloněny korunou k vozovce, mohou tvořit velkou překážku zejména pro vyšší vozidla.
Autor: Policie ČR, David Rajdl

Přesto by bylo krajně zavádějící se domnívat, že tyto karamboly se stávají jen zmíněné úzké skupině řidičů, jakkoliv ta má pro jejich vznik určité „předpoklady“. Bohužel taková nehoda se může stát i těm, kteří běžně neporušují dopravní předpisy, zejména rychlost. K tomu stačí defekt pneumatiky či pouhé vyhýbání se protijedoucímu vozidlu.

Že se popisované nehody stávají také na dálnici, ukazuje tento obrázek. Zde k tomu jistě přispěla kluzká vozovka
Autor: Policie ČR, David Rajdl

Zmíněné potvrzuje také Michael Vafek z dopravního inspektorátu v Prostějově. „V současné době jsou s odstraněním stromů v okolí silnic nemalé problémy především se zástupci životního prostředí. Ti tvrdí, že stromy nezabíjejí a že se účastníci silničního provozu na silnicích zabíjejí sami. Proto není nutné stromy ze silnic odstraňovat – včetně těch rostoucích v krajnici silnic (nejedná se o dřeviny chráněné, ale i obyčejné ovocné stromy), ačkoliv dle zákona o pozemních komunikacích tvoří pevnou překážku v silničním provozu. Nehody, při nichž vozidlo narazí do stromu, se nestávají pouze mladým řidičům v rychlých autech, nýbrž i starším občanům. A ti dopravní předpisy běžně neporušují. Bohužel ani tento argument, jakkoliv objektivní, nikterak nepomáhá.“

Bourá se nadvakrát

Úhel vyjetí vozidel ze silnice je obyčejně velice malý, zhruba do 30 stupňů. Nasměrovat jej mezi stromy se ale obvykle řidiči nepodaří. Výsledkem je škrtnutí auta o strom, po čemž následuje plný náraz do kmene dalšího stromu. Zejména na starších silnicích jsou odstupy stromů od vozovky velice malé. Někdy dokonce tak, že kořeny zvedají krajnici. Jistým řešením by mohla být svodidla. Ta však potřebují určitou účinnou šířku, a tu nelze dodržet, pokud jsou stromy velice blízko vozovky. Na otázku, zda kácet stromy podél silnic, či nikoliv, tak stále neexistuje jednoznačná odpověď. Dokonce se neshodnou ani redaktoři Světa motorů. A to už je co říct…

Jak to chodí u sousedů Při řešení sporů mezi odpůrci a ochránci alejí je dobré se podívat, jaké zkušenosti s tím mají v zahraničí. Příkladem může být Braniborsko, které je protkané obrovským množstvím silnic a jen hrstka z nich není lemována alejemi. Stromy u silnic k této zemi patří, podobně jako třeba Pražský hrad k našemu hlavnímu městu. Jedná se tedy o charakteristický prvek. Spor mezi dopravními bezpečnostními experty a ochránci přírody je tady řešen kompromisem. Zahrnuje nejen omezení nejvyšší rychlosti ve vybraných úsecích na 70 km/h, nýbrž i zákaz předjíždění. Důležitým prvkem výrazně zvyšujícím bezpečnost posádek automobilů jsou svodidla. Často tvoří onu hrazdu mezi vozidlem a stromem, zejména v místech největšího rizika střetu.

Jsou-li stromy skloněny korunou k vozovce, mohou tvořit velkou překážku zejména pro vyšší vozidla.
Autor: Policie ČR, David Rajdl

Výhody a nevýhody alejí

Plusy
- Zlepšeni směroveho vedeni řidiče.
- Zesileni pocitu vnimani rychlosti.
- Zdůrazněni existence křižovatky.
- Zastiněni a ochrana před prudkym sluncem.
- Zlepšeni estetiky prostředi (přijemnějši cestovani).
- Zmirňovani učinku větru.
- Zmirněni rozdilů teplot (menši tepelne namahani vozovky).
- Zmenšovani prašnosti a hluku z dopravy.
Minusy
- Agresivní pevná překážka v případě sjetí vozidla z vozovky (následky nehody v průměru šestkrát horší, když vozidlo narazí do stromu, než pokud vjede do pole).
- Za slunečného počasí možný „stroboskopický“ efekt, který může u citlivějších řidičů vyvolat nevolnost či způsobit pokles pozornosti nebo zrakovou únavu.
- Pomalejší osychání vozovky po dešti (efekt „pršení ze stromů“). - Možná podpora vzniku námrazy v zimě.
- Padání větví za prudkého větru.
- Znečištění vozovky listím, zejména na podzim (nebezpečí smyku).

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
4 / 2014 Objednat číslo Další články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF


Přihlásit se / Zaregistrovat se
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Po přihlášení pokračujte zde!

Zapomněli jste heslo?
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851