Když jsme před časem v čísle 36 v rubrice Otázky a odpovědi řešili zkušenost našeho čtenáře se světly na železničním přejezdu, nečekali jsme, kolik nám na to přijde reakcí. Evidentně na to znalosti z autoškoly nestačí.

Ale pěkně popořádku: Nesvítící signalizaci na železničním přejezdu si neuměl vysvětlit náš čtenář na cestě z letošní dovolené v Jeseníkách: „Na pomezí Olomouckého a Pardubického kraje je spousta přejezdů bez závor, vybavených jen křížem a světly. Cestou jsme narazili na jeden, který nesvítil vůbec.“ Jak dále píše, protože nevěděli, zda se jedná o poruchu, či ne, radši vystoupili a rozhlédli se. Pak opatrně křížení přejeli. „Řidič situaci vyřešil správně,“ odpověděl v létě na tento dotaz mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Marek Illiaš.

Jenže fakt, že při kompletně vypnutých světlech může řidič přejezd opatrně překonat, a přitom nevědět, zda to byla závada, nebo ne, překvapilo mnohé další šoféry, kteří se nám ozvali. Jak tedy poznat, že je přejezd mimo provoz? Je navíc potřeba vystupovat z auta? To přece není vůbec nutné! Celou situaci jsme se proto rozhodli detailně zmapovat.

Ani blízko, ani daleko

Začněme u řešení případu našeho čtenáře – popsaný přejezd podle Illiaše poruchu neměl. „Zcela zhasnutý panel výstražníku značí pouze to, že se v blízkosti přejezdu může nacházet vlak, ale ještě je v takové vzdálenosti, že není potřeba zapnout výstražná červená světla, striktně zakazující vjezd na křížení.“ Jeho slova potvrzuje i Jiří Málek ze Správy sdělovací a zabezpečovací techniky: „Když na přejezdu nesvítí žádné světlo, jde o takzvaný varovný signál. Motorista proto musí být opatrnější, před zdoláním přejezdu snížit rychlost a zhodnotit, zda na něj může vjet, či nikoli.“ I Málek tedy až na vystoupení z vozu potvrzuje postup našeho čtenáře jako správný.

Jak se pozná závada

Jak připomíná Illiaš, skutečná závada samozřejmě vzniknout teoreticky může. Jak se pozná? Jakákoli změna v provozu světelného zabezpečení proti normálu se objeví na monitoru výpravčího nejbližší železniční stanice nebo dispečera trati. „Přejezd v případě poruchy automaticky přechází do nouzového režimu, tedy po celou dobu svítí červená výstražná světla,“ říká mluvčí SŽDC s tím, že to pro řidiče znamená jasný vzkaz - na přejezd nesmí vjet. „Zároveň jsou o poruše informováni strojvedoucí v blízkosti problematického přejezdu, kteří jej následně smějí překonat rychlostí maximálně 10 km/h a při tom povinně houkají,“ říká mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Železničáři proto tvrdí, že se s nehodami způsobenými závadami signalizace na přejezdech prakticky nemůžeme setkat. „Všechny přejezdy kontrolujeme a děláme jejich údržbu každý měsíc, navíc vždy kompletně prověřujeme jejich funkci v případě mimořádné události,“ popisuje Málek.

Podezření

A když si u železničního přejezdu nejste jisti, zda je signalizace na křížení v pořádku? Illiaš radí zavolat na linku 112 a ohlásit podezření na poruchu: „Abyste přejezd přesně identifi koval, musíte hlásit unikátní číslo na zadní straně výstražného kříže nebo výstražníku.“ Pokud nesvítí žádné světlo, můžete poté se zvýšenou opatrností křížení projet. Ovšem v případě, že už bliká červený signál, podle pravidel silničního provozu na přejezd nesmíte.

Kdy se blíží přejezd?

Jako první řidiče na křížení dráhy se silnicí upozorňuje trojice svislých značek – panel s jedním až třemi pruhy – ukazujících vzdálenost k železničnímu přejezdu (240, 160 a 80 metrů). V blízkosti kolejí pak čeká minimálně výstražný kříž, případně doplněný světly a zvukovým výstražným signálem, na frekventovanějších tratích pak i závorami.

Víte, že...

… v Česku je necelých 8000 přejezdů? Zhruba polovina z nich je označena pouze výstražným křížem. Míst křížení silnice a dráhy osazených světly bez závor je u nás přibližně 2300.

… počet karambolů na přejezdech v posledních letech osciluje okolo 175 případů ročně?

… nejvíce nehod se odehraje na přejezdech se světly bez závor? … na těchto místech je i největší míra smrtelných a vážných zranění?

… nejčastějšími účastníky střetu s vlaky jsou osobní auta, s velkým odstupem následována chodci? Zatímco nehody aut bývají v drtivé většině na přejezdech bez závor, ke smrti či vážným zraněním chodců nebo cyklistů dochází nejvíce na kříženích se závorami.

Střety aut a vlaků

I když se v posledních letech množství nehod vozidel s vlaky mírně snižuje, jejich následky naopak rostou. Zvyšuje se počet mrtvých a spíše kolísá i množství těžce raněných. Za nehodami je ve většině případů lidský faktor. „Problém drtivé většiny nehod netkví v tom, že by řidič neviděl červenou a vjel na přejezd náhodou, ale že této výstrahy nedbá,“ tvrdí mluvčí SŽDC Marek Illiaš. „Při vyšetřování mimořádných událostí na železničních přejezdech s vypnutým zabezpečovacím zařízením se ani v jednom případě nejednalo o poruchu,“ říká mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Příčinou nehod bylo podle něj vždy selhání člověka, a to buď na straně železnice, nebo účastníka silničního provozu.