Nové závodní okruhy F1: (Ne)předjedu
Dá se postavit atraktivní závodní okruh, na kterém by se dalo často předjíždět? Bohužel máme zápornou odpověď.
(více v čísle 4/14)Diváci na tribunách a fanoušci u televize si často stěžují, že okruhy jsou nezajímavé, málo se předjíždí a to, co se na nich děje, je vlastně nuda.
Nejde přestavět
Problematika je to věčná a k jejímu rozboru jsme přizvali nejzkušenějšího českého okruhového jezdce Tomáše Engeho. Jediný tuzemský pilot, který startoval v mistrovství světa formule 1, jezdil na desítkách tratí na celém světě. V letošní sezoně se opět chystá za volant vozu kategorie GT, zřejmě s Lamborghini Gallardo.
„Postavit optimální okruh, kde by se dobře předjíždělo, nejde. Vlastnosti tratě totiž ovlivňují auta, pneumatiky a piloti, kteří se na nich pohybují. Všichni se vyvíjejí, upravují se technické předpisy a není možné rychle přebudovat závodní okruhy, které mají zavedenou infrastrukturu. Navíc tratě mají schválenou homologaci a její samotný proces může trvat řadu měsíců,“ vysvětluje Enge.
Chápu, proč je DRS
Dlouhodobé žehrání na nudnou podívanou a málo předjížděcích manévrů ve formuli 1 mělo vyřešit počínaje rokem 2011 zavedení systémů KERS (energie získaná při brzdění je využita pro krátkodobé zvýšení výkonu) a DRS (nastavitelné zadní křídlo). Počet předjíždění výrazně stoupl (více v tabulce Okruhy – předjíždění), ale našli se zase rádoby znalci, kteří začali tvrdit, že tyto pomůcky závody znehodnocují.
Jak se Engemu zamlouvají systémy DRS či KERS, které podle mnohých názorů devalvují jezdecký kumšt? „Jsou to hodně snadné pomůcky, ale mají ještě druhou stránku věci,“ říká Enge a vysvětluje, proč je předjíždění s vozem F1 bez použití těchto zařízení složité.
„Všechno spočívá v aerodynamice auta, která je alfou a omegou formule 1,“ vysvětluje Enge. „Začíná fungovat od rychlosti 120 km/h a za monoposty se při jízdě vytváří až do vzdálenosti 200 metrů za autem zvířený vzduch,“ popisuje situaci. Závodníci tomu říkají špinavý vzduch. Vůz jedoucí v tandemu ztrácí v tomto prostoru aerodynamický přítlak, a čím je blíže autu před sebou, tím menší má menší přítlak k povrchu trati. „Proto je nesmírně složité předjíždět, DRS a KERS takovou situaci usnadňují,“ dodává český pilot. „Stačí si vzpomenout na mnoho situací, ke kterým docházelo před čtyřmi a více lety. Stávalo se, že po zastávce v boxech se dostal rychlejší jezdec za outsidera, ale nebyl schopen ho právě z výše uvedených důvodů předjet. Dnes se snadno propracuje zpátky mezi nejlepší. Nejrychlejší tak nedoplácejí na to, že jsou nejlepší,“ připomíná.
Máme se na co těšit
A jak podle Tomáše Engeho ovlivní předjíždění nové předpisy pro rok 2014 včetně šestiválcových motorů 1.6 turbo? „To je hodně těžká otázka. Momentálně si to nikdo netroufá odhadnout. Uvidíme, co ukážou první testy, ale s hodnocením musíme počkat na několik prvních závodů. Na jednu stranu čeká fanoušky zajímavá sezona. Musíme si však uvědomit, že příprava nové éry formule 1 spolykala neskutečné sumy peněz, především v oblasti vývoje a přípravy agregátů,“ dodává Enge.
Další informace najdete v tištěném vydání SM č. 4/2014.
