Práce mechanika F1: Nebezpečný svět
Fotogalerie
8 fotografií
Být mechanikem formule 1 je na první pohled atraktivní povolání. Ve skutečnosti však jde o velkou dřinu spojenou s nemalým rizikem zranění.
(více v čísle 34/15)Kdo si troufne nebýt minimálně šest měsíců v roce doma, trmácet se po světě a spát jen několik hodin během víkendu? „Téhle práci musíte být naprosto oddáni,“ říká jeden z těch, kteří pracovali v nejlepším týmu světa.
Kudy vede cestička?
Cesta do formule 1 není snadná pro nikoho, mechaniky nevyjímaje. Každý, kdo pracuje v jakékoliv stáji F1, má za sebou několik let působení v nižších formulových šampionátech. „Pak už záleží na štěstí nebo trpělivosti, to se dá těžko pojmenovat,“ říká Mark Priestley, jenž pracoval deset let ve stáji McLaren pro Davida Coultharda, Miku Häkkinena, Kimiho Räikkönena, Lewise Hamiltona a Fernanda Alonsa.
„Posílal jsem šest let životopisy do různých týmů formule 1. Pořád mi však přicházely zamítavé odpovědi, ale nevzdal jsem to. Nakonec se mi ozvali z McLarenu, na ten den nikdy nezapomenu. Objevila se možnost jet na test. Dvě hodiny před odjezdem jsem čekal u vchodu do továrny…,“ vzpomíná Priestley. Postupně se vypracoval na člověka zodpovědného za jeden z monopostů přímo na závodní trati.
Mechanik v týmu formule 1 bere podle neoficiálních informací (týmy platy nezveřejňují) kolem šest tisíc eur (cca 150 000 Kč). Je to paradox, ale nejhůře jsou placeni mechanici nejlepších týmů. Při návštěvě Wokingu, kde sídlí McLaren, nám to potvrdil průvodce továrnou. „Nemáme důvod lidi přeplácet, protože u nás nebo ve Ferrari chce dělat každý. Máme seznamy desítek lidí, kteří by okamžitě nastoupili, jakmile by od nás odešel třeba jediný člověk,“ uvedl jeden z tiskových mluvčích McLarenu.
Tahle filozofie se netýká špičkových manažerů ani inženýrů. Dnes již bývalý technický ředitel Red Bullu Adrian Newey vydělával podle německého Bildu devět milionů eur ročně (kolem 233 milionů korun), závodní inženýr Guillaume Rocquelin dostával půl milio nu eur (asi 13,5 milionu Kč).
Co se děje na trati
Nejnáročnějším dnem pro mechanika týmu formule 1 v průběhu závodního víkendu bývá pátek. Náplň práce těchto lidí i časová náročnost jsou u jednotlivých týmů až na menší odlišnosti stejné.
Budíček zazvoní v 6.30 a za půl hodiny už cestují mechanici na okruh. Krátká snídaně v zázemí týmu a v osm „zařezávají“ v garážích. Nastartují motor a pak procházejí seznam jednotlivých úkolů. Kontrolují tlak vody a hydrauliky, olej v převodovce, řazení, výfuk, elektroinstalaci, ložiska, šrouby, kabely, úchyty, spojení šasi s krytem motoru a nakonec také rádiovou komunikaci.
V 10.00 začíná první trénink. Pokud je vůz na trati, kontrolují vybavení garáže, aby byli připraveni na jakýkoliv zásah. Když je vůz v boxu, jsou na pneumatiky nasazeny kryty, jestliže nejsou kola sundána. Jestliže je horko, bývají k brzdám a motoru připevněna chladicí zařízení.
O vůz jednoho jezdce se stará šest mechaniků a jejich vedoucí. Ten komunikuje s inženýrem daného závodníka a hlavním mechanikem, jenž je zodpovědný za oba vozy stáje.
V 11.30 končí trénink a do zahájení dalšího zbývá dvě a půl hodiny. Znovu jsou kontrolovány všechny systémy, výměnou projdou brzdy a destičky, znovu nastavena jsou přední i zadní křídla a zavěšení kol. Jestliže je hodně práce, dostanou mechanici v boxech sendviče a pití. Jestliže není moc starostí, mohou si odskočit do klimatizovaných prostor týmu třeba na těstoviny.
Musí dostat volno
Je 14.00 a monoposty opět vyrážejí na trať. V boxech se pracuje podobným způsobem jako při úvodním tréninku. Kontrolují se například brzdové hadičky na jednotlivých stranách vozu. Mohou být totiž na jedné straně více namáhány podle toho, kolik má okruh levých a pravých zatáček a zda jsou vysoké obrubníky.
Čas 15.30, druhý páteční trénink je u konce. Opět probíhá kontrola všech součástí auta. V pět odpoledne dostává šéfmechanik seznam úprav, které je nutné na autě předělat. Je to výsledek toho, k čemu dospěl jezdec po konzultacích s inženýrem a techniky stáje.
Podle toho, jak moc mají mechanici práce, jdou v osm, nebo devět na večeři. Následuje ještě jedna kontrola monopostu a příprava na další den.
Když je všechno hotovo, nasednou do auta a vracejí se na hotel. Jediné, po čem touží, je sprcha a postel. V 6.30 totiž opět nemilosrdně zazvoní budík.
Od letošního roku musí mít mechanici volno alespoň sedm a v roce 2016 osm hodin. S tím souvisí také omezení vstupu na parkoviště závodních vozů už od začátku třetího tréninku, který začíná v sobotu v 10.00. Čas na volno je počítán odchodem z okruhu a příchodem v sobotu. Údaj je zachycen na kartě, kterou má každý mechanik a díky níž se dostane přes turnikety do boxů nebo zpět.
Pit stop je adrenalin
V průběhu víkendu trénují mechanici kromě práce na autě také zastávky v boxech, jimž se v odborné mluvě říká pit stopy. Průměrně jich zkusí kolem třiceti.
A jak probíhá výměna pneumatik v boxech během závodu? „Jezdci dokážou být takřka pokaždé precizní a zastaví přesně na značkách, které máme umístěné na zemi z tréninku,“ říká Jamie Skinner ze stáje Lotus. „Nikdo ale není dokonalý, takže může dojít k problému jako ve Španělsku, kde Romain Grosjean trefil mechanika. To jsou však výjimky. Nikdo z nás nemá strach, když se k člověku blíží rozjeté auto. Kdybych měl myslet na to, co se může stát, můžu téhle práce rovnou nechat.“
A co považuje zkušený pracant za vrchol své práce? „Tím je pokaždé pit stop, protože auto odjede dříve, než se stačíte vzpamatovat. Když se vše povede, je to neskutečný adrenalin,“ dodává Skinner.
Zranění mechaniků ve formuli 1: Riziko povolání
Dějiny formule 1 jsou bohužel bohaté také na řadu incidentů, které se odehrály v boxových uličkách. Jejich aktéry byli v drtivé většině mechanici. Vybrali jsme některé z nich.
Belgie 1981. Mechanik stáje Osella Giovanni Amadeo spadl z boxové zdi a byl zasažen projíždějícím williamsem Carlose Reutemanna. Na následky zranění zemřel.
Belgie 1981. Dave Luckett se pokusil nastartovat vůz Riccarda Patreseho (Arrows), ale startér už pustil auta do závodu. Druhý jezdec týmu Siegfried Stohr trefil mechanika, který se krčil pod zadním křídlem. Výsledkem byla ošklivě zlomená noha a ruka. Luckett se později k závodům vrátil.
Německo 1994. V 15. kole zastavil Jos Verstappen (otec současného pilota F1 Maxe) s vozem Benetton u mechaniků. Monopost po skončení tankování zachvátily plameny, které byly naštěstí během několika sekund uhašeny. Ukázalo se, že tým nepoužíval filtr u tankovací hadice.
Španělsko 1995. Johnny Herbert (Benetton) za sebou táhl mechanika téměř celou boxovou uličkou. Na vině byl zadní zvedák zaseknutý pod autem. Steve Matchett vyvázl naštěstí jen s pořádnými odřeninami.
Španělsko 2000. Michael Schumacher (Ferrari) dostal příliš brzy signál k odjezdu z boxů a přejel hlavního mechanika Nigela Stepneye. Ten utrpěl zlomeninu kotníku.
Brazílie 2007. Debutant Kazuki Nakadžima (Williams) při zastávce v boxu včas nezabrzdil a srazil několik mechaniků. Ti dokončili výměnu pneumatik a byli převezeni na ošetření lehkých zranění.
Brazílie 2009. Fin Heikki Kovalainen (McLaren) odjel předčasně z boxů a z utržené hadice vyšplíchl benzin na rozpálenou karoserii projíždějícího Kimiho Räikkönena (Ferrari). Protože měl otevřené hledí přilby, jeho obličej ožehly plameny. Závod dokončil jako šestý.
Itálie 2010. Japonec Sakon Jamamoto přejel pravým zadním kolem mechanika týmu Hispania Racing. Ten to odnesl jen lehkým zraněním.
Británie 2011. Japonský závodník Kamui Kobayashi (Sauber) srazil cestou do boxů tři mechaniky, za což si vysloužil pokutu ve výši 25 000 eur od FIA. Žádnému z nich se naštěstí nic vážného nestalo.
Německo 2013. V 8. kole špatně upevněné pravé zadní kolo (váží kolem 10 kg) z vozu Marka Webbera (Red Bull) zasáhlo kameramana Paula Allena. Oficiální pracovník FOM (Formula One Management) odnesl incident zlomeninou klíční kosti, dvou žeber a otřesem mozku.
Španělsko 2015. Romain Grosjean (Lotus) nedobrzdil vůz a trefil mechanika, který auto zvedal. Náraz zranil dotyčného v rozkroku, který si pak musel chladit ledem.
