To jsou teda paradoxy, Ferdinande, řekl by nesmrtelný Landovského sládek panu Vaňkovi. Před pěti lety Opel koupil akcie těžce strádajícího Peugeotu a za vítanou finanční injekci si naporoučel hory doly – Francouzi kompletně vyvinou dvě auta i s motorem, Němci dodělají jen design a interiér. Zatímco konstruktéři rýsovali, Opel si v kocovině družbu rozmyslel a akcie Peugeotu se ztrátou prodal. Rozdělaná auta měla přijít na trh, ale jen jako provizorium. Příště už si je prý v Rüsselsheimu vyvinou sami.

Jenže než se odzkoušely prototypy, francouzský lev nadopovaný čínskými penězi zařval a celý Opel schramstl. Z právě přijíždějících sériových aut tedy nakonec nebude žádná dočasná výpomoc, ale naopak začátek rozsáhlé unifikace.

Po malém Crosslandu X, kterým jsme se svezli v březnu (SM 10/2017), dochází řada na větší Grandland X. S Peugeotem 3008 má na milimetr shodné rozměry a do šroubku stejné motory. Na první jízdy v okolí Frankfurtu jsme proto byli velmi zvědavi. Dokáže Opel takovému stroji vdechnout vlastní osobnost?

Objem kufru 514 l se vyrovná Seatu Ateca i Hyundaii Tucson, Nissan Qashqai překonává o sto litrů. Jak je vidět, zavazadelník těží hlavně z výšky. Astra Tourer nabídne o 30 l víc, také je však o 20 cm delší.

Autor: Opel a Svět motorů

Elegantní střední cestou

Jistě že dokáže. Vizuálně je nám to jasné už ve chvíli, kdy si můžeme karoserii zblízka prohlédnout na denním světle. Místo afektovaně zprohýbané divočiny Peugeotu jednoduché a hladce plynoucí křivky, jemné detaily a duchovní podobnost s astrou. Grandland X je na pohled přístupnější a stravitelnější auto. Vzhledem k tomu, kolik lidí se podle designu rozhoduje při koupi, má Opel v ruce silnou kartu. Líbivý přístup je na druhou stranu méně originální. Třeba od Hyundaie Tucson odlišují Grandland X spíš lišty a prolisy než linka bočních oken nebo tvar zadních lamp.

V interiéru to opel vyhrává zcela jednoznačně. Motivy známé z astry i insignie tvoří jednoduchý, přehledný a elegantní celek. Jasně čitelné ručičkové hlavní přístroje jsou umístěné konvenčně uvnitř palubní desky, a nikoli na ní – to na rozdíl od peugeotu umožňuje použít dospělou velikost volantu, který padne mnohem lépe do ruky. Také k intuitivnosti informačního systému s dotykovou obrazovkou máme méně výhrad než u francouzského řešení. A hlavně se dá v opelu víc funkcí ovládat mechanickými tlačítky na palubní desce i volantu.

Drobnou výtku bychom měli k funebrácky černé atmosféře základní verze. Zatímco kabinu astry lze zpestřit světlým dekoračním panelem přes celou šířku palubní desky, grandland se musí spokojit s tenkými stříbrnými rámečky kolem výdechů a obrazovky. Výsledek je mírně ponurý a rozsvítit ho může jen béžové provedení interiéru dostupné u vyšších výbav.

Vzadu dobře, vpředu líp

V prostornosti a výhledu se grandland od 3008 nijak neliší. Spojuje je spíše průměrná přehlednost kolem vysoké přídě a čelních sloupků, ale také pohodová výška nad hlavou a velkorysá šířka v loktech. Vpředu je rovněž dost místa na velké a komfortní sedačky. Zejména si medíme v příplatkových a všestranně stavitelných anatomických sedadlech – v minulých generacích opelů byla hodně úzká, teď vyhoví i urostlejším kouskům.

Vzadu už prostor omezuje klesající střecha, proto se zde sedí níž u podlahy a méně pohodlně. To je logická daň za aerodynamiku, ale zbytečná škoda u celkově vysokého auta. Seat Ateca i Hyundai Tucson tady nabídnou víc. Objem kufru 514 litrů patří mezi konkurenty naopak k nejlepším – vzhledem k siluetě vozu je spíše kratší, ale příkladně hluboký.

V přední části je kabina ve všech směrech prostorná a díky štíhlé palubní desce příjemně vzdušná. Anatomická křesla se stavitelnou bederní i stehenní opěrkou se v grandlandu dočkala i správné šířky.

Autor: Opel a Svět motorů

Komfort nadevše
Svezení nás na Grandlandu X potěšilo nejvíc. Odpružení je uvolněně vláčné a poddajné, pohyby karoserie souvislé a po kvalitních nebo lehce záplatovaných silničkách německého venkova se nese s grácií. Na větších hrbolech už zavěšení autem mírně škube, konečný verdikt si proto necháme na domácí cesty. Devatenáctipalcová kola testovaných exemplářů ale naznačují, že poddajnosti by se dalo pomoct volbou menšího rozměru.

Řízení spojené s volantem správného průměru i tloušťky poskytuje ideální mix jistoty a citlivosti. Vyšší stavba si na jízdních vlastnostech nevybírá velkou daň a při běžných rychlostech auto reaguje velmi pohotově. Na dálnici je zároveň pevné a stabilní.

Do třetice se pod pohodový dojem z jízdy podepisuje velmi dobré odhlučnění. Ani na velkých kolech neproniká do kabiny nepříjemný hukot. Motor se ozve jen při prudkém zrychlení, jinak tiše dotváří atmosféru. Na první poslech zní Grandland X tišeji než Nissan Qashqai a Seat Ateca.

Skoro všechny trumfy

Po astře a insignii ukazuje Opel další zdárný návrat ke kořenům. Pod hrubou stavbou jsou sice podepsáni konstruktéři Peugeotu, ale to, co je na povrchu, na čem spočine oko a čeho se dotýkají naše ruce, si němečtí ladiči dotvořili k obrazu svému. A udělali to dobře. Elegancí, snadností ovládání i komfortem jízdy Grandland X boduje stejně jako praktickými dovednostmi. U rodinného SUV těžko hledat lepší vlastnosti.

Jedna velká moucha se ovšem do koncepce vozu vloudila a tou je pohon pouze předních kol. Typickým městským uživatelům vadit nemusí, protože téměř nikdy nesjedou z pevného a umeteného asfaltu, obyvatelům horských oblastí ale grandland zatím nemá co nabídnout. Až příští rok uvidíme, jakou podobu a cenu bude mít hybridní elektrická čtyřkolka.

Když se motor povede, přestane záležet na jeho původu. V Grandlandu X to platí o benzinu, dieselu i převodovkách.

Autor: Opel a Svět motorů

Volný klus s nadhledem

Tříválcová benzinová dvanáctistovka zaujala nesmírně dravým tahem už předloni v Peugeotu 308 a z vyšší hmotnosti SUV si nic nedělá. Ochotu k práci projevuje téměř od volnoběhu, a jelikož vrozené vibrace jsou velmi dobře potlačeny, po městě mu nedělá potíže trvale se pohybovat kolem 1500 otáček. Tomu pomáhá i přesné řazení, i když má podle francouzského zvyku delší dráhy. Ve středních otáčkách se malý snaživec dokáže i pěkně opřít do plachet a pro rodinný styl jízdy má pod plynem víc než dostatečnou rezervu. Vznětovou šestnáctistovku jsme vyzkoušeli s příplatkovým šestirychlostním planetovým automatem, který její nátuře velmi dobře rozumí. Rozjíždí se a řadí plynule, zbytečně nepodřazuje a nechává ji plynule táhnout v přesvědčivě silném spodním pásmu. Tam je také motor velmi tichý, dieselové ržání se ozve až při předjíždění. Pak je cítit, že by Grandland X snesl pár koní navíc. Už jsou ale na cestě – příští rok dorazí kombinace dvoulitrového dieselu s osmirychlostním automatem z Peugeotu 308 GT.