Prémiová nafta dělá autu dobře, ale není levná. Jednoduchá logika, kterou nemáme rádi. Všichni chceme na provozu auta co nejvíc ušetřit. Zejména majitelé starších vozů, pro které má každá koruna větší váhu, vybírají palivo podle nejnižší ceny. Zdánlivě to vypadá logicky, vždyť na desetileté auto si také nikdo nekupuje nová litá kola a nenechá voskovat lak u profesionálů. Jenže kvalitní nafta se netankuje pro krásu, ale pro zdraví motoru.

Proto jsme se před dvanácti týdny pustili do ojedinělého testu. Účinkům prémiové nafty Shell V-Power Diesel jsme vystavili dvanáctileté mondeo se 173 000 km na tachometru. Podle představ Shellu by mělo dalších 10 000 km stačit na to, aby se projevily účinky zejména čisticích aditiv a zlepšila se funkce vstřikovací soustavy. Musíme přiznat, že jsme o efektu na tak krátké vzdálenosti zpočátku měli jisté pochybnosti. V polovině testu už ale servisní diagnostika potvrzovala, že se vstřikovače chovají jinak. Teď jsme v samém závěru testu – vstřikovače jdou z auta opět ven a test na speciální stolici má potvrdit, jak se věci mají.

Školitel Fordu Jan Karnolt načítá data po skončení testu. Přihlížíme s ředitelem vnějších vztahů Shellu Petrem Šindlerem.

Autor: Svět motorů

Setkání v servisu

Než k tomu ale dojde, absolvujeme třetí setkání v mělnickému servisu Ford Carent, který nám mondeo na test zapůjčil. Klíčky vracíme vedoucímu Martinu Stanislavovi, v dílně už nás čeká školitel Jan Karnolt. Jestli slibný trend pozorovaný v polovině testu pokračuje, ověřuje nejprve připojená diagnostika. Obrázky z ní najdete dole, a to v přímém porovnání se záznamy ze začátku testu. „Důležitá hodnota je celková dávka na jeden vstřikovač pro udržení rovnoměrného volnoběhu. Tady jednoznačne klesla, což znamená účinnější rozprášení paliva,“ ukazuje pan Karnolt na řádkové grafy.

Mechanici se už pouštějí do rozborky, jako první jde ven sací potrubí a ventil EGR. Vypadají stejně černě jako na začátku. Také měření na přesné lakýrnické váze ukazuje stejnou hmotnost. V sání tedy sazí neubylo, čisticí aditiva odtud nedokážou odstranit nánosy, které se zde vytvořily za předchozích 170 000 km. „Aditivace čistí trysky vstřikovačů. Proto motor lépe spaluje, méně kouří a sazí tolik nepřibývá. To je nejdůležitější,“ komentuje Jan Karnolt.

Čísla mluví za vše

O čtyři dny později přicházejí ze specializované opravny vstřikovacích zařízení podrobné výsledky, které dosavadní předpoklady potvrzují. Uvádíme je v tabulce v přímém porovnání s hodnotami na začátku testu. Krátce před vrácením jsme také znovu změřili výkon na válcové zkušebně. Hodnota točivého momentu se zcela minimálně zvýšila, což přinejmenším znamená zachování dobré kondice motoru.

Během 10 000 km jsme také sledovali spotřebu paliva. Při zhruba stejně svižném stylu jízdy, jaký vyžadují naše reportážní cesty, postupně klesala z počátečních 6,7 na 6,3 l/100 km – měřeno vždy podle dotankování, neboť testovaný vůz nebyl vybaven palubním počítačem. Snížení reálné spotřeby potvrzuje vyšší účinnost motoru vyplývající z lépe rozprášené a kvalitněji spálené nafty. V případě Shell V-Power Dieselu je tento efekt jasně vidět.

Vymontované vstřikovače zamířily na speciální stolici, která přesně měří jejich odezvu

Autor: Svět motorů

Kvalitu potřebují všichni

Pár ušetřených deci nafty jistě každého motoristu potěší, úspora je však pouze projevem dobré kondice motoru, která je ve skutečnosti hlavním přínosem prémiového paliva. Motor, který jemněji spaluje, méně kouří, méně zanáší fi ltr pevných částic i ventil EGR a zanechává méně nespálených zbytků v oleji. Teprve souběh těchto okolností rozhoduje o životnosti a opotřebení motoru. A tím pádem o nemalých penězích, které ušetříme. Test na ojetém autě potvrzuje, že by na to měli myslet právě motoristé, kteří mají hlouběji do kapsy. Už proto, že zdraví staršího auta je vždy křehčí než nového.

Co jsme naměřili?

V prvních hodnotách je efekt vyčištění zcela zjevný. Snížení dávky potřebné k udržení volnoběhu je známkou toho, že vyčištěné vstřikovače přesněji dávkují. Dávka paliva na plný výkon naopak stoupla – to proto, že vstřikovače ho dokážou do válců víc dopravit. Odpovídá tomu i snížení přepadu u vstřikovačů č. 2 a 4. U druhých dvou už přepad vzrostl vlivem opotřebení – vyčištění od úsad tady nemůže nepřesný chod vyléčit, ale ještě přísněji ho odhalí. U vstřikovače č. 3 je opotřebení zcela zjevné z toho, že měl velmi vysokou (i když ještě ne kritickou) hodnotu přepadu už na začátku testu. Proč jsme původně očekávali jiný vývoj prvních dvou hodnot? V prvním případě jsme vycházeli z teoretického předpokladu, že vyčištěnými vstřikovači pouze proteče víc paliva. Přesnější reakce nad tímto jevem převážily, proto se dávka na volnoběh snížila. Naopak na plný výkon je větší průtok znát. Po namontování vstřikovačů zpět do motoru se tento efekt samozřejmě projeví právě opačně: lépe rozprášené palivo se kvalitněji spálí, proto k dosažení stejného točivého momentu postačí menší dávka. Tím se také vysvětluje, proč během testu klesla spotřeba.

Co jsme naměřili

Autor: Svět motorů