Honda CR-V: Na válečné stezce
Fotogalerie
11 fotografií
Ve třídě středních SUV přituhuje. Nová generace oblíbené Hondy CR-V je na těžké časy připravena a dokáže v nich zachovat většinu důležitých vlastností. Jen ten diesel nám chybí…
(více v čísle 31/18)O minulé generaci Hondy CR-V jsme při prvním setkání napsali, že jen dotahuje do konce všechny výhody předchůdce. Psalo se jaro 2012 a víc nebylo třeba. Auto bylo obrovské, logicky těžké a nijak zvlášť agilní, vyvažovalo to ale královským pohodlím a pocitem bytelnosti. Atmosférický benzinový dvoulitr přesvědčil jednoduchostí, diesel 2,2 litru spojoval nízkou spotřebu s medvědím tahem už od volnoběhu.
Uplynulo šest let. Evropské limity na spotřebu paliva vyžadují, aby auta vážila patnáct kil i s heverem a proudícímu vzduchu nekladla větší odpor než hozené vidle. Na klíčových trzích se přitom mluví o konci dieselu. Zkuste v takovém zmatku prodávat velké rodinné SUV.
Nafouknutá, ne však větší
Zkusíme, řekla Honda. A s japonskou neústupností se pustila do hledání schůdného řešení. Při představení modelu v rakouských Alpách nám konstruktéři prozradili, že se pokoušeli využít základů nového civiku. Ukázalo se však, že by to vedlo k příliš mnoha kompromisům. Nové CR-V tak přijíždí na zcela svébytné architektuře, což na druhou stranu umožnilo dohnat důležitou módu – nabídnout sedmimístné uspořádání. A to přesto, že nový model není delší než předchozí. Dovolilo to zkrácení předního převisu a prodloužení celé kabiny.
Přestože minulé dvě generace CR-V zrovna nevynikaly ve světlé výšce, novinka překvapí nadstandardními 201 mm. Příznačně to nemá moc společného s těžkým terénem, spíše s dobrodružným vzhledem. Také proto náležitě rozkročená kola průměru 17, 18 i 19 palců spojuje mohutná šířka 235 mm.
Povědomý svéráz
Na otázku, jestli už by nebylo na čase trochu pozměnit vnější design, se nám dostalo japonsky zdrženlivého kroucení hlavami. Zákazníci SUV jsou konzervativní a stačí jim osvěžení detailů. Sympaticky vyšinutá příď vědeckofantastické příšerky tedy zůstává, naopak těžkou hmotu zádě odlehčují ušaté lampy podepřené výrazným prolisem. V duchu doby CR-V přidalo na okázalosti a chromu, nicméně tvarově nadále odráží smysl pro poctivou práci, a to se nám na něm líbí.
Kabina na emocích naopak ubrala, palubní deska je jednodušší a přehlednější, což chvályhodně platí i o informačním systému. Ten vychází z civiku, dočkal se však vítaného zlepšení – tlačítek pro přímý vstup do menu rádia, telefonu i navigace, ba dokonce kulatého knoflíku hlasitosti. Zpracování interiéru působí velmi kvalitně, i když ho pocitově trochu srážejí asijsky nevkusné nápodoby dřeva a také nahrazení poctivých ručičkových ukazatelů displejem z digitální hry.
V sedmi na kratší výlet
Nárůst světlosti se odrazil ve vyšší pozici sedadel, na pohodlné nastupování je to už trochu vysoko. Pozice za volantem ale nemá chybu, z nového CR-V je také výborně vidět ven, což o všech SUV zdaleka neplatí. Nastupování dozadu usnadňují dveře „vylomené“ téměř do pravého úhlu. Sedák je sice trochu nižší, ale pohodlně dlouhý a při delší cestě si lze natáhnout nohy. Velkorysá je lavice i na šířku – pro dva královsky, pro tři snesitelně.
Sedmimístná verze má druhou řadu posuvnou o 15 cm a oba díly lze i překlopit, což usnadňuje nastupování na „bidýlko“. Vzhledem k celkové délce 4,6 m je ovšem prostor dost stísněný a mělká podlaha nutí sedět s koleny u brady. Ze zvyklostí třídy to nevybočuje – outlander nebo kodiaq na tom nejsou lépe – a k moři takhle dojedou jen předpubertální děti.
Kufr se mezigeneračně překvapivě zmenšil z 589 na 561 litrů, což je pro rodinné auto hodnota spíš adekvátní než ohromná. Stejně jako u kodiaqu také pozorujeme vliv požadavků na aerodynamiku – střecha se vzadu svažuje a vstup do kufru je nižší, což limituje dovolenkové vršení věcí do stropu.
Jízda zachovává všechno, co jsme na CR-V měli rádi dosud. Stabilní, klidná, navzdory rozsáhlému odlehčování a použití zvonivých ultratvrdých ocelí i tichá. Obavy jsme měli z použití velkých, 19“ kol, ale i Honda zůstává Hondou a nepreferuje optický dojem před jízdní harmonií. Zvýšená tuhost karoserie umožnila preciznější a přiměřeně tuhé naladění podvozku, šíři jeho schopností navíc pomáhají dvoufázové tlumiče s proměnnou charakteristikou. Po kvalitní silnici se klidně nese a pohodově naklání, na výmolech jen decentně ducne. Vibrace drží na uzdě hydraulická uložení zadních podélných ramen, jaká dnes leckterá německá značka nabízí jen za příplatek.
To hlavní zůstává
Sečteno a podtrženo – univerzální a pohodlný rodinný kočár přežívá další vlnu evropského legislativního šílenství. Nové CR-V je skvěle prostorné, k řidiči i posádce přátelské vozidlo. Pětimístná verze zachovává všechny přednosti předchůdců a sedmimístná sice nenahradí sharan a galaxy, ale v době celkového odumírání třídy MPV přijde vhod. Nejistota se vznáší nad nabídkou motorů, tady si holt musíme počkat na další vývoj událostí.
U českých prodejců se nová Honda CR-V objeví v říjnu. Kompletní ceník zatím není k dispozici, pětimístná předokolka s manuálem by však měla startovat těsně pod hranicí 700 000 Kč.
Diesel v nedohlednu
Pod kapotou evropského provedení CR-V vrčí zatím jediný motor – přeplňovaná benzinová patnáctistovka z civiku, která díky odlišnému turbodmychadlu posílila na 142 kW a 243 Nm. Nárůst umožnila robustnější variátorová převodovka, kterou civic nedostal, aby nebyl moc těžký na čumák. Paradoxem je, že šestirychlostní manuál mají oba vozy shodný, a kvůli němu má ručně řadící CR-V parametry snížené na 127 kW a 220 Nm. Motoru nejvíc sedí volné rodinné tempo, kdy motor mezi 2000 a 3000 otáčkami přesvědčí pružností a nevydává moc hluku. Níž ovšem zeje citelná díra a ve vyšších otáčkách se dlouhozdvihový agregát projevuje hlukem, který zřetelně rezonuje v celé karoserii. Po alpských silničkách ukazovaly palubní počítače testovaných vozů spotřebu kolem devíti litrů, což sice odpovídá technické logice věci, ale ne zvyklostem evropských rodinných aut. Také rozjíždění s manuálem do prudkého svahu odhaluje rezervy benzinového downsizingu. Spojka je zjevně dimenzovaná dost, ale její protáčení v otáčkách, kdy už turbo vyvine potřebný tlak, nás samotné netěšilo. Obzvlášť při představě tahání těžkého vleku. S variátorem se CR-V rozjíždí podstatně elegantněji, ale nosnost přívěsu má sníženou z 2000 na 1500 kg. Diesel v nabídce chybí, což nás po jeho nedávném uvedení do civiku překvapilo. Od zástupců Hondy jsme zatím dostali velmi vyhýbavé odpovědi, uvidíme koncem roku. Na jaře 2019 dorazí CR-V také jako hybrid. Jeho základem však bude atmosférický dvoulitr, který suverénnější dynamiku neposkytne.
