Když mladí milují veterány: Máme rádi staré věci
Fotogalerie
11 fotografií
Studenti Zdeněk s Janem si libují v autech vyvolávajících nostalgii a úsměvy přihlížejících. Oba k tomu přivedli tátové, kterým se dívali pod ruce.
(více v čísle 21/16)Jakmile se ozval jedenadvacetiletý Zdeněk Bukal z Karviné, okamžitě nás zaujala jeho nabídka auta na nafocení – na rozdíl od svých vrstevníků totiž netouží po kýčovitě vytuněném rádoby sporťáku, ale má vlastní styl. Student ostravské Vysoké školy báňské dorazil udržovaným Spartakem 440 z roku 1957 s fotkou Beatles za oknem, na sobě džínovku a špičaté boty. Jakmile si začal naši práci fotit historickým aparátem, šli jsme do kolen. Zejména poté, co vytáhl ještě polaroid a hned nám předal mokrou fotku. Zkrátka mladý nadšenec, kterému se líbí duch Pomády s její rebelií a ve chvílích volna skládá s tátou ojeté embéčko po babičce.
Zdeněk s sebou vzal na focení stejně starého kamaráda Jana Plevu, který zase s otcem zrenovoval vojenský Gaz 69. Jak sám říká, jejich gazík není žádná leštěnka, ale stroj využívaný hlavně k výletům do bahna a terénu. Na začátku přitom stála koupě šrotu protichemického speciálu z internetové aukce a vzápětí ještě jednoho kousku rozřezaného autogenem. Trvalo pak celé čtyři roky, než postavili gazík do současné podoby. Snažili se maximálně držet originálu – až na karburátor, který vyměnili za lepší. „Auto je dnes zcela bezporuchové, táta s ním strávil týdenní dovolenou a jezdí i na výlety do Polska,“ směje se Honza, který dorazil na focení ve vojenském včetně tankistické kukly.
Oba mladí motoristé chtějí našim prostřednictvím poděkovat otcům za to, že je dovedli k veteránům. Nic na tom nemění ani fakt, že jsou jejich auta pomalá a někdy i pozlobí. „Spartak mám na popojíždění kolem domova. Takže ani nevadí, že obvykle jede nejvíc padesátkou. Baví mě, že se na mě lidé usmívají. Ale kamarádi jsou zoufalí, že je zdržuju,“ říká Zdeněk a ukazuje, co všechno na autě s tátou vyměnili poté, co spartak koupili od jiného kluka, který si s ním nevěděl rady. Dlouhodobě odstavené auto potřebovalo výměnu ložisek a spojky, jinak je ale v původním stavu, který vyznává i současný majitel. Nepůvodní úpravy jsou pro něj tabu. Jednou by rád ke spartaku pořídil ještě nějakou starou americkou klasiku.
Také Jan nám poodhalil své plány – až s otcem doskládají druhý gazík, pustí se do Pragy V3S. Poslední metou má být vojenský kolos Kraz, kterým prý táta jezdil na vojně.
