Brněnský umíráček

Vážení přátelé,

také jste od pátku do neděle slyšeli znít zvony? Jestliže jste nevěděli, proč bijí, tak vám to vysvětlím. Byl to umíráček za brněnským Autosalonem. Pokud si myslíte, že jako rodilý, hrdý Pražák se tetelím blahem nad neúspěchem Brňáků, jste na omylu. Jihomoravského Autosalonu, který proběhl o uplynulém víkendu, je mi líto. Jeho konec však považuji za neodvratný. Jen jediný a ještě ne úplně obsazený pavilon, pouze 13 vystavujících značek, minimum dalšího povyražení. To vše za dost velké peníze. Jak to asi může skončit?

Ona vůbec autosalonům zvoní hrana. Jsou jakýmsi přežitkem let minulých neinternetových. V Evropě regionální autovýstavy, jakou je právě ta brněnská, mizí rychleji než letošní sníh. V době, kdy automobilky všechny novinky představují co nejrychleji a už nečekají na velkou výstavu, jaksi postrádám důvod vydat se někam stovky kilometrů, zaplatit drahou dopravu, předražené parkovné, tlačit se mezi exponáty, pak si dát za stovku klobásu a zase vyrazit domů.

Ještě před pár lety byly pavilony přecpané, peníze jen tekly. A to je paradoxně další důvod ústupu ze slávy. Brněnští pořadatelé se dost nesmyslně domnívali, že mohou vystavovatelům držet ceny na úrovni Ženevy nebo Frankfurtu. Za mnohem horší služby. Vystavovatelé si dokázali spočítat, že za cenu tří dní v Brně si pořídí několik účinnějších reklamních kampaní. Letos ceny klesly. Příliš pozdě.

Právě skončený Autosalon byl v Brně jedenáctý. Pokud se za dva roky uskuteční další ročník, bude to svým způsobem zázrak.

Příjemné čtení vám přeje

Zbyšek Pechr

šéfredaktor