Jak jsem naštval dobrovolné hasiče

Vážení přátelé,

to jsem si zase jednou dal. Mám na mysli minulý úvodník, v němž jsem se rozčiloval nad zrůdnou novinkou z pera poslanců – posíláním tří procent z povinného ručení do nově vzniklého Fondu zábrany škod. Tomu povládne totálně profláknutá Česká kancelář pojistitelů a peníze z větší části půjdou na nákup techniky pro profesionální a dobrovolné hasiče. Tento nesystémový krok většinu vás rozčiluje stejně jako mě. Řada z vás však v e-mailech jasně dávala najevo rozčarování z jedné věty v editorialu. Přitom vypadá tak nevinně: „Třetina z toho připadne nepochopitelně dobrovolným hasičům, kteří k nehodám nevyjíždějí.“ A už jsem to dostával zleva zprava. Za všechny vybírám z e-mailu Vojtěcha Mášla z Lhenic. „Jako dobrovolný hasič se musím ohradit proti tvrzení, že dobrovolní hasiči k nehodám nejezdí. Možná v Praze a okolí, ale na venkově to funguje drobet jináč. Tady v okolí třeba takoví Netoličáci jezdí k nehodám dost často. Nejbližší profíci z Prachatic to mají docela z ruky. Když přijde dobrákům zpráva na mobil, všechno zahodí a mažou k nehodě, co to dá, k nemalé zlosti zaměstnavatelů. Občas by to chtělo vyjet z Prahy někam do okolí a zjistit, jak se věci mají.“

Podobných mám plnou schránku. Takže už vím, že někteří dobrovolní hasiči k nehodám jezdí. A že jsou na svou práci snad ještě hrdější než sparťané na svůj rumunský prapor. Takže se za chybnou informaci omlouvám. Tím však netvrdím, že považuji za správné, že 3 procenta z ručení půjdou hasičům. A slibuji, že se ve Světě motorů na dobrovolné hasiče a jejich pomoc při dopravních nehodách velmi brzy zaměříme.

Příjemné čtení vám přeje

Zbyšek Pechr

šéfredaktor