A nezapomeňte: Spacáky s sebou!
Vážení přátelé,
šest let hrůzy už je na dohled. Všichni jsme to tušili. Uznávali jsme, že je nutné s tím něco udělat, ale teď, když je první krok na spadnutí, máme žaludek na vodě. Co mám na mysli? No přece opravu páteře naší dopravy - dálnice D1 z Prahy do Brna (pro Moravany z Brna do Prahy).
Že je socialistická autostráda v tragickém stavu, ví každý, kdo po ní v posledních letech jel. Ani lochneska na Matějské pouti vám tak nenatřese vnitřnosti. Dlouho se o rekonstrukci mluvilo, pak se hledaly peníze (pokud možno evropské), vypisovala „výběrová řízení“ (ty uvozovky dávám jen tak ze zvyku a na základě zkušeností) a najednou se tento týden má hned na dvou místech začít. A opravovat se bude dlouhých šest let. Pokud se plán podaří dodržet. Proč to mrazení, proč ty obavy? On ten současný tankodrom byl sice příšerný, ale většinou jste se přece jen nějak do cíle dokodrcali. Teď už mít štěstí nemusíte. Špunty na dálnici se vytvářejí velmi rychle a rozjíždějí nesmírně pomalu. Kdo nezažil, neuvěří. Ještě dnes v rodině vzpomínáme, jak jsme v polovině devadesátých let vyrazili Škodou 120 do Itálie a před tauernskými tunely šest hodin stáli ve 30 km dlouhé koloně. Ve výhni, s malými dětmi na palubě… A tak nezapomeňte, že je důležité zachovat pokud možno klid a zapomenout na závodění. Nepodceňujte domácí přípravu! Nevyjíždějte na D1 bez zásoby jídla a hlavně pití. Láhev vody se v červencové třicítce může na dálnici vyvažovat zlatem. A jste-li bázliví, tak si raději na cestu do Brna nebo z Brna rovnou přibalte spacák. Člověk nikdy neví.
Příjemné čtení vám přeje
Zbyšek Pechr
šéfredaktor
