Jak dlouho nás ještě budou podvádět?
Vážení čtenáři, uznávám, že titulek, který jsem ke svému úvodníku zvolil, je poněkud vágní. Vypadá sice na první pohled úderně a adresně, při pohledu druhém však vyniká jeho přílišná rozkročenost. Mohu pod ním totiž psát prakticky o čemkoli, s čím se v tomto státě denně setkáváme. O úřednících, politicích, ministrech, řeznících, čerpadlářích, policistech… Z každé rány gól! Tentokrát však titulkové povzdychnutí míří za našimi milými autobazaristy. Začnu povinně alibisticky. Ano, i mezi prodejci v autobazarech je určitě plno férových a poctivých lidí. Hurá! Politické korektnosti jsem učinil zadost a mohu k jádru věci. Bohužel je mezi nimi stále ještě plno podvodníků. Po zkušenostech z let minulých už asi jen blázen půjde kupovat ojeté auto do bazaru na louce, kde vozy stojí v bahně a jejich minulost by z křišťálové koule nevykouzlila ani madam Kludská. I bazary dnes podvádějí kultivovaněji. V honosném prostředí vás ukolébají a pak vám vnutí šunku se stočeným tachometrem. A vy ve své podstatě nemáte šanci na podvod přijít. Právě o jednom takovém otřesném případu píšeme v hlavním tématu tohoto čísla. Přitom na podobné fígle stačí i naše zákony. Jen by ti, kteří je mají vymáhat, museli dělat pořádně svoji práci. Ale pro policisty je zřejmě stále jednodušší honit slušné řidiče na silnicích a státní zástupci tady ze všeho nejraději shazují vlády. Je to zvláštní zem, to naše Česko.
Příjemné čtení vám přeje
Zbyšek Pechr, šéfredaktor
