Není chemie jako chemie

Vážení přátelé, toto vydání Světa motorů je nejen silnější, ale i trochu chemické. Za onu tloušťku může vložená příloha na oblíbené téma Auto a peníze. Chemii zase způsobila spíš náhoda, když se nám v jednom čísle sešla dvě témata – emise a drogy. Stálí čtenáři vědí, že se problematice emisí a hlavně zrůdně ničivé roli bruselských úředníků věnujeme poctivě a pravidelně. Nejsme blázni a opravdu nechceme, aby po silnicích jezdila kouřící monstra, která by vzduch měnila v rakovinotvornou kaši. Na druhé straně nemůžeme nevidět, že právě na auta je Brusel mnohem přísnější než na jiné znečišťovatele. Současná pravidla, zavedená zkorumpovanými pseudoochránci ovzduší, výrobce nutí dělat dosud nevídané věci. Každý gram ušetřených zplodin se vyvažuje zlatem. Na kvalitě ovzduší to moc nepoznáme. Tu dnes víc ničí chytráci, kteří ve starých kamnech pálí PET láhve a hnědouhelný mour. Na vlastní kapse ano, neboť vývoj ani nové technologie nejsou zadarmo. A přináší to i nebývalý boom malých vozů s nízkými emisemi, kterými automobilky vyvažují velké luxusní modely. K chemii mají blízko i drogy. Počet zfetovaných řidičů rok od roku roste. Nebýt testy tak drahé, bylo by těch chycených určitě ještě mnohem víc. Podívali jsme se proto důkladně na způsoby, jak policie přítomnost drog zjišťuje. A protože si nemyslíme, že jsou policisté nadpřirozené a nikdy nechybující bytosti, přidáváme i příběh řidiče, kterého už dvakrát kvůli drogám za volantem zadrželi – a pokaždé chybně.

Příjemné čtení přeje

Zbyšek Pechr, šéfredaktor