Je už čas vsadit na elektřinu?

Vážení čtenáři, můj komplikovaný vztah k elektromobilům se začal utvářet zřejmě už v raném dětství. Když mi byly čtyři, byl tatínek pracovně na olympiádě v Římě a přivezl mi kromě nádherných krátkých bleděmodrých kalhot s laclem a obrázkem kačera Donalda i nádherné autíčko. Bylo dlouhé asi 30 centimetrů a pohon se obstarával ručně. Z vozu vedla dva metry dlouhá tenká železná spirála, na jejímž konci byla krabička s kličkou. Pokud jste s ní točili, auto jelo. Paráda. Jenže brzy mě začaly bolet ručičky… A tak jsem se rozhodl svěřit dřinu elektřině. Když jsem jednou v obýváku osiřel, došel jsem k zásuvce a do jedné z dírek strčil kličku od autíčka. No, přežil jsem. Blesky lítaly, z auta se kouřilo, pojistky vyletěly ne u bytu, ale dole v rozvodu pro celý barák. A představte si tu nespravedlnost, ještě jsem doma za ten pokus o vynález dostal na zadek. Mějte pak rádi elektromobily.

V současnosti mi víc než vzpomínka na brnící ruku vadí vehemence, s níž elektromobily prosazuje Evropská unie. Opravdu už nastala doba, kdy elektřina bude hrát na našich silnicích výraznější roli? Možná někde v Evropě, kde je koupě elektromobilů podpořena výraznými daňovými úlevami, a navíc mají proudu na rozdávání. U nás bylo k 1. dubnu letošního roku zaregistrováno celkem 208 automobilů a motorek na elektrický pohon. Tedy žádná sláva. Navzdory tomu jsme celou oblast elektromobility podrobili důkladné analýze a doufáme, že vás naše hlavní téma zaujme.

Příjemné čtení vám přeje

Zbyšek Pechr, šéfredaktor