Krásná, nebo příšerná?

Vážení čtenáři,

když napíšu, že žijeme v krásné době, budu mít určitě pravdu. Jsme ve svobodné zemi, můžeme si říkat, co chceme, naše životní úroveň je ze světového pohledu vysoká jak dubajské mrakodrapy, doba života se prodlužuje… Když napíšu, že žijeme v příšerné době, budu mít také určitě pravdu. Splácet dluhy je skoro totéž jako mít duševní chorobu. Všude se šíří mor politické korektnosti. Kdo pracuje, poctivě platí daně a nechodí po světě s nataženou rukou, je brán za hlupáka. Skoro všichni se tváří, že jsou něco jiného, než jsou doopravdy. A kdo může, ten hrabe a hrabe. Miliardář připravuje ve vládě zákony šité na míru svým fi rmám, a ještě ho za to půl národa oslavuje jako osvoboditele. Do Prahy nasadí na místo primátora svoji favoritku, která od prvního okamžiku ve funkci plave. Zaujala zatím nejvíc slovníkem na úrovni pomocného dělníka z kafi lerie (v rámci politické korektnosti se předem omlouvám všem zaměstnancům českých kafi lerií). Tato dáma má teď rozmotat záhadu zvanou Blanka. Výstavbu asi nejdražšího tunelu na světě, který rozmařilostí konečně po létech dává zapomenout na hrůzné zrození O2 (Sazka) Areny. A pořád se jím nejezdí. Jen prachy z našich daní dál tečou a tečou do bezedných kapes přisátých parazitů. Ti si nenechají tak výživnou krmi hned tak vzít.

Co dělat, abychom se nezbláznili? Třeba začít připravovat milované auto na jaro. Všechny potřebné rady najdete v naší zvláštní příloze.

Příjemné čtení přeje

Zbyšek Pechr, šéfredaktor