O Krakonošovi, rychlosti a střetu zájmů

Vážení čtenáři,

uplynulých sedm dní bylo tak nabito událostmi, že se jen těžko vybírá, které vypíchnout. Posuďte se mnou.

Vše odstartovala tragická smrt Otakara Krámského, jednoho z nejlepších závodníků do vrchu v evropské historii. Osudným se mu stal trénink na závod v rakouském Rechbergu. Otu jsem znal léta. Byl to svérázný chlap z Jilemnice. Prostě Krakonoš. S maximálním soustředěním šel za svými cíli. I proto měl málo kamarádů. Bylo někdy opravdu těžké mít ho rád. Vážit si ho však člověk musel. O to víc mě mrzelo, jak malý prostor věnovala česká média jeho tragédii.

Pozornost vzbudili i poslanci, kteří do zákona o provozu na pozemních komunikacích vsunuli možnost jet na vybraných dálničních úsecích rychlostí až 150 km/h. Někteří se radují, jiní varují. Podle mě jde o nesystémový krok, který nic neřeší. Je ale pozoruhodné, kdo všechno chce na odmítání novely získat body. Proti je prezident Zeman i ministr dopravy Ťok. Ten už teď tvrdí, že stejně nikde zvýšení nepovolí. Co jiného také čekat v Kocourkově?

Činili se evropští poslanci, kteří omezili význam biopaliv první generace. Na rozdíl od těch našich, kteří „bojovníku proti korupci číslo 1“ Andreji Babišovi chtějí přiklepnout zvýšené zisky z výroby biopaliv z řepky až do roku 2020. Tak bezprecedentní střet zájmů se může odehrát opravdu jen v Česku. Více se o nesmyslu jménem biopaliva, ničícím motory našich aut, dočtete v hlavním tématu. Jeho autor Martin Frei je jako vždy přesný a nesmlouvavý.

Příjemné čtení přeje

Zbyšek Pechr, šéfredaktor