Megaprůšvih!
Vážení čtenáři,
není to tak dávno, co kolega Martin Frei vyrazil brzy ráno do televize a jako uznávaný odborník tam hovořil o tom, proč se stále zvětšují rozdíly mezi normovanou a skutečně naměřenou spotřebou dnešních automobilů. Při té příležitosti vypustil z úst cosi o tom, že automobilky podvádějí. Pak sice vysvětlil, že se jen pohybují v mantinelech, které jim stanoví úřady, ale už bylo pozdě. Dlouho jsem pak zvedal telefony a od zástupců nejrůznějších výrobců aut se dozvídal, jací jsme hrozní, že nejde o žádné podvody, ať hledíme vše uvést na pravou míru a že se Freiovými slovy bude zabývat i vedení Svazu dovozců automobilů. No, omlouvat se nemusíme. Neměli jsme a nemáme za co. Bomba zvaná Dieselgate zasáhla před týdnem celý automobilový svět.
Jen pro shrnutí, americké úřady už rok vyšetřovaly automobilku VW. Zjistily totiž, že ve skutečném provozu jsou exhalace koncernových turbodieselů až o 40 procent vyšší, než když auta přijedou na test zplodin. Německý gigant pod hrozbou mnohamiliardové dolarové pokuty přiznal, že řídicí jednotky aut obsahují program, který rozezná, že vůz podstupuje zkoušku emisí, a upraví režim motoru tak, aby limity prošel. Během týdne přišel Volkswagen o nejvyššího šéfa a na burze ztratil přes třetinu své hodnoty. Poklesly i akcie dalších automobilek, neboť už teď jsou náznaky, že Volkswagen nebude v průšvihu sám. Tomu nahrává i fakt, že žádný konkurenční výrobce nevyužil potíží světové jedničky a zatím nevyrazil do marketingové ofenzívy.
Pro nás má celá kauza, která den co den košatí, řadu důsledků. Škoda patří Volkswagenu a jejích dieselů u nás jezdí… Problém ohrožuje nejen VW, ale celou německou ekonomiku. Tím pádem i naši, neboť jsme závislí na výrobě aut a už dávno víme, že stačí, aby německé hospodářství kýchlo, a máme okamžitě chřipku. Nečeká nás nic dobrého.
A ještě jednu poznámku si neodpustím. Podvod je vždy špatný! Ale… Žádné jiné odvětví není pod takovým tlakem zelených fundamentalistů a populistických politiků jako automobilový průmysl. Místo čoudících komínů a dýmajících tankerů se řeší pořád dokola jen auta. Neustále se snižující limity exhalací se zjevně již ocitly na samé hranici možností spalovacích motorů. Bylo by dobré, kdyby i politici pochopili, že naftu a benzin prostě bez kouře nespálíš, i kdyby ses zbláznil.
Příjemné čtení přeje
Zbyšek Pechr, šéfredaktor
