O slibech a dvou jubileích

Vážení čtenáři,

blíží se krajské volby a najednou se všichni politici začínají předhánět v slibech, a hlavně si přisvojují zásluhy za vše dobré, co se dělo v předchozích čtyřech letech. Za to špatné asi nikdo nemůže. Inu, úspěch má vždy mnoho otců!

Ani oblast motorismu nezůstává ušetřena. Jako vždy se na přetřes dostalo šrotovné. Dej starého plechového miláčka odborně sešrotovat a my ti přispějeme na nového. Šrotovné skoro nikdo nechce, vzhledem k rekordním prodejům aut a dlouhým čekacím lhůtám na ně ani nedává moc smyslu. Ale na ministerstvu životního prostředí by měly být peníze z nejrůznějších ekologických daní vržených na řidiče a s těmi se něco udělat musí. Tak proč lidi nepotěšit. Třeba nám za to dají hlas.

Intenzivně se též mluví o dopravních stavbách. Všichni budují, až se z nich kouří. Staví se tak, že už se vůbec nedá jezdit. A tam, kde se nestaví, se reguluje. Hodně o tom víme v Praze. Dáma předstírající už dva roky, že je primátorkou, tvrdí, že se nestaví proto, že její předchůdci nic nepřipravili. Asi kvůli tomu pustila z uzdy parkovací zóny a udělala z Prahy nedobytnou pevnost. Učinit takový krok bez postavení záchytných parkovišť, zneprůjezdnit město bez dokončeného velkého obchvatu, na to už člověk musí mít kvalifikaci.

A ještě nesmím zapomenout na dvě jubilea. Už rok je v Praze otevřen tunelový komplex Blanka a navzdory všem potížím a předraženosti je to úžasná věc. Víc podobných řešení! Druhé výročí je méně příjemné. Právě uplynulo 15 let od chvíle, kdy se mělo začít jezdit dálnicí D8 až do Drážďan. Nejezdí se dodnes. I to je Česko.

Příjemné čtení přeje

Zbyšek Pechr, šéfredaktor