Výběrové řízení nikoli na zázraky

Vážení čtenáři,

uplynulý týden vstoupí zřejmě do dějin, neboť ministerstvo dopravy konečně vyhlásilo výběrové řízení na provozování nového (nebo rozšířeného starého) mýtného systému. Jeho neschopnost v tomto směru stála místo několik ministrů a i současný šéf dopravy Ťok si na něm v úvodu své mise vylámal zuby a přežil v ministerském křesle jen zázrakem. Zakázka má stát za deset let skoro 30 miliard. Aby bylo možné zapojit nejen současný mikrovlnný systém s mýtnými branami, ale i modernější satelitní, zvyšuje se počet placených kilometrů na silnicích I. třídy z 230 na neuvěřitelných 1140 km. To zase bude osočování, odvolávání a soudů…

V hlavním tématu čísla jsme si posvítili na některé prostředky, které slibují úspory paliva. Od té doby, co se tu po listopadovém převratu otevřel normální automobilový trh, už takových přípravků bylo. Sám si vzpomínám, jak jsem v polovině devadesátých let také podlehl reklamě a jal se vylepšovat kvalitu motoru naší deset let staré škodovky. Za nemalý peníz jsem si domů donesl litrovou láhev čehosi (na jméno si už fakt nepamatuji). Zahřál jsem motor a za chodu nalil zázračný přípravek do otvoru na olej. Pak jsem hodinu jezdil, aby se všechny komponenty dokonale rozptýlily a ucpaly sebemenší netěsnost. No, s motorem to nic neudělalo. Spotřeba neklesla, víc netáhl. Bral jsem to jako přiměřenou daň za vlastní naivitu.

Nedá se říci, že by se trh dvacet let od mé první zkušenosti nějak vyčistil. Naopak, preparátů slibujících lepší chod motoru a úsporu paliv přibývá. Vybrali jsme namátkou dva z nich a podrobili je laboratornímu testu. Na stranách 6 až 9 Martin Frei přináší jeho výsledky.

Příjemné čtení vám přeje

Zbyšek Pechr, šéfredaktor