Jak dlouho ještě bude dobře?

Vážení čtenáři,

rozumní a kvalitní ekonomové už dlouho vztyčují varovný prst nad tím, jak je český průmysl závislý na autech. V počtu vyrobených vozů na jednoho obyvatele jsme druzí za Slováky. Pokud jde o produkci automobilových komponentů, jsme nejlepší. Odhaduje se, že na auta je vázáno až půl milionu pracovních míst. V posledních letech bylo hej, prodeje stoupaly na celém světě. Ovšem stačí menší krize a vše se zbortí jako domeček z karet. Varovné signály již přicházejí. Ubývá automobilových zakázek z Německa, váznou prodeje zde i v Číně. Česká práce už dávno není nejlevnější široko daleko a koncerny začínají hledat, kde by mohly vyrábět laciněji. Pokud vám ani to nestačí, vězte, že na Slovensku už Volkswagen zrušil 3000 pracovních míst. Každý pátý zaměstnanec dostal padáka. Dlouho vybírané místo pro další továrnu Volkswagenu už je také jasné. Auta budou vznikat mimo Evropskou unii u tureckého Izmiru. A podle toho, co se šeptá, se tam má z Kvasnin přesunout lukrativní výroba Škody Karoq a Seatu Ateca. K nám by měla z Německa přejít výroba passatů, které jsou již zjevně za zenitem. A Němci? Ti si nechají produkci elektromobilů, kterým věří nejvíce. Ne, vyhlídky nejsou nijak růžové. Jak na to reagují ti, jimž jsme ve volbách svěřili vedení státu? Místo hledání cest, jak nezabřednout do krize a uchránit národ před strádáním, se mezi sebou sváří, pošťuchují a urážejí. Vykřikují, že se máme nejlépe za celou historii. Peníze z našich daní rozhazují plnými hrstmi, a furt je jim to málo. Pořád chtějí víc. Vymýšlejí nové daně, proniknou do každé kapsy. Přitom možná není daleko doba, kdy už nebude z čeho brát. Všechny kapsy budou totiž prázdné.

Hezké čtení vám přeje

Zbyšek Pechr, šéfredaktor