Záhady kolem motorových olejů

Vážení čtenáři,

jak ten svět motoristy býval jednoduchý. Za socialismu jste brali auto, které zrovna měli. Na velké vybírání nebyl většinou čas. A ještě se čekalo. Podobné to bylo i s motorovými oleji. Jedna domácí značka, dva druhy a žádné problémy při výběru. Fajnšmekři si mohli ušetřit, pak pokoutně vyměnit koruny za bony a koupit v tuzexu pro svého čtyřkolového miláčka dovozový Mobil Oil. No, svět už je naštěstí jinde. Nabídka všeho je široká. Tak široká, že třeba i tak banální věc, jako je doplnění oleje, může být kauzou doslova detektivní. O tom, že se z výměny oleje stal jeden z nejlukrativnějších byznysů servisů, se toho napsalo už dost a dost. A automobilky jim pomáhají tím, že doporučují jen spřátelené značky a ty jsou většinou sakra drahé. Teď jsme ale zjistili, že vše postoupilo. Ve vozech koncernu VW už totiž v návodech ke svým novým autům informaci o tom, jaký olej se do vašeho auta hodí a co do něj máte dolít, když si vůz řekne, nedávají. Jak je to možné? Proč se tak stalo? Kdo z toho má prospěch? A co tedy máte do motoru nalít? Na všechny otázky najdete odpovědi na stranách 6-9. Doporučuji vám také otočit na stranu 4, kde píšeme o připravované novele zákona o silničním provozu. Před rokem vše začalo návrhem uzákonit, jak bezpečně objíždět na silnici cyklisty. Za rok se do novely dostala další spousta nápadů. Některé zajímavé, jiné fantasmagorické a některé stupidní. Mě zaujal nejvíce ten, aby elektrokola a elektrokoloběžky dosahující rychlosti vyšší než 25 km/h byly opatřeny registračními značkami a jejich uživatelé museli mít řidičský průkaz.

Příjemné čtení přeje

Zbyšek Pechr, šéfredaktor