Zima v autě a pohlavní choroby

Vážení čtenáři, j

e zvláštní, že v době, kdy normální život je v tahu, vše příjemné zakázáno a v přímém přenosu sledujeme rozklad společnosti, se najednou příroda chová konečně normálně. Pokud jste si nevšimli, tak loni sice naše vláda začala mohutně a draze bojovat se suchem, ale matka Příroda jí do toho hodila vidle a najednou bylo vody ažaž. Pak, světě div se, najednou po létě nebyla hned zima, ale po dlouhé pauze se k nám vrátil podzim. A o téhle zimě snad ani není třeba mluvit. Rtuť teploměru hluboko pod nulou, sníh i v nížinách. Pochopitelně není všechno příjemné. Zhruba po 35 letech, od dob stodvacítky, zase z domova do práce vyjíždím s kulichem na hlavě a s rukavicemi. Nemám rád moderní asistenty, a tak jezdím dlouhodobě testovanou Dacií Duster na LPG. Ta sice moderní serepetičky nemá, ale v mrazech jí trvá dost dlouho, než se přepne na plyn, a ještě déle než začne pouštět teplo i do kabiny. V pátek, kdy v Praze bylo ráno -13, jí to trvalo patnáct kiláčků. Ale za mě pořád lepší než se v teple prát s autem o volant kvůli asistentu udržování v jízdním pruhu. O bruselských rozhodnutích jsme toho napsali dost a dost. Hodně z nich je nastartováno dobrými úmysly, ale pak se z nich působením nejrůznějších faktorů stávají otravné brzdy. Tak třeba GDPR, tedy ochrana osobních údajů. Zprvu mělo oprávněně chránit naše soukromí, ale dnes je z toho nechutný administrativní moloch, který nic neuchrání, zpomaluje život a stojí majlant. Absurdnost GDPR v současném pojetí nejlépe ukazuje tento vtip: Sestřička vejde do plné čekárny a hlasitě zvolá: „Kvůli GDPR vás nemohu zvát dovnitř jménem. Na řadě je ten pán se syfi lisem.“ GDPR už zasahuje i do života motoristů. Nově již nenajdete na techničáku všechny předchozí majitele vozu. Nevěříte? Tak spěchejte na hlavní téma na stranách 6 až 8.

Příjemné čtení vám přeje

Zbyšek Pechr, šéfredaktor