Není test jako test
Vážení čtenáři,
řidičský průkaz vlastním 47 let. Udělal jsem si ho hned, jak to šlo. Takže jsem po úspěšném absolvování zkoušky ještě pár týdnů čekal na dovršení zletilosti. Tehdy platila vyhláška 80. Od té doby se jich vystřídalo plno, ale já pořád čerpám ze svých základů. Když byly změny veliké, tak jsem na to dokonce i juknul. Ale jen tak zlehounka, pro klid duše. Čemu jsem se však skoro celý život vyhýbal, bylo zkoušení si nových testů. Důvod jsem k tomu měl pádný. To bylo tak. Na vojně jsem působil ve funkci velitele motocyklové čety. „Velel“ jsem deseti regulovčíkům s motorkami Jawa 350. Kromě jiného jsem s nimi musel každý měsíc absolvovat test z pravidel silničního provozu. Jednou za dva měsíce jsme nakráčeli v Českých Budějovicích na tehdejší největší křižovatku, zvanou Experiment, a kluci byli zkoušeni z regulování za normálního provozu a pod dohledem příslušníků SNB. Sranda to úplná nebyla. Hlavně když do křižovatky napochodoval vojín Novotný. To se i esenbáci třásli strachy, jak to dopadne. Novotný pocházel z vesničky Ulič na východním Slovensku, kousek od tehdy sovětských a polských hranic. Jakým mluvil jazykem, nešlo rozeznat. Z jeho papírů jsme vyčetli, že má šest tříd. A řidičák na motorku. Jeho život byl na vojně jednoduchý. Každý den služba v kuchyni a škrábání brambor, to vše zpestřeno jednou měsíčně testem z pravidel a jednou za dva Experimentem. Dodnes nevím, jak jsme jeho zmatené mávání rukama na křižovatce všichni přežili ve zdraví. Zpátky k testům. Vše bylo pohodové do chvíle, než jsem se jednou nechal od chlapců přemluvit, že také jeden test vyplním, abych jim ukázal, jak se to dělá. Už tušíte. Dopadl jsem ještě hůře než Novotný. 16 bodů ze 40 možných. Proto se testům vyhýbám. Ta vzpomínka stále ještě bolí. V hlavním tématu rozebíráme první várku nových otázek, které brzy rozšíří dosavadní nabídku. Neodolal jsem a vyzkoušel si všechny. Správně jsem zvládl tři čtvrtiny. Moc to není. Ale vzhledem k tomu, že většinou vypadají, jako by je napsal sám Jan Čižinský, muž, který z Prahy dělá pro automobilisty zakázané území, to za špatné nepovažuji. Ostatně zkuste si to sami.
Zbyšek Pechr, šéfredaktor
