Důvěřuj, ale prověřuj
Vážení čtenáři,
nebojte se, nebudu po devadesátkách z minulého čísla tentokrát adorovat bolševické osmdesátky, plné špiclování, haleného do vzletného sloganu, který jsem použil v titulku. Tak to tehdy bylo. Nikomu nevěř, všechno kontroluj, aby ses zbavil zodpovědnosti a vyvaroval nepříjemností. Všude průměr. Kdo vyčníval, musel být umenšen. Jakýmkoli způsobem. Ne, po tom se mi opravdu nestýská. Titulek se váže k dnešnímu hlavnímu tématu. Po dlouhé době jsme se totiž pustili do velmi pracného a také hodně nákladného srovnávání kvality motorových olejů. Jakýkoli srovnávací test čehokoli je takovou bombou s již hořící krátkou zápalnou šňůrou. Čím víc je totiž v testu účastníků, tím více bude na jeho konci nespokojených výrobců a prodejců, neboť vyhrát může jen jeden. Sami jsme si nebyli na startu jisti, zda je naše snaha namístě. Třeba opravdu platí řeči zkušených, kteří tvrdí, že záleží jen na tom, jakou specifi kaci olej má, a zbytek už je marketing, případně síla značky. Tedy že všechny oleje jsou prakticky totožné (možná z jednoho zdroje) a liší se pouze v bezvýznamných detailech. Už jen pohled na vzorkovnice s oleji, které byly různých barev, nás uklidnil. Výsledky testu ukázaly, že je to jinak. Výrobci opravdu k cíli míří různými cestami a oleje se dost liší. Ukázalo se tedy, že je dobré důvěřovat, ale raději jsme si to prověřili. A mimo jiné též zjistili, že orientace podle rovnice „vyšší cena zaručuje vyšší kvalitu“ tady tak úplně neplatí.
Příjemné čtení přeje
Zbyšek Pechr, šéfredaktor
