O atmosféře dnešního světa a jedné stodole
Vážení čtenáři!
Vy, kdo máte rádi klasiku a používáte s oblibou obraty typu „objem ničím nenahradíš“, si, věřím, nejnovější vydání Světa motorů užijete dosyta. Hlavní téma věnujeme současnosti a budoucnosti atmosférických motorů. Kolik už uběhlo let, kdy se zdálo, že míří na smetiště dějin. Nestalo se. Kolik myslíte, že dnešní český trh nových aut s atmosférickým motorem nabízí? Dvacet? Třicet? Kdeže. V přehledu na straně 7 se dočtete, že jich je téměř stovka! V minia malých vozech je dál prodává velké množství značek. Od Citroënu a Dacie přes Fiat, Ford, Kiu, Mitsubishi, Opel po Peugeot, Suzuki, Škodu, Volkswagen, Toyotu. Ve vyšších třídách už je to podstatně slabší, tam se atmosfér vytrvale drží Mazda se Subaru. Pak je tu jedna výjimka: Hyundai i30 1.5 DPI. Právě tohle auto jezdilo celý rok v naší redakci. V tomto Světě motorů se s ním velkým rozborem především oné dobré atmosféry od Martina Vaculíka loučíme. Před půldruhým měsícem jsem na tomto místě smutnil nad „Dnem, kdy politici zavraždili spalovací motor“. V hlavním tématu jsme se ale teď dobrali k tomu, že až do samého konce, který má nastat za třináct let, u toho budou atmosféry. A může za to kupodivu snaha o moderní cestu. Co je to za paradox? Stačí otočit o tři strany dál a dozvíte se. Komu by to bylo málo, máme tu lidový souboj nejlevnějších kompaktních SUV Dacie Duster a SsangYongu Tivoli Grand z klávesnice Martina Jeníka. Komu by ani to nestačilo, jistě se náramně pobaví nad bazarovou šestistranou. Do ní světoběžník Michal Dokoupil přivezl Peugeot 505, který rozjel svou kariéru už na konci sedmdesátek. Zdálo se, že po roce 1997, kdy končil, přežije jen v Africe. Dnes se kupodivu vozí opačným směrem do Evropy a v nabídce se ani neohřeje. Když začal Michal článek psát, bylo v Česku volně k prodeji šest kousků. Když práci dokončil, zbýval poslední. Ale kdo hledá, najde: sám Michal objevil svou královnu s číslicí 505 v jedné moravské stodole. Inu, zdá se, že některé věci přežijí přes roztodivnou atmosféru dnešního světa ještě dlouhé roky. A já z toho mám upřímnou radost!
Hezké čtení přeje
David Šprincl, zástupce šéfredaktora
