O drzosti některých politiků

Vážení čtenáři,

staré české přísloví říká, že drzé čelo je víc než poplužní dvůr. Toho se asi drží i někteří politikové. Moje žena cítila povinnost mně zavolat rozhořčeně do práce, když zjistila, že jí v emailové schránce přistál vychloubačný dopis od Jana Čižinského, lídra pražského hnutí Praha sobě. Pochopitelně že nevyžádaný! Pominu zcela otázku, proč volala mně, když s panem Čižinským nemám nic společného a mohla mě jen slyšet, jak za volantem při průjezdu Prahou sprostě nadávám na jeho „zlidšťovací“ dopravní úpravy. Většina z vás ale byla nebo ještě je ve stavu manželském, takže v tomto směru je zbytečné cokoli vysvětlovat. Ale drzost, s jakou se někteří politici před volbami snaží v růžových barvách předvést, co za poslední období napáchali, je neuvěřitelná. A dvojice Hřib-Čižinský v Praze řádila čtyři roky jako černá ruka. Z motoristů udělala občany nikoli druhé, ale až třetí kategorie. Té, která má jediné právo: být zticha a platit jako mourovatý všude, kde se s autem ukážu. Pokud tam ovšem přes všechny uměle vytvořené překážky vůbec dorazím. Před parlamentními volbami většinou přinášíme přehled toho, co hlavní strany chystají pro motoristy. V komunálních volbách to neděláme, neboť spektrum témat je na obecní úrovni strašně rozmanité. To vy sami si musíte při pohledu na kandidátky říci, co vám který z politiků přinesl a komu věřit. U nás doma máme jasno. Piráti ani ekoteroristé ze sdružení Praha sobě to nebudou. Voleb se téměř neznatelně dotýká jedno z témat tohoto čísla. Představujeme jako motoristu známého kardiochirurga Jana Pirka, který má vášeň pro Slavii, běhání a velorexy. Tento týden se navíc pokusí probít do senátu.

Příjemné čtení přeje

Zbyšek Pechr, šéfredaktor