Zajímavosti o řízení dopravy: Chytřejší než řidič
Fotogalerie
8 fotografií
Jak se řídí doprava v hlavním městě a jaké technologické zajímavosti na silnicích najdete? Vyzpovídali jsme šéfa Technické správy komunikací Prahy Ladislava Pivce.
(více v čísle 10/13)MĚŘENÍ RYCHLOSTI
Jakým způsobem měříte rychlost vozidel?
Používáme především úsekové měření rychlosti, které využívá dvojici kamer. Systém úsekového měření je vybaven speciálním softwarem a samozřejmě metrologickým ověřením. Kromě úsekových měření – to se možná málo ví – máme i měření bodové. Používá se například v kombinaci se zařízením pro jízdu na červenou. V případě nesprávného průjezdu křižovatkou zaznamenáváme pomocí kamerového systému vozidla v okamžiku, kdy se již rozsvítila červená. Musí být pořízeno několik fotografi í, aby bylo jasně prokazatelné, že vozidlo křižovatku skutečně projelo a nezůstalo v ní stát. A kromě toho je měřena i rychlost průjezdu.
INFORMAČNÍ TABULE
Na mnoha místech je možné potkat informační tabule ukazující například dojezdový čas. Bude se tento systém rozšiřovat?
V současné době se dokončuje projekt výstavby nových informačních tabulí. Do konce května jich v Praze bude instalováno šedesát. Zobrazovat budou informace o uzavírkách, nehodách či dojezdových dobách. Řidiči na základě toho budou moct zvolit, která trasa je pro ně časově výhodnější. Část tabulí umožňuje barevné zobrazení textu. Atypické budou tři tabule, které budou umožňovat nejen zobrazení textů, ale i schémat. Jedna taková už stojí na Strakonické a umí zobrazit intenzitu dopravy v nejbližším úseku. Je tam schéma Jižní spojky, Barrandovského mostu, tunelu Mrázovka a pravobřežních komunikací. Barevně – červeně, oranžově nebo zeleně – je zobrazen aktuální stav dopravy. Většina tabulí je doplněna proměnným dopravním značením také v barevném provedení.
BOJ S NÁLEDÍM
Využívá se v Praze systém zimního postřiku vozovky?
Používáme jej v několika lokalitách s mostními objekty. Je to například křižovatka U Bulhara nebo Vysočanská ulice, kde hrozí, že by promrzlá silnice mohla vést k vytvoření náledí, které by mohlo být pro řidiče nebezpečné. Funguje to jednoduše. Na základě údajů o teplotě vozovky, vzduchu a vlhkosti víme o nebezpečí. Systém má na okraji vozovky zabudované rozstřikovače a z rezervoárů začne vypouštět protinámrazovou tekutinu. Třeba na zmíněné křižovatce U Bulhara je velmi vysoký provoz, a než by na místo stačilo dojet posypové vozidlo, mohlo by už být pozdě.
VÁŽENÍ VOZIDEL
Víme, že na území hlavního města probíhá automatické vážení vozidel. Jak systém pracuje?
Využíváme zařízení pro vysokorychlostní vážení. Máme jej třeba na Kbelské a Strakonické. Funguje na základě piezodetektoru zabudovaného do vozovky. Ve vozovce je těsně pod povrchem speciální čidlo reagující na tlak pneumatiky. Systém je kombinován s kamerovým dohledem. Díky tomu pozná, které nápravy patří konkrétnímu vozidlu. Na základě toho spočítá celkovou váhu. Navíc i tlak na nápravu je omezen. Také to lze použít k postihu přestupců.
SVĚTELNÁ SIGNALIZACE
Naznačil jste, že semafory nefungují v pravidelném cyklu. Čím se tedy řídí?
Téměř před každou křižovatkou je řada detektorů, jež snímají provoz ve všech jízdních pruzích. Podle těchto čidel se prodlužují například doby zelených z bočních vjezdů nebo se dává přednost veřejné dopravě.
Kolikrát za den se cyklus mění?
Záleží na změnách dopravních podmínek v průběhu času. Tím, že je přes den vnitřní pražská síť uvnitř města přetížená, pracují signalizace na doraz. To znamená, že se mohou prodlužovat všechny doby cyklu na maximální povolené hodnoty. Ve výsledku se na vytížených křižovatkách přes den dostáváme blízko k pravidelně se střídajícímu cyklu.
Dostávají na křižovatkách automaticky přednost vozidla záchranářů a policie?
V Praze ne. Máme systém umožňující preferovat prostředky hromadné dopravy. Zařízení pro přednost záchranářů se na rozdíl od USA nepoužívá. Tamní systém je tak jednoduchý, že bychom se obávali zneužití.
Dočkají se motoristé dalších změn týkajících se semaforů?
Světelné signalizační zařízení průběžně modernizujeme. Většinu žárovek jsme například vyměnili za LED návěstidla. To možná běžný řidič nepozná, pro nás to má ale výhodu v nižší energetické spotřebě. Navíc je toto řešení prakticky bezporuchové. Ve srovnání s klasickými žárovkami to znamená obrovský pokrok. Vidět dnes blikající semafor vinou poruchy návěstidla je skoro nemožné. Před mnoha to přitom bylo nejčastější.
V loňském roce se na několika přechodech pro chodce objevil systém odpočítávající čas do změny signálu. Dočkají se toho i řidiči?
Na východ od nás, třeba v Jižní Koreji, Číně nebo Japonsku, se to běžně používá. Problém je, že tyto země preferují systém řízení založený na cyklickém střídání fází. Evropa ale využívá relativně komplikovaný systém řízení světelné signalizace, které dynamicky lokálně mění strukturu signálního programu. Ovlivňuje nejen délku, ale i pořadí fází. Proto je velmi komplikované přesně stanovit, jak dlouho bude která fáze trvat. Nasazení systému bylo proto velmi komplikované. Máme však velmi pozitivní ohlasy, a dokonce chodci daleko více respektují světelnou signalizaci. Budeme se proto snažit alespoň na některých dalších přechodech tato odpočítadla nasazovat. Řidiči se však zmíněných zařízení v brzké době bohužel nedočkají.
Jak se monitoruje doprava
Myslíte si, že se doprava sleduje jen pomocí pár kamer a tím to hasne? To jste na velkém omylu! Tady je přehled různých metod, kterými se čerpají informace o dopravě nejen v Praze. Smyčkové detektory Pracují na principu elektrické indukce. Smyčka, která je umístěna v hloubce asi deseti centimetrů pod vozovkou, reaguje na kovové díly ve vozidle, proto může fungovat bez ohledu na počasí. Zařízení ale musí být správně nastavena, v opačném případě nemusí být schopna zaznamenat například skútristu. Smyčky se používají jak k řízení křižovatek, kde díky nim systém zaznamená například auto v odbočovacím pruhu, tak ke sčítání dopravy.
Kamery
Kamerový systém
Jde o běžné kamery, jejichž výstup si mohou uživatelé najít i třeba na internetových stránkách kamery.praha.eu. Navíc s nimi mohou pracovníci dispečinku pohybovat a sledovat dění na ulici. V době, kdy je nepotřebují, kamery sčítají dopravu nebo zjišťují mimořádnosti jako dopravní nehody, zastavení vozidla na zákazu či vznik kolony. Všechny tyto informace pak automaticky dávají dispečerovi.
Strategické detektory
Dále se používají takzvané strategické detektory – kamery umístěné většinou na sloupech veřejného osvětlení. Ty jsou na mnoha hlavních komunikacích a sbírají data o intenzitě provozu.
Úsekové sledování
Dalším druhem je úsekové sledování pomocí dvou kamer na začátku a konci sledovaného úseku – stejně jako při měření rychlosti, to ale není tento případ. Systém pracuje s rozpoznáváním vozidel – na začátku i konci si jednoduše vyfotí značku auta, tím pádem vypočítá rychlost a hustotu dopravního proudu. Používá se třeba pro určení dojezdových vzdáleností. Záznamy jsou ihned po vyhodnocení smazány.
Floating Car Data
Vzpomínáte, jak jsme před časem psali o aplikaci Waze? Její uživatelé on-line z chytrého mobilu vysílají údaje o své poloze, kterou zjišťují pomocí GPS. Aplikace na základě toho pozná, jestli je provoz plynulý, nebo naopak. Stejně funguje i systém Floating Car Data, který monitoruje údaje o pohybu několika tisíc spolupracujících uživatelů. Výstup z toho vidíte i na webu – třeba na Google mapách.
K čemu data slouží?
- Na jejich základě se poskytují informace řidičské veřejnosti.
- Upravuje se podle nich běh světelných křižovatek.
- Jsou potřeba pro dopravní plánování. Na jejich základě se dá například říci, co se stane, když se na konkrétním místě postaví obchod a vedle něj silnice.
