Když kámen rozbije čelní okno: Pouze zacítil, uslyšel a všiml si nárazu…

Pokud vám letící kámen rozbil čelní okno, připravte se na hru nervů, kde jste sami nic nezavinili, a přesto si budete vše platit sami. Tedy v případě, že nebudete mít štěstí na nebývale ochotného motoristu na jedné straně a pojišťovnu lidumila na druhé.

„Chybí hodnověrný důkaz o tom, že čelní okno bylo nade vší pochybnost poškozené kamenem, který se odrazil od vozidla pojištěného,“ napsala jistá pojišťovna nejmenované motoristce. Nic platný nebyl ani podpis řidiče jedoucího před ní, že souhlasí s náhradou škody ze svého povinného ručení. Pojišťovna začala dělat problémy.

Především neustoupit!

„Uvedené vychází pouze z domněnky, že se tak mohlo stát, a ne z přesvědčení, že se tak opravdu stalo, nebo to viděli,“ napsala řidičce pojišťovna. Následovala přestřelka korespondence, protože poškozená majitelka vozu nehodlala ustoupit ze svých nároků ani o milimetr. Část dopisu pro zajímavost přetiskujeme v samostatném článečku. Schválně jestli mu napoprvé porozumíte – jedno souvětí oddělené sedmi čárkami pokládáme za tragikomický omyl…

A jaký byl výsledek? Nakonec pojišťovna škodu do poslední koruny uhradila. Ale znamenalo to neustále odpovídat na dopisy a neustoupit. „Pojišťovny prostě zkoušejí, co si člověk nechá líbit. Důležité je vydržet,“ radí mechanik Gustav Havel, který se specializuje právě na výměny čelních oken a o celém případu nás informoval. „Pojišťovny někdy říkají, že se okno, tak jak je uvedeno, nemohlo rozbít. Kameny ale nelétají samy z nebe,“ kroutí hlavou technik.

Co když mám rozbito

A jaká existuje obrana? Po pravdě dost obtížná – když se ocitnete v roli poškozeného, doporučuje se ihned zastavit domnělého viníka. Zajistit co nejvíc svědeckých výpovědí, udělat snímky, videa. Sepsat evropský záznam o nehodě. „Stačí ale i kousek papíru s popisem děje a kontakty na účastníky,“ říká Gustav Havel a doporučuje hned z místa volat na linku pojišťovny „viníka“. Nahlásit, co se stalo, jak, kdy přesně. Tohle všechno později pomůže k náhradě toho, co vám oprávněně patří.

Bohužel ale ani podpis na formuláři a prvotní souhlas „viníka“ nemusí být nic platný. „Často se stává, že řidiči kamionů a služebních vozidel papír podepíšou, ale na nátlak zaměstnavatele z obav o zdražení povinného ručení to za týden odvolají,“ říká technik. V takových případech pojišťovna bez ohledu na prvotní souhlas svého klienta nic nezaplatí. „Řekne třeba, že si to neuvědomil, bylo to na nátlak, nebo se to takhle nemohlo stát. A nikdo s tím nehne,“ upozorňuje Gustav.

Pro klid si musíš připlatit!

Z uvedeného je tedy patrné, že poškození se slabší výdrží či nervy mnohdy přijdou o zaplacení oprávněných nároků. Anebo stačí, aby prostě jen neměli v autě svědka, či přiletěl kámen z protisměru a nebylo možné určit jednoznačně viníka (na dálnici poměrně časté). Cena čelního okna vždy činí několik tisíc a třeba u autobusu klidně přesáhne sto tisíc. Přitom jde o nejčastější škodní událost. „Denně naši klienti hlásí dvě stovky takových případů, ročně v průměru padesát tisíc,“ vypočítává Jan Marek z ČP.

Pojišťovny se pochopitelně nepřetrhnou, aby proplatily něco, co nemusejí. Těží z toho v konkurenčním boji, případně nabízejí připojištění. „Vzniklo jako reakce na časté poškozování čelních skel kamínky odlétajícími od kol jedoucích automobilů. V řadě případů bylo prokazování a uplatňování škody z povinného ručení viníka velmi komplikované a často bývalo i předmětem spekulací,“ objasňuje Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny s připomínkou, že to navíc mělo vliv na ztrátu bonusu z povinného ručení. To je bohužel případ i jinak bezproblémového plnění z havarijního pojištění.

Tady si navíc musíte spočítat, jestli se to vůbec vyplatí s ohledem na vaši spoluúčast.

Víte, že některé tuzemské pojišťovny dávají klientům samolepky na skla? Bezprostředně po vzniku události zabrání dalšímu rozšiřování praskliny a umožní scelení poškozeného místa. Čelní sklo se při něm nemusí vyřezávat z karoserie a je to levnější než výměna pro řidiče, kteří nemají okno připojištěné.