ČKP jako postrach motoristů: Dva se perou a motorista platí
Fotogalerie
4 fotografie
Výzvu od České kanceláře pojistitelů dostanou ročně tisíce českých motoristů. Někteří bez okolků ze strachu před soudem zaplatí, přestože by nemuseli. Jak se v takových případech bránit?
(více v čísle 15/13)Dopisu od ČKP se prostě předejít nedá, zlobí se Tomáš Angreška z Českého konzultačního portálu na jednoznačnou otázku, jak se nedostat do potíží s Českou kanceláří pojistitelů. Ukazuje na případy lidí, kteří měli zaplatit příspěvek, přestože vozidlo v době, o kterou mělo jít, ani nevlastnili. Nejde přitom o malé číslo – vždyť by každým rokem mělo dostat výzvu na 400 000 lidí!
Shoda prvních písmen v názvu společnosti, která má pomáhat motoristům, a kanceláří pojistitelů není čistě náhodná a leckomu může připadat jako provokace. Jenže lidé z Českého konzultačního portálu jsou sebevědomě připraveni na soudní spory. „Máme oporu v zákonech a spolupracujeme se silnou advokátní kanceláří. Drtivou většinu případů, kdy jsme jednali v zastoupení našich klientů, se podařilo obratem uzavřít,“ říká sebevědomě Tomáš Angreška.
Kdo poradí?
„Došla mi obsílka, co mám dělat?“ zní častý telefonát do naší redakce. Poradíme rádi, ale mnohdy to zkrátka nedokážeme. Třeba v případech, kdy prodáte vozidlo a nevíte vlastně ani komu. Nebo ho dáte do bazaru a nestaráte se o povinné ručení, protože „se autem přece nejezdí“. Popřípadě vůz prodáte a neschováte si dokumentaci.
Řada jiných případů ale řešení má. Pro všechny společně však platí, že to vyžaduje od obeslaného motoristy nějaké úsilí, volný čas a mnohdy i investici. To se mnohým nechce, a proto hledají radu, kde se dá. Stačí zadat do vyhledávače „pomoc ČKP“ a vyjedou tisíce odkazů na diskusní fóra, placené služby a různé občanské iniciativy. „Motoristé s obsílkou od ČKP se na nás obracejí každý týden,“ prozrazuje třeba Lukáš Fládr, právník občanského sdružení Pomoc poškozeným. Radí dobře vybírat, komu platíte za rady. „Pokud by se inkasní agentura domáhala přiznání soudně, určitě bude společnost zastoupena advokátem a ponechá si při výhře náklady řízení. Při prohře klient zaplatí nejen dlužný příspěvek nepojištěným, ale navíc náklady řízení protistrany,“ připomíná rizika zprostředkovatelské pomoci.
Kdo je viníkem?
Mechanismus vymáhání sankcí za nepojištěná vozidla je jednoduchý – ČKP zkrátka zašle dopis každému, kdo měl v dané době podle registru vozidlo vlastnit, a přitom chybí záznam o sjednaném povinném ručení. Statistiky pojištěných vozidel přitom spravuje samo ČKP. „Nedisponujeme žádnými indiciemi, na základě kterých bychom mohli rozpoznat, zda se nepojištěným vozidlem jezdí, či nikoliv,“ brání metodiku České kanceláře pojistitelů její výkonný ředitel Jakub Hradec. Dodává, že podle zákona musí mít každé registrované vozidlo sjednáno povinné ručení. Kdo ho nemá nebo s ním nejezdí, má dát značky do depozitu, jinak mu hrozí pokuta až 20 000 Kč. „Jenže vy nemusíte,“ poukazuje na nátlakové metody kanceláře pojistitelů Jiří Ptáček z Českého konzultačního portálu. „Je to sice přestupek, ale může vás za něj potrestat jedině registr vozidel, ne ČKP,“ uvádí s tím, že by to proto nemělo patřit mezi nátlakové metody kanceláře. „Skutečně by to nemělo být v oblasti zájmu České kanceláře pojistitelů,“ souhlasí s ním i Martin Novák z ministerstva dopravy a dodává, že ČKP může v tomto případě plnit pouze informační úlohu, jakákoliv další je v rozporu s platnými předpisy.
Je to záměr?
V ČKP pochopitelně vědí, že mnohdy přijde dopis úplně nevinným lidem, kteří s tím mají další nedobytné náklady, jež jim nikdo neuhradí (cesta na úřad, den volna, poštovné na doručenku). Nicméně viníka hledají jinde – podle ČKP za to může až v třiaosmdesáti procentech případů ministerstvo dopravy. „Převážná většina námitek, kdy obeslaní oprávněně rozporují zaslanou výzvu, vzniká kvůli špatným datům Centrální- ho registru vozidel,“ říká Hradec.
Resort dopravy se pochopitelně brání, protože si prý má kancelář pojistitelů údaje ověřovat. „ČKP nemůže popřít fakt, že pravidelně dostávají informace z registru vozidel, ze kterých mohou následně vycházet pro své účely,“ říká Martin Novák z ministerstva s tím, že aktuální svodky dostávají maximálně jednou za 14 dní. Tedy častěji, než tomu bylo ve starém registru, tam byla lhůta skutečně „jen“ jednou za 14 dní. „Je sice faktem, že s přechodem na nového poskytovatele centrálního registru vozidel nedostala ČKP informace z poslední plánované předávky 28. března. Jedná se však o výjimečnou záležitost, právě z důvodu přechodu registru vozidel na nového poskytovatele. Nářky z České kanceláře pojistitelů ohledně předávání dat se tak jeví jako liché a prázdné,“ končí. ČKP s tím tradičně nesouhlasí a vychází z vlastních statistik vozidel a pojištěnců posílaných od pojišťoven. Potíž je v tom, že jejich správcem je právě zase ČKP. Ověřit a rozporovat není kde.
Výsledek v nedohlednu
Motoristé i po roce od našeho posledního článku, kde jsme to řešili, nadále dostávají výzvy, přestože nic nezavinili. Stěžovat si můžete u České národní banky, která je nadřízeným orgánem ČKP. Ale v praxi vám to nebude moc platné. „Nepřísluší nám rozhodovat soukromoprávní spory,“ zní prohlášení ČNB.
Rada je proto jednoduchá – mějte doklady v pořádku, archivujte je i po prodeji vozidla a při něm důsledně trvejte na přepisu v registru na nového majitele. Když vám ČKP napíše, ihned jednejte. Dokud se nezmění přihlouplý zákon, kde musí sám motorista dokazovat, že nic neudělal a nepojištěné vozidlo nikdy třeba nevlastnil, nemůžeme posloužit lepší radou.
Nejčastější chyby:
1) Prodám auto, zruším povinné ručení, ale nový majitel na sebe auto nepřepíše.
V zájmu každého majitele vozidla by měl být pořádek v registru u jeho jména. Takže kdykoliv prodáte auto či motorku, ihned je přepište na nového majitele a trvejte na tom, aby to udělal i on. „Jednoduchá rada je na výzvu ČKP zaslat dopis, že v předmětném období jsem nebyl vlastníkem, když jsem dne XY vozidlo prodal a poslat kanceláři kopii kupní smlouvy. Pokud ji už nemám nebo byla uzavřena ústně, pak zaslat čestná prohlášení nejlépe více osob, které vědí, že jsem vozidlo vlastnil a tehdy a tehdy prodal,“ radí právník Lukáš Fládr.
2) Mám auto po totální škodě, pojištění zanikne, ale vůz neodhlásím a stojím mi se značkami na zahradě.
Nejen prodejem se mění stav vozidla v registru. Dalším je i nehoda, kde musíte vozidlo vyřadit z databáze. „Stačí ČKP poslat dopis, že vozidlo bylo zničeno a stojí na zahradě, doložit fotku, záznam o nehodě, při které bylo zničeno, a čestné prohlášení někoho dalšího, že hned po nehodě bylo odtaženo na zahradu a od té doby tam stojí,“ popisuje mechanismus Lukáš Fládr. Upozorňuje ovšem na častou chybu – vozidlo nesmí stát na veřejné komunikaci, protože pak by se na něj povinnost vztahovala.
3) Vůz jsem prodal a dokumentaci vyhodil.
Víme, že je to otrava, ale všechny účtenky, zelené karty a prodejní smlouvy byste si měli nechávat aspoň po dobu deseti let. Nemůže se vám tak stát, že budete muset platit za něco, co nelze písemně doložit ani vyvrátit.
4) Jsem nevinný, proto na výzvu nereaguji.
Důkazní břemeno leží podle zákona 168/1999 Sb. na obeslaném bez ohledu na to, jestli je zcela bez viny nebo nikoliv. „Důležité je, aby s námi obeslané osoby komunikovaly,“ vyzývá Jakub Hradec. V tomto s ním musíme souhlasit. Pokud chcete předejít potížím, řešte výzvu od ČKP co nejrychleji. Slouží k tomu internetová aplikace www.bezpojisteni.cz/vyzva.
5) Jezdím bez pojištění a nevím o tom.
Říkáte si, že vám se to nemůže stát? Omyl. Třeba po skončení leasingu na vozidlo automaticky skončí i pojištění vozidla. Nebo jste uzavírali ručení po internetu a prostředník udělal chybu. „Stává se to často. Proto při sjednávání přes prostředníky po internetu či třeba v autobazarech radím hned druhý den jít do pobočky pojišťovny nebo se dotazovat na infolince, jestli je pojištění aktivní,“ radí Tomáš Angreška. Pamatujte, že České kanceláři pojistitelů je pak šumafuk, že se to stalo neúmyslně a jinak byste nikdy nepodváděli. „Pokud někoho policie přistihne při kontrole bez platné zelené karty, těžko pak může namítat, že vozidlo neprovozoval a stálo na zahradě,“ vylučuje obranu právník Fládr.
