České mosty: Na vlastní kůži uvnitř Nuselského mostu | SvetMotoru.cz
Svět Motorů
Vstup pro předplatitele
Zapomněli jste heslo?

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

České mosty: Na vlastní kůži uvnitř Nuselského mostu

Dál za ceduli se obvykle nesmí, a ani to nikomu nedoporučujeme zkoušet

Fotogalerie

7 fotografií

Napadlo vás někdy, jak vypadá most pod vozovkou, po které denně jezdíte? My jsme se prošli pod asfaltem Nuselského mostu, kde ve špičce sviští metro až osmdesátkou.

(více v čísle 28/13)

Je půl hodiny po půlnoci. Zatímco ze stanice metra Vyšehrad odcházejí poslední cestující, my míříme na ztichlé nástupiště. Tři hodiny až do půl čtvrté ráno teď žádné metro nepojede.

Pokud chceme vidět v mostě vše, co je jinak zvenčí skryto, právě tady musíme začít. „V kolejích je ale osm set voltů a i po vypnutí zůstává zbytkový proud. Musíme proto počkat, až obsluha zkratuje napájení,“ brzdí naše nadšení Milan Petráček, vedoucí provozu Tunely v pražském dopravním podniku. Samotný most sice spravuje Pražská správa komunikací, ale kolejový svršek s roštem patří dopravnímu podniku.

Metro až o rok později

Pohled na kmitající uklízeče nástupiště (každou noc se starají o pražské metro stovky osob) nám zkrátí půlhodinku čekání. Ještě musíme počkat, až projede kolem peronu žlutá dieselová lokomotiva s nákladem – napájení kolejí je přece vypnuto – a už můžeme za branku, kam se jinak nesmí.

Nápis „Vysoké napětí“ je vypovídající, a byť má být proud vypnutý, vstupujeme s lehkým mrazením v zádech na koleje, po kterých se běžně prohání metro. Ve špičce projíždějí soupravy po mostě s délkou 485 metrů rychlostí osmdesát kilometrů v hodině. Tedy o 30 km/h rychleji než auta, která jezdí po vozovce o necelých sedm metrů výš nad hlavami. „Provoz se vzájemně neovlivňuje, projíždějící automobily nám žádné komplikace nezpůsobují,“ odpovídá Milan Petráček na dotaz, jak společná symbióza dvou druhů dopravy na jednom mostě funguje.

Zatímco pro motoristy byl vjezd povolen už 22. února 1973, k zahájení ostrého provozu metra došlo teprve 10. května 1974. Vlastně o den dřív, ale zatím jen na pozvánky a průkazy zaměstnanců metra. Mimochodem zkušební soupravy předtím ještě táhl nedůstojně kolotraktor.

Ovšem ani automobilisté neměli dřívějším otevřením mostu vyhráno. V prvních měsících ho totiž využívali jen místní pro lokální spojení, protože teprve 30. dubna 1973 byl zahájen provoz na další části severojižní magistrály mezi Spořilovem a Nuselským mostem – tehdy ovšem zvaným most Klementa Gottwalda, stejně tak i stanice Vyšehrad se jmenovala Gottwaldova. Ovšem pracovní název stanice už od roku 1968 zněl Nuselský most.

Stojíme na anténě

Z nástupiště sestupujeme po schodech a před námi se otevírá tubus tunelu. Na konstrukci po stranách jsou zavěšeny kabely a dráty, za nimiž vykukují ze tmy široké roury odvodnění vozovky nad námi. Vnitřek tubusu na něj napojený není. Podle plánů to nebylo potřeba. Jenže kvůli tomu nelze interiér čistit jinde obvyklou tlakovou vodou. „Když asi před osmadvaceti lety vnitřek umyli, týden tady stála voda,“ vzpomíná Milan Petráček, který pracuje u pražského dopravního podniku už od roku 1978. Komínový efekt prý nečistoty vytáhne, ale i přes vysávání jsou veškeré předměty pokryté prachem z provozu metra.

To nejzajímavější ovšem máme pod nohama – roznášecí rošt obestřený řadou historek. Když začali most 11. ledna 1965 stavět, měly v jeho interiéru jezdit československé soupravy o nápravovém tlaku kolem deseti tun. Pražce s kolejemi tím pádem měly ležet přímo na betonové podlaze tubusu. Jenže souhrou rozhodnutí (nehoda prvního českého vlaku na zkušební trati 14. ledna 1972 na to prý neměla vliv) bylo potřeba upravit most na provoz sovětských vlaků EČS s nápravovými tlaky 15 tun. To si vyžádalo montáž ocelového roznášecího roštu. K němu se váže i historka poprvé publikovaná zkraje osmdesátých let – údajně měl sloužit jako anténa rušící provoz rádia. Ve skutečnosti se projevil jen během dynamických zkoušek rozkmitáním mostu před provozem metra ve dnech 1.-7. dubna 1974. „Stal se jakousi neplánovanou anténou, která rušila citlivé přístroje. Jediným opatřením bylo opakované přerušování rozhlasového vysílání na dobu pěti minut,“ potvrzuje archivář DPP Pavel Fojtík a nachází i zápisy v dobové dokumentaci. Délkou 485 metrů se totiž rošt přiblížil vlnové délce 470,2 metru, na které vysílala rozhlasová stanice Praha. Mimochodem to nebyla jediná komplikace na stavbě – původně použité bukové pražce se začaly nadzdvihávat a kroutit, takže musel být na pomoc povolán Výzkumný ústav dřevařský. Nakonec byly v roce 1973 pražce vyměněny za tvarově stálejší borové.

Materiál z dovozu

„Dál chodit nemusíme, potom už je to pořád stejně až na konec,“ ukazuje průvodce Milan Petráček a ještě nám posvítí na opravenou dilataci vozovky na stropě. Mimochodem už při stavbě musela být použita z dovozu, stejně jako izolace a osvětlení. Zatímco původní plány počítaly s maximálním využitím domácí produkce, první zkoušky odhalily její nedostatečnost – například liniové osvětlení se zkoušelo v roce 1967 na úseku v Chuchli, jenže s vysokými provozními náklady.

Tady naše pouť končí, hodinka času utekla jako voda. Most je v nečekaně dobrém stavu, aktuálně probíhá renovace osvětlení vozovky, v letech 1998 a 1999 byl renovován roznášecí rošt, v němž se objevily praskliny vzniklé provozem metra. Přestože je stavba projektována na trvanlivost sto let, blíží se do poločasu a dřív nebo později bude muset projít rekonstrukcí. Že to přinese problémy v pražské dopravě, ukázalo už jeho první zavření mezi 18. květnem a 31. říjnem 1981. Objížďková trasa tehdy vedla přes Nuselské údolí Táborskou a Bělehradskou ulicí a automobilisté zažili krušné časy. V příštím čísle se podíváme podrobněji na výstavbu Nuselského mostu a plány, jak měl původně vypadat.

Víte, že…

… Nuselský most získal v roce 2000 ocenění Stavba století v kategorii Dopravní stavby?

… most se skládá z pěti polí? Šířka horní mostovky i s chodníky je 26,5 metru a její tloušťka 35 centimetrů. Tubus metra je vysoký 6,42 metru. Průměrná výška nad Nuselským údolím činí 42,5 m a při stavbě bylo použito 22 tisíc krychlových metrů betonu.

… náklady na výstavbu mostu k 11. lednu 1973 činily 152 700 000 korun?

Zdroj: Pavel Fojtík: 30 let pražského metra. 2., rozšířené vydání Praha: Dopravní podnik hl. m. Prahy, 2004.

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
28 / 2013 Objednat číslo Další články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF

Zaregistrujte se zdarma
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Pokračujte zde!
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851