Jak chybujeme na kruhových objezdech: Typický Čech: zatají dech a nějak projede | SvetMotoru.cz
Svět Motorů
Vstup pro předplatitele
Zapomněli jste heslo?

Nejčtenější a nejprodávanější
motoristický časopis

31. 7. 2013
Josef Holek

Jak chybujeme na kruhových objezdech: Typický Čech: zatají dech a nějak projede

Jak chybujeme na kruhových objezdech

Fotogalerie

10 fotografií

Kruhové objezdy dnes najdete skoro v každé větší obci, často u nákupních center. Bohužel je pořád řada řidičů neumí správně používat, nebo se jich přímo bojí. Proto se mají kruháče rušit.

(více v čísle 29/13)

Blikání při nájezdu, nepoužívání vnitřního levého pruhu a hlavně zbytečné zastavení uprostřed objezdu, když se chtějí zařadit do výjezdového pruhu – to jsou nejčastější chyby, které Češi dělají na kruhových objezdech.

 

Pokud nevěříte, stoupněte si na pár minut k jednomu z nich a dělejte si čárky. Nám se během necelé hodinky na známém Kulaťáku na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích podařilo vidět všechno z toho asi stokrát. A dokonce i šoféra se slovenskou značkou, který se nerozpakoval přímo v odbočovacím pruhu zastavit auto a ptát se na cestu. Nový ministr dopravy Zdeněk Žák si na objezdy chce posvítit. Staré plánuje zrušit a nové zakázat. Světelná křižovatka je prý lacinější a jednodušší pro řidiče.

 

Klidně kroužit

 

„Tento kruhový objezd je z hlediska chování řidiče normální komunikací o dvou a více jízdních pruzích,“ říká na úvod Ondřej Horázný, předseda Asociace Autoškol ČR, s tím, že pravidlo používání kruhového objezdu sice není v předpisech výslovně vysvětleno, ale vyplývá z logiky věci – když jsme před křižovatkou v pravém pruhu, musíme v něm jet i za křižovatkou. Pokud tedy na kruhový objezd najíždíme levým pruhem, měli bychom najet do levého i v kruhovém objezdu. Místo toho vidíme dlouhou frontu u pravého, protože se doleva všichni bojí.

 

Při pohledu do zákona o silničním provozu v paragrafu 22, odst. 5, najdete, že pokud je kruhový objezd označen předností v jízdě, musíte ji dát i průvodu zvířat či chodců. Ale to, že se po použití pravého pruhu má na prvním výjezdu vyjet? Nenajdete. A třeba proto si šoféři vykládají kruhové objezdy po svém a do levého pruhu se bojí najet. Například v Anglii na to mají přesná pravidla.

 

Před získáním řidičáku je povinné zvládnout křižovatku s řízeným provozem i jízdy na kruhovém objezdu. Vzhledem k absenci přesného pravidla se jejich správné projíždění těžko vysvětluje, dá se jedině zažít praxí. „Mnozí projedou kruhový objezd ve stresu jen tak, aby ho měli rychle za sebou,“ soudí Ondřej Horázný.

 

Sledujte značky!

 

Zmatek v hlavách motoristů možná udělala novela zákona o silničním provozu v roce 2006. Zatímco předtím vždy platila přednost řidičů jedoucích po kruhovém objezdu, od té doby musí být rondel označen tabulí C1 „Kruhový objezd“ společně se značkou „Dej přednost v jízdě“, případně „Stůj, dej přednost v jízdě“. Do té doby postačovala jen značka „Kruhový objezd“. „Platí tedy vlastně totéž co předtím, ovšem došlo k přizpůsobení legislativy reálnému stavu,“ říká Ondřej Horázný. „Nemůže tak nastat situace, že by při

Ondřej Horázný
Ondřej Horázný
Autor: Svět motorů
průjezdu kruhovým objezdem bylo aplikováno pravidlo o přednosti zprava,“ doplňuje ředitel Besipu Roman Budský domněnku některých motoristů, kteří se domnívají, že potkají i takové kruhové objezdy. Pocit jim nejspíš dala jiná situace – pokud totiž modrá tabule C1 s kruhem uprostřed chybí, nejde o kruhový objezd, ale klasickou křižovatku podobného tvaru. A tam samozřejmě může platit i přednost zprava. „Pozor tedy na to, že některé kruhové objezdy vlastně nejsou kruhovými objezdy a platí tam obecná pravidla silničního provozu,“ shrnuje takové případy Ondřej Horázný s tím, že jeden podobný mají hned u autoškoly. Byť vypadá jako klasický kruhový objezd, platí na něm přikázaný směr vpravo. Je tam umístěna pouze dopravní značka C3A „Přikázaný směr jízdy zde vpravo“. Pozor na to při letních cestách do ciziny – třeba ve Francii na venkově je obvyklé, že nejsou kruhové objezdy značeny. Pak jde o klasickou křižovatku s předností zprava.

 

Blikat správně!

Jak chybujeme na kruhových objezdech
Jak chybujeme na kruhových objezdech
Autor: Svět motorů

 

Zaměřme se ovšem na případy, kdy skutečně o kruhový objezd jde a je i označen příslušnou tabulí. „Někteří řidiči dosud chybují tím, že dávají znamení o změně směru jízdy při vjíždění na kruhový objezd. Skutečně nebezpečnou chybou pak někdy bývá zejména na kruhových objezdech s malým průměrem použití znamení o odbočení dříve, což může vést k nesprávnému pochopení ze strany řidiče vjíždějícího na objezd a nedání přednosti,“ varuje Roman Budský. Přitom od 1. července 2006 je blikání při vjíždění na kruhový objezd dokonce výslovně zakázáno!

 

Logika používání je podle Besipu jednoduchá: Na kruhový objezd je třeba vjíždět tak, aby po něm řidič jel v souladu s orientací šipek uvedených na dopravní značce Kruhový objezd, tedy proti směru hodinových ručiček. Při vjíždění na kruhový objezd je tak jasné, kterým směrem řidič pojede. Bylo by proto chybou dávat znamení o změně směru jízdy. Znamení naopak řidič dává při výjezdu z kruhového objezdu.

 

Pruhy neumíme

 

Ještě v jednom případě musíte na kruhovém objezdu dávat znamení o směru jízdy – když přejíždíte z jednoho jízdního pruhu do druhého. A tady také vznikají největší třecí plochy a důvod, proč se řidiči kruhových objezdů bojí. Podle předpisů totiž řidič jedoucí na další výjezd v levém pruhu – tedy správně používající kruhový objezd – nesmí při výjezdu ohrozit ani omezit řidiče jedoucího v pravém. A to přesto, že ten by neměl pravý pruh zneužívat k jízdě po kruhovém objezdu a na nejbližším sjezdu by ho měl opustit – jenže pokutu za to nedostane! V případě střetu hrozí řidiči z levého pruhu až pět trestných bodů (2000 Kč blokově, nebo 1500- -2500 Kč ve správním řízení) za ohrožení řidiče v pravém pruhu při přejíždění s vozidlem z jednoho pruhu do druhého. „Body v případě nehody jsou zde moc přísné a defi nice zákona v tomto nešťastná, vždyť na kruhovém objezdu prakticky nelze řidiče jedoucího v pravém pruhu neomezit. Za omezení se naštěstí body nedávají,“ říká Horázný a doporučuje v případě nehody v pruzích řešit zavinění bez přivolání policie, pokuty a trestných bodů. Bohužel zrovna střety přímo na čáře mezi pruhy se rozhodují velmi špatně a nelehko se hledá viník.

 

Těžko se pak divit, že řidiči nevyužívají ani největší výhody kruhového objezdu – pokud se nestihnou z levého pruhu včas zařadit nebo hledají správnou odbočku, mohou rondel klidně znovu obkroužit a vyčkat na vhodný okamžik.

 

Od devadesátek

 

Přetrvávající neznalosti šoférů v České republice vycházejí z faktu, že se zde ve větší míře začaly kruhové křižovatky objevovat teprve v devadesátých letech. Dnes jich je odhadem půldruhého tisíce. Inspirace dorazila z ciziny.

 

Nejčastěji se za vzor dávají britské rondely či okružní křižovatky, protože jsou tam obvyklé třeba i v rámci dálničních křížení a nájezdů.

 

Podle dostupné literatury se uvádí jako první jednosměrný kruhový systém ten z New Yorku z roku 1904. Pikantní je, že zrovna v USA nedosáhly kruhové křižovatky až donedávna takové popularity jako jinde ve světě. Pár let po USA se do myšlenky kruhových křižovatek nadchli v Paříži, kde pro změnu laborovali s přednostmi zleva či zprava. Dnes jich je ve Francii nejvíc. „Mají jich okolo patnácti tisíc,“ říká Květoslava Staňková, dopravní inženýrka tachovské policie, s níž najdete rozhovor dole na této straně.

 

Ovšem pokud chcete vidět nejhezčí kruhové objezdy na světě, musíte hledat v arabských zemích. Třeba v Ománu na ně narazíte na každém rohu a z jejich blyštivé výzdoby ve středu přechází zrak.

 

Měřitelné zlepšení

 

Proč vlastně kruhová křižovatka místo obvyklé? Kruhové objezdy se budují především z důvodu výrazného zvýšení bezpečnosti projíždějících řidičů. „Hlavním smyslem je dostatečně zpomalit všechna projíždějící vozidla, aby jejich případný střet proběhl v malých rychlostech a současně byla zajištěna co nejvyšší plynulost a propustnost příslušného místa,“ říká Roman Budský.

 

Podle celosvětové statistiky Besipu byla na téma kruhových objezdů vykonána celá řada studií. Jedna z nich prý například v USA porovnávala výskyt nehodovosti a jejích následků na čtyřiadvaceti křižovatkách před a po jejich rekonstrukci do podoby kruhového objezdu. „Výsledkem bylo zjištění, že nehodovost se snížila o devětatřicet procent, počet těžce zraněných o šestasedmdesát a usmrcených až o devadesát procent,“ porovnává Budský a dodává, že se rovněž výrazně snížilo zdržení vozidel projíždějících rekonstruovaným místem, a to až o pětasedmdesát procent.

 

Máme i české výzkumy

 

Například v letech 2007 a 2008 zadalo Ministerstvo dopravy ČR projekt na téma „Vliv geometrie stavebních prvků na bezpečnost a plynulost provozu na okružních křižovatkách a možnost predikce vzniku dopravních nehod“.

 

Studie zjistila, že na sledovaných vzorcích se na jednopruhových okružních křižovatkách nejčastěji vyskytla jen jediná nehoda za rok (téměř 30 % prověřovaných křižovatek). Na přibližně 25 % sledovaných jednopruhových křižovatek se dokonce nestala žádná bouračka. Obvykle se přitom takové křižovatky budují na místech hustého provozu. Maximální počet 17 nehod za rok se vyskytl pouze na jedné jednopruhové okružní křižovatce na Havlíčkově ulici v Kolíně (průtah silnice I/38). Dokud nebyl dokončený obchvat města, místní moc dobře věděli, proč se takzvanému velkému kruháči u nádraží vyhýbali…

Jak chybujeme na kruhových objezdech
Jak chybujeme na kruhových objezdech
Autor: Svět motorů

 

Nejsou těžká zranění

 

Už jsme zmínili, že největší výhodou kruhových objezdů je menší zranění při nehodách. Většina z nich dokonce skončí úplně bez něj díky tomu, že na kruhových křižovatkách dochází nejčastěji ke střetům z boku, zatímco na klasické křižovatce spíše v pravém úhlu nebo čelně s těžšími následky. Typickým karambolem je i najetí zezadu, kdy se řidič rozjede k najetí do kruhového objezdu, ale nakonec si to rozmyslí a prudce zabrzdí. Jenže šofér za ním s tím nepočítá, už se také dívá doleva a narazí do něj zezadu. „Ročně máme v autoškole kolem tří nehod způsobených nárazem zezadu při najíždění do křižovatky,“ vypočítává Horázný.

 

Vlastní statistiku si vede třeba Pražská správa komunikací. Díky tomu víme, že mezi lety 1994 a 2003 došlo právě na zmíněném Vítězném náměstí v Dejvicích k celkem 847 hlášeným nehodám. Ovšem zůstalo po nich „jen“ sedm zranění těžkých a 52 lehkých. Na druhou stranu závěr pražské studie zrovna o užitečnosti kruhových objezdů nehovoří, protože tam ve sledovaných letech patřily mezi nejvíce nehodové i kvůli zástavbě v místech s hustým provozem.

 

„Osobně si myslím, že naši řidiči si na kruhové objezdy již zvykli, znají příslušná pravidla,“ prohlašuje optimisticky šéf Besipu. „Někdy si lze jen postesknout, že středové části kruhových objezdů jsou neupravené,“ končí. Na tom se asi nic nezlepší. Naopak jich nejspíš bude ubývat.

 

Rozhovor s Květoslavou Staňkovou: 

Na velkých zapomeneme na pravidla


Věděli jste, že příliš velký průměr kruhového objezdu je na závadu kruhového objezdu je na závadu a k výstavbě se vyjadřuje policie? Nejen o zajímavostech jsme hovořili s Květoslavou Staňkovou, dopravní inženýrkou tachovské policie. Když v devadesátých letech zažily kruhové objezdy v tuzemsku obrovský boom, začaly se stavět i na místech, kde by si řidiči vystačili s běžným křížem. Daleko bezpečnější než běžné křižovatky jsou i kvůli tomu, že přes některé napříč nevidíte.

Květoslava Staňková
Květoslava Staňková
Autor: Svět motorů

Umějí Češi jezdit na kruhových objezdech?

Pravidla pro jízdu okružní křižovatkou skutečné nemáme zakódovaná tak dobře jako jiná. Ale záleží samozřejmě na každém řidiči. Takže platí podívat se do zrcátka, dát světelné znamení a hlídat toho, kdo jede přede mnou.

Zejména na větších a vícepruhových objezdech jsou občas k vidění nehody. Jsou tedy tyto křižovatky bezpečné?

Stávají se nehody, ale jsou jen menšího rozsahu, odnášejí to obvykle plechy. Následky nehod na klasických průsečných křižovatkách jsou daleko závažnější. Proto se původní křižovatky, kde docházelo k nehodám, často přestavují právě na kruhové objezdy. I při navrhování a výstavbě nových křižovatek se myslí hlavně na bezpečnost a pak je řešením okružní křižovatka. Málo problémové, a tedy bezpečné, jsou kruhové objezdy, které mají průměr mezi pětadvaceti až třiceti metry, jeden jízdní pruh na okruhu i na paprscích v každém směru. Odpadá zde levé kolizní odbočení a přejíždění z pruhu do pruhu.

Takže z hlediska bezpečnosti jsou lepší i v místech, kde se kříží více než čtyři směry?

Ano, protože čtyři směry tvoří průsečnou křižovatku a napojení více směrů alias paprsků v jednom místě není bez okružní křižovatky možné. I z tohoto pohledu jsou okružní křižovatky výhodné, třeba při řešení nových průmyslových a komerčních zón.

Kolik paprsků je optimálních?

Počet vždy závisí na místních podmínkách, požadavcích, na spočítané kapacitě křižovatky, předpokládaných dopravních zátěžích a směrech i dalších okolnostech. To vše posoudí dopravní projektant a navrhne v konkrétním místě odpovídající řešení. Obecně platí, že čím více je paprsků, tím musí být větší i průměr a tím více jízdních pruhů. Nejde to však zvětšovat donekonečna.

Proč?

Když jedete po velkém okruhu, kde není zřetelné zakřivení, přestanete vnímat křižovatku jako okružní a zapomínáte na pravidla. U velkých křižovatek s množstvím paprsků je důležité i to, jak daleko jsou od sebe. Proto jejich počet bude vždycky takový, aby se splnily podmínky bezpečného provozu. Automobil se tak řadí do příslušných jízdních pruhů tak, aby vyjel na směr, který potřebuje.

Mohou mít kruhové objezdy nějaké nevýhody?

Neřekla bych přímo nevýhody, spíše chybná řešení – například příliš velký průměr, špatné osazení v místě, kde nejsou dostatečné prostorové podmínky, chybějící optická bariéra, nevyhovující množství pruhů nebo velké podélné sklony v místě vlastního kruhového objezdu či na připojených komunikacích. Také nevhodný úhel napojení jednotlivých paprsků může potlačit celkový dojem bezpečného průjezdu. Pokud je okružní křižovatka správně vyprojektovaná a dostatečně kapacitní, funguje velmi dobře.

Jak se policie vyjadřuje k výstavbě nějaké křižovatky?

Ještě než je rozhodnuto, vstupuje dopravní policie do územních a stavebních řízení, kde posuzuje projekty z pohledu bezpečnosti a plynulosti provozu. V průběhu výstavby pak odsouhlasí návrh provizorního dopravního značení, vyjadřuje se k podmínkám staveništní dopravy.

Rozhodující slovo tedy nemáte?

Ne, my vydáváme pouze stanovisko k předloženým podkladům od projektanta. O stavbě rozhodují stavební nebo dopravní úřady. Pokud se vyskytuje nějaký dopravní problém na stávajících komunikacích, který ohrožuje bezpečnost provozu a bezpečnost chodců, nebo se v určitém místě vyskytují dopravní nehody, upozorňujeme na to. Laicky řečeno napíšu papír úřadu a budu žádat, aby konal.

Příslušný úřad pak musí, anebo nemusí konat podle vašeho vyjádření?

Měl by, protože hledisko bezpečnosti je velmi významné. Jestliže se nám na běžné křižovatce stávají těžké dopravní nehody, může tam být kromě lidského faktoru i problém v dopravním řešení. Pak je záležitostí správce silnic, jak se k problému postaví. Většinou se ale dohodneme.

Spolupracujete už s projektantem?

Ano, u větších staveb, oprav a rekonstrukcí silnic míváme i několik schůzek. Projektant má navržené řešení, které vychází z požadavků investora, místních podmínek a požadavků na dopravní obslužnost. Dodržuje přitom všechny předpisy, jež s projektováním souvisí.

Je známo, že řidiči by na sebe neměli napříč vidět. Proto se staví kruhové objezdy s vyvýšeným středem?

Řeknu to jinak. Není to o tom, že by neměli řidiči vidět napříč. Je to o tom, že by měla být zajištěna neprůhlednost trasy přes střed okružní křižovatky. U nízkých středů odpoutává výhled do dálky pozornost řidiče. Co se týče rozhledů při průjezdu okružní křižovatkou a před ní, platí podmínka, že musí být zajištěn rozhled z paprsku na kruhový objezd na pětadvacet metrů. Zároveň z každého bodu objezdu musíte vidět pětadvacet metrů na okruh a na paprsky.

Takže na větších silnicích jsou vhodné vysoké středy objezdů, ale uvnitř města stačí přízemní a menší? ¨

Nedá se to tak jednoznačně říci. Vždycky bude záležet na dopravních, bezpečnostních, urbanistických a jiných podmínkách v daném konkrétním místě. To vše posuzuje při navrhování projektant. Musí přitom dodržovat všechny předpisy a parametry. Spočítá si, zda bude projekt vycházet kapacitně, a navrhne řešení. Tedy rozhledy, sklony, šířky, délky a další. A musí vycházet i z předpokládaného rozvoje – může přibýt například supermarket. Pak teprve určí, jak bude vypadat vlastní konstrukce křižovatky a úprava jejího středu.

Je lepší kruhový objezd, nebo křižovatka se semafory?

Opět záleží na konkrétních podmínkách a dopravní situaci. U průsečných křižovatek se světelnou signalizací jsou podmínky bezpečnosti velmi příznivé, pro pěší je jednodušší přecházení vozovky. Okružní křižovatky zase umožňují i jiné než pravoúhlé křížení komunikací. Může se napojit více paprsků. V některých případech jsou lepší světelné křižovatky, v jiných kruhové.

A co když přijede před objezd tahač s nadměrným nákladem?

S tím musí opět počítat dopravní projektant a navrhnout nájezdy z paprsků a poloměr křižovatky tak, aby i největší vozidlo délky dvaadvaceti metrů projelo. Kolem středového ostrova je mírně zvýšený zadlážděný prstenec široký dva metry, na které může nákladní vůz najet zadními koly. Jak ukazují průjezdní simulace při projektování, i s relativně malými kruhovými objezdy to pak jde. Pokud se jedná o mini okružní křižovatky, které mají průměr do dvaceti metrů a mohou se zřizovat pouze na místních komunikacích ve městech, pak je mimořádný průjezd velkých vozidel umožněn přes kruhový střed, který je k tomu stavebně uzpůsoben. Ostatní běžný provoz je pouze jednosměrný dokola proti směru hodinových ručiček a podle trvalého dopravního značení jako u všech ostatních kruhových objezdů.

 

Vizitka: Květoslava Staňková bydlí v Tachově na západě Čech, pochází však z Moravy. Pracuje na pozici komunikační inženýrky tachovské dopravní policie. Vystudovala brněnské Vysoké učení technické, obor Doprava se zaměřením na dopravní inženýrství. Kromě dopravního stavitelství se věnovala i geotechnice a po škole pracovala v resortu hornictví. Poté, co se přestěhovala do Tachova, na zdejší střední škole učila odborné stavební předměty. Pak začala pracovat u policie, kde působí už dvacet let.

Vyšlo v časopisu

Svět motorů
29 / 2013Objednat čísloDalší články z čísla
Sdílej na facebooku
 

Archiv PDF

Zaregistrujte se zdarma
Vstup do archivu používá nový, uživatelsky vylepšený systém přihlášení. Pro vstup do archivu potřebujete jednotný účet platný pro všechny weby vydavatelství CZECH NEWS CENTER a.s.Pokračujte zde!
 
 

Redakce

Adresa: Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7
Email: svet.motoru@cncenter.cz
Telefon: 225 977 851